6 C 180/2024-16 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 25. 1. 2024 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi původním věřitelem, společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, tuto však žalobkyně není schopna doložit. Žalobkyně tak požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Původní věřitel poskytl žalovanému dne 2. 8. 2022 částku ve výši 20 000 Kč, a to na bankovní účet č. , č. účtu, , v poznámce k platbě bylo uvedeno , Anonymizováno, . Žalovaný ke dni podání žaloby žalobkyni na uvedenou částku ničeho neuhradil. Žalovaný tak získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Pohledávka byla od původního věřitele postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2023 na společnost , právnická osoba, . a následně byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 6. 2023 na žalobkyni. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 14. 1. 2024, tudíž žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení od 25. 1. 2024.Přípisem ze dne 29. 3. 2024 sdělila , právnická osoba, ., k dotazu soudu, že dne 2. 8. 2022 byla na účet č. , č. účtu, připsána částka 20 000 Kč. Majitelem tohoto účtu byl žalovaný , Jméno zainteresované osoby 0/0, .Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , poskytl žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, částku ve výši 20 000 Kč (z Potvrzení o provedené platbě z 2. 8. 2022). Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne 29. 3. 2024 pak soud zjistil, že majitelem účtu byl žalovaný a na tento účet byla dne 2. 8. 2022 připsána částka ve výši 20 000 Kč (ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne 29. 3. 2024). Žalovaný na poskytnou částku neuhradil žalobkyni ničeho. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2023 došlo k postoupení pohledávky na společnost , právnická osoba, ., a následně písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 6. 2023 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 1. 2024 (ze Smluv o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 1. 2024). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván písemnou výzvou ze dne 14. 1. 2024 (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 1. 2024).Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k závěru, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému na jeho účet částku ve výši 20 000 Kč. Na tuto částku žalovaný ničeho neuhradil a došlo tak na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení. Je proto jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný ke dni vyhlášení rozsudku žalobkyni žalovanou částku zaplatil. Soud proto shledal žalobní nárok na zaplacení částky 20 000 Kč co do základu a výše důvodný a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 25. 1. 2024 do zaplacení, jehož výše je odůvodněna ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.