17 C 189/2025-19 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou podanou dne 24. 7. 2025, opravenou podáním ze dne 5. 8. 2025 a doplněnou podáním ze dne 25. 9. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 880,55 Kč s příslušenstvím. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela 18. 5. 2006 se žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které dne 18. 5. 2006 poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o půjčce zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit zapůjčenou částku a poplatek dle smlouvy do 17. 2. 2007. Žalovaný na svůj závazek ze smlouvy zaplatil celkem částku 1 790 Kč, z toho částka 670,55 Kč byla použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku a částka 1 119,45 Kč na částečnou úhradu jistiny. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 9. 10. 2024, což bylo žalovanému oznámeno. Od postoupení pohledávky do sepisu žaloby žalovaný na dlužnou částku ničeho nezaplatil. Ke dni sepisu žaloby činila dlužná jistina 8 880,55 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení částku 17 761,10 Kč, dále žalobkyně nárokuje zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny od 22. 7. 2024 do zaplacení. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu. Žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu nereagoval.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci provedl dokazování a z jednotlivých důkazů zjistil, že , právnická osoba, a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne 18. 5. 2006 smlouvu, kterou nazvali smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 18. 5. 2006 žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný potvrdil ve smlouvě, že tuto částku v hotovosti převzal a současně se zavázal půjčenou částku 10 000 Kč s poplatkem ve výši 5 990 Kč vrátit v 39. týdenních splátkách po 410 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. (z uvedené smlouvy o půjčce ze dne 18. 5. 2006 č. , hodnota, ). Nedílnou součástí smlouvy ze dne 18. 5. 2006 učinili její účastníci smluvní podmínky, které se nacházejí na zadní straně formuláře smlouvy o půjčce. Dle uvedené smlouvy činí roční procentní sazba nákladů 276,9 %. (ze smlouvy o půjčce ze dne 18. 5. 2006 č. , hodnota, ). Ke dni 4. 10. 2024 činila dlužná jistina 8 880,55 Kč, žalovaný na předmětnou smlouvu o půjčce zaplatil celkem 1 790 Kč (z tvrzení žalobkyně). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 postoupil , právnická osoba, pohledávku za žalovaným na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.10.2024, ze seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 6. 2025 a současně byl vyzván k zaplacení dlužné částky 27 586,25 Kč do 8. 7. 2025. (z uvedeného dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 6. 2025, z poštovního podacího lístku podaného , právnická osoba, .). Do postoupení pohledávek žalovaný na předmětnou smlouvu zaplatil částku 1 790 Kč, z této částky byla částka 1 119,45 Kč započtena na částečnou úhradu jistiny, po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni na dlužnou částku ničeho nezaplatil (z tvrzení žalobkyně). Z veřejné části obchodního rejstříku Městského soudu v Praze je zjištěno, že firma , právnická osoba, měla v období od 15. 1. 2001 do 13. 6. 2011 zapsán předmět činnosti poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a od 13. 6. 2011 poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.4. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k následujícímu rozhodnému závěru o skutkovém stavu věci: , právnická osoba, dne 18. 5. 2006 uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které téhož dne poskytla žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 990 Kč v 39. týdenních splátkách po 410 Kč, přičemž splatnost poslední splátky připadla na 17. 2. 2007. (z uvedené smlouvy ze dne 18. 5. 2006, z tvrzení žalobkyně). Žalovaný své závazky z uvedené smlouvy nesplnil řádně a včas, přičemž nezaplatil na jistinu částku 8 880,55 Kč (z tvrzení žalobkyně). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka z předmětné smlouvy postoupena na žalobkyni; toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 6. 2025 a současně byl v tomto dopise vyzván k zaplacení žalobkyni dlužné částky do 8. 7. 2025 (z dopisu ze dne 23. 6. 2025, z poštovního podacího lístku). Z tvrzení žalobkyně, které nebylo v řízení žádným důkazem vyvráceno, se podává, že po postoupení pohledávek žalovaný na dlužné částky ničeho nezaplatil. , právnická osoba, podniká v předmětu činnosti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (z veřejné části obchodního rejstříku). Vzhledem k tomu, že žalovaný se k věci nevyjádřil, soud vychází z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný na smlouvu uhradil částku 1 790 Kč, z této částky byla částka 1 119,45 Kč započtena na částečnou úhradu jistiny. Ostatní provedené důkazy a zjištění, zejména samostatné smluvní podmínky, soud nehodnotil, neboť vzhledem k dále uvedeným právním závěrům je již nepovažoval pro posouzení věci za významné.5. Soud po právní stránce hodnotil prokázaný skutkový stav zejména podle ustanovení právních předpisů účinných v době uzavření obou smluv, tj. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), a z. č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), a to v souladu s přechodnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), zejména dle § 3028 odst. 3 o. z., podle něhož, není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.6. V uvedené věci soud věc po právní stránce podřadil pod ustanovení právních předpisů platných a účinných do 31. 12. 2013, tj. z.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a to v souladu s přechodnými ustanoveními z.č. 89/2012 Sb., takzvaný nový občanský zákoník, zejména § 3028 odstavec 3, podle něhož, není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními předpisy.7. Uvedený skutkový stav soud hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:8. § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.9. § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.10. § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.11. § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.12. § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.13. § 451 odst. 2 obč. zák., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.14. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že dne 18. 5. 2006 uzavřeli , právnická osoba, jako věřitelka a žalovaný jako dlužník smlouvu o půjčce dle cit. ust. § 657 obč. zák. a zák. č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které , právnická osoba, poskytl ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se poskytnutou částku 10 000 Kč a dále částku označenou jako poplatek ve výši 5 990 Kč zavázal splatit v 39. týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná 17. 2. 2007. Ve smlouvě společnost , právnická osoba, , jakožto podnikatelka v oblasti finančních služeb, se zavázala poskytnout žalovanému v postavení spotřebitele peněžní prostředky, přičemž úrok, jakožto cena poskytnutých peněz, sjednán výslovně nebyl. Úrok dle § 121 odst. 3 obč. zák., představuje příslušenství pohledávky a ve své podstatě se jedná o civilní plody peněz, tedy cenu poskytnutých peněz. Naproti tomu poplatek je sjednaným plněním, které nemá povahu příslušenství, jde o samostatnou pohledávku, mající základ ve smluvním ujednání stran. Za situace, kdy mezi smluvními stranami nebyl sjednán úrok za poskytnutí půjčky, jakožto cena peněz, nelze pochybovat o tom, že souhrnné poplatky neměly jinou funkci, než-li funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, plnily tedy funkci úroku z předmětné půjčky. Soud proto nárok označený jako souhrnný po