24 C 96/2025-47 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobce tvrdil, že jako státní zdravotnické zařízení poskytující zdravotní péči v oboru psychiatrie poskytl žalované zdravotní lékařskou pomoc ve formě hospitalizace, v době od , datum, do , datum, , včetně vstupního a výstupního vyšetření a případných doplňujících vyšetření souvisejících s léčbou. Předmětná léčba nebyla hrazena ze zdravotního pojištění a proto žalobce uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o poskytnutí a úhradě zdravotní péče, na základě které se žalovaná zavázala žalobci zaplatit za poskytnutou léčebnou péči částku , částka, do , datum, . V předmětné smlouvě obě strany zároveň uzavřely dohodu o uznání dluhu, na základě které žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu a výše a zavázala se jej zaplatit do , datum, . Žalovaná však nezaplatila žalobci ničeho. Žalobce proto vyzval žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, , výzva se však žalobci vrátila zpět, protože si ji žalovaná v úložné době nevyzvedla.2. Žalované byl z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovníkem advokát , Jméno opatrovníka A, . Opatrovník se ve věci samé vyjádřil tak, že nemá k dispozici žádné podklady ani možnost kontaktu s žalovanou vzhledem k jejímu neznámému pobytu. Ponechal proto rozhodnutí zcela na úvaze soudu na základě provedených důkazů, zřejmě zejména na základě tvrzené a doložené dohody o uznání dluhu, zakládající vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v okamžiku uzavření této dohody skutečně existoval.3. Soud vzal za prokázané, že žalobce jako státní zdravotnické zařízení uzavřel s žalovanou jako pacientem dne , datum, písemnou smlouvu o poskytnutí a úhradě zdravotní péče samoplátci, na základě § 1 a 9 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „smlouva“), jejímž předmětem bylo poskytnutí úplatné psychiatrické ústavní zdravotní péče cizímu státnímu příslušníkovi formou hospitalizace, včetně vstupního a výstupního vyšetření a případných doplňujících vyšetření souvisejících s léčbou. Žalobce poskytl žalované počínaje dnem , datum, komplexní ústavní péči, včetně veškerých doplňujících odborných vyšetření, sloužících diferenciální diagnostické rozvaze, vyplývající z celkového stavu pacienta, ve kterém byl do psychiatrické nemocnice přijat. Úhrada nákladů poskytnuté zdravotní péče byla sjednána jako úhrada za ošetřovací den, a to ve výši , částka, za 1 ošetřovací den. Den přijetí a propuštění byl vykazován jako jeden ošetřovací den. Částka za léčebnou péčí při skutečné délce léčby 5 dnů činila , částka, , fakturace za laboratorní vyšetření činila , částka, a částka za laboratorní vyšetření ze Spadie činila , částka, . Žalovaná se zavázala uhradit za poskytnutou léčebnou péčí žalobci celkovou částku , částka, v hotovosti přímo na pokladně psychiatrické nemocnice nebo na účet vedený u České národní banky, číslo účtu , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, . Žalovaná zároveň v článku V. smlouvy dne , datum, písemně uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši , částka, , který vznikl z důvodu poskytnuté zdravotní péče ve dnech , datum, až , datum, a je splatný do , datum, (ze smlouvy o poskytnutí a úhradě zdravotní péče samoplátci ze dne , datum, s dohodou o uznání dluhu ze dne , datum, ). Doporučeným dopisem ze dne , datum, , podaným k poštovní přepravě pro žalovanou jako doporučená zásilka s dodejkou, který si žalovaná v úložní době od , datum, do , datum, nevyzvedla, právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky , částka, ve lhůtě do 15 dnů s upozorněním na možnost zahájení soudního řízení (z dopisu ze dne , datum, a z obálky od doporučené poštovní zásilky s dodejkou uložené pro žalovanou od , datum, ).4. Soud se nejprve zabýval svou pravomocí, resp. mezinárodní příslušností. Dospěl přitom k závěru, že tato je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a), b) druhé odrážky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („Brusel I bis“), podle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: - v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Žalovaná tedy může být žalována u českých soudů, neboť předmět sporu tvoří nárok ze smlouvy o poskytnutí a úhradě zdravotní péče samoplátci ze dne , datum, , u které místo poskytnutí i místo plnění leží na území České republiky.5. Z hlediska použitelného hmotného práva soud vycházel z článku 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.), podle něhož smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě o poskytnutí a úhradě zdravotní péče samoplátci ze dne , datum, smluvní strany provedly volbu českého práva, která jasně vyplývá ze záhlaví této smlouvy i z čl. V. této smlouvy, které přímo odkazují na zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, bude se smluvní vztah mezi účastníky řídit právním řádem České republiky.6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná jako dlužník dne , datum, v písemné formě uznala svůj dluh vůči žalobci jako věřiteli v celkové výši , částka, z důvodu poskytnuté zdravotní péče v době od , datum, do , datum, , splatný do , datum, . Nastala tedy vyvratitelná právní domněnka, že dluh žalované vůči žalobci ve výši , částka, v době uznání trval. Protože žalovaná prokazatelně nezaplatila žalobci dlužnou částku , částka, , splatnou nejpozději dne , datum, , je od , datum, v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu vůči žalobci, takže je povinna podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit žalobci také zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Soud proto žalobu shledal za podanou po právu a v celém rozsahu jí vyhověl, když povinnost uloženou v rozsudku je třeba splnit v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále „o. s. ř.“).8. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Uplatněné náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, , mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši , částka, podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po , částka, a 2 režijních paušálech po , částka, (, částka, ) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, celkem tedy , částka, , které soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.