6 C 295/2025-14 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 65 098 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.Žalobu odůvodnila tvrzením, že je vlastníkem bytu č. , hodnota, umístěného v domě č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku p. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 857m², kdy nemovitost je zapsána na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Jedná se o byt 2+KK, přičemž žalovaný tento užíval na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, . Nájemní vztah byl ukončen dohodou mezi žalobkyní a žalovaným, která byla uzavřena dne , datum, s tím, že nájem měl skončit ke dni , datum, , avšak žalovaný dotčený byt vyklidil a předal žalobkyni již dne , datum, , kdy žalobkyně tento den považuje za den ukončení smlouvy. Žalovaný se zavázal žalobkyni platit nájem, který spolu se zálohami na dodávku služeb dosáhl celkem výše 15 680 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou nájemného, kdy žalobkyně eviduje dluh v celkové výši 65 098 Kč představující dluh za nájemné a služby za duben, květen a červen 2025 vždy po 15 680 Kč, za červenec 2025 ve výši 5 058 Kč a náhradu za poškozené vchodové a vnitřní dveře ve výši 13 000 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu opakovaně vyzýván, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, , kterou si však nevyzvedl.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě provedených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně je vlastníkem domu č.p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, zapsaného na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště v , adresa, (z informací o pozemku). Žalobkyně jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne , datum, Smlouvu o nájmu bytu, podle níž žalobkyně přenechala žalovanému do užívání na dobu určitou ode dne , datum, do , datum, byt č. , hodnota, o velikosti 65m² (2+KK) nacházející se v 1. patře budovy č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit žalobkyni nájemné a úhrady za služby v celkové výši 15 680 Kč měsíčně (ze Smlouvy o nájmu bytu z , datum, ). Dne , datum, mezi sebou uzavřeli účastníci Dohodu o ukončení nájmu s dohodou o narovnání, jejímž předmětem bylo ukončení nájmu ke dni , datum, . Současně žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 44 360 Kč vzniklý neuhrazením nájemného za duben a květen 2025 a poškozením vchodových a vnitřních dveří, kdy škoda činila 13 000 Kč. Zbytek nájemného od , datum, do ukončení nájemní smlouvy, tedy do , datum, , byl žalovaný povinen hradit řádně a včas, jak bylo ujednáno ve smlouvě (z Dohody o ukončení nájmu s dohodou o narovnání ze dne , datum, ). Žalovaný byl k úhradě dluhu v celkové výši 65 098 Kč vyzván předžalobní výzvou ze dne , datum, , do dnešního dne však ničeho neuhradil (z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, ).Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 44 360 Kč a současně se zavázal k řádné a včasné úhradě nájemného a záloh za služby v době od , datum, do , datum, . Celkem měl tedy žalobkyni zaplatit částku 65 098 Kč. Žalovaný, přestože tento dluh uznal, ničeho dobrovolně neplnil a soud jej proto zavázal k úhradě dlužné částky. Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 813,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 604 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 098 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 570 Kč ve výši 2 639,70 Kč.