14 C 210/2025-18 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 600 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena Rámcová smlouva o úvěru ID , Anonymizováno, , upravující právní rámec pro jednotlivé smlouvy o úvěru následně uzavřené. V návaznosti na uzavření Rámcové smlouvy uzavřela žalobkyně s žalovaným téhož dne i Smlouvu o úvěru ID , Anonymizováno, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, dne28. 7. 2025. V čl. 2 smlouvy byla ujednána denní úroková sazba 1,20 % ze zapůjčené částky, přičemž bylo sjednáno, že jistina včetně úroků bude ze strany žalovaného splacena dne , datum, splátkou v celkové výši , částka, . Současně bylo ve smlouvě ujednáno, že pro případ prodlení žalovaného s úhradou dané částky má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni poskytnuté finanční prostředky, včetně úroku, v termínu splatnosti neuhradil, zaslala žalobkyně žalovanému písemnou upomínku a dále prostřednictvím emailů a SMS zpráv. Přes opakované výzvy žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Dne , datum, byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, dlužnou částku do dnešního dne neuhradil.3. Usnesením, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Žalovaná na výzvu nereagovala, když v samotné žalobě uvedla, že pro případ, že soud tento nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru nemá za prokázaný, navrhuje, aby byl nárok posuzován jako bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému dostalo plněním z neplatné smlouvy.4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne , datum, , kdy uvedl, že činí nesporným, že obdržel od žalobkyně částku , částka, dne , datum, . V době uzavření smlouvy o úvěru však nebyl schopen správně posoudit podmínky úvěru, zejména nepřiměřený obchodní úrok a RPSN ve výši 4 114%, která je více než 493 násobkem obvyklého RPSN. Považuje tak sjednané podmínky za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. Svého závazku vůči žalobkyni se však nezříká a navrhuje, aby mu byla povinnost k úhradě dluhu uložena v měsíčních splátkách po , částka, . Dále uvedl, že žalobkyni uhradil dne , datum, na dluh částku , částka, , kterou žalobkyně nijak nezohlednila. Toto tvrzení doložil výpisem z účtu.5. K jednání, nařízenému na den , datum, , se účastníci nedostavili s tím, že žalovaný se z jednání omluvil a zástupce žalobkyně se nedostavil bez omluvy. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané a učinil následující závěr o skutkovém stavu: mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena, za použití prostředků komunikace na dálku, na webovém portálu , Anonymizováno, Smlouva o úvěru ID: , Anonymizováno, , jejíž součástí je rámcová smlouva o úvěru, tyto jsou neoddělitelné. Dle smlouvy o úvěru činila výše úvěru , částka, , celková splatná částka činila , částka, , úvěr byl poskytnut na 30 dní, splatnost úvěru byla stanovena na , datum, . Denní úroková sazba činila 1,20 %, RPSN činila 4 114 %, poplatek za prodloužení splatnosti činil , částka, denně, poplatek za předčasné splacení činil 0,50 % z předčasně splacené částky jistiny, smluvní pokuta činila 0,10 % denně a náhrada nákladů v případě prodlení za první upomínku činila , částka, a za druhou upomínku , částka, . Podpisem smlouvy klient prohlásil, že se seznámil se všemi podmínkami rámcové smlouvy a podmínkami smlouvy o úvěru a cítí se být jimi vázán. Podpis klienta byl uskutečněn elektronicky prostřednictvím webových stránek, identifikační kód byl zaslán klientovi na mobilní telefon formou SMS (ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Částka ve výši , částka, byla žalovanému zaslána dne , datum, na účet uvedený žalovaným ve smlouvě č. , č. účtu, , pod VS , var. symbol, , ID transakce , Anonymizováno, (z potvrzení o provedené platbě).7. Z potvrzení , právnická osoba, . předloženého žalovaným vzal soud za prokázané, že žalovaný uhradil ze svého účtu žalobkyni na účet číslo , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, dne , datum, částku , částka, . Transakce byla bankou provedena.8. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Dle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZosÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., a to zavedením sankce pro případ, kdy věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Jinak vyjádřeno, věřitel musí dodržet vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a nejlepším zájmu spotřebitele, jak dovozuje shodně teorie i soudní praxe při vymezení odborné péče (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastal tedy takový výklad § 9 odst. 1 ZosÚ, že poskytovatel úvěru musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr (půjčku) a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru (půjčky) považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů spotřebitele vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.13. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla řádně a platně uzavřena předmětná úvěrová smlouva z důvodu porušení povinností dle ustanovení § 9 odst. 1 ZosÚ. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože neměla řádně prokázánu jeho úvěruschopnost. Je tedy zřejmé, že schopnost žalovaného dluh splácet nebyla žalobkyní posouzena řádně a s odbornou pečlivostí. Jinak by žalobkyně musela dospět k závěru, že nemá dostatek podkladů pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného.14. S ohledem na výše uvedené pak je žalovaný povinen vrátit přijaté plnění. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, a žalovaný zaplatil žalobkyni na úvěr částku , částka, dne , datum, . Zbývá tedy uhradit žalobkyni , částka, , když k této úhradě soud žalovaného zavázal z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, zavázal ho soud v souladu s ustanovením § 1970 o. z. k úhradě úroku z prodlení ve v