19 C 29/2018-220 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobci podali proti žalovanému žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, a to pozemku parcela číslo stavební [číslo], zastavená plocha a nádvoří o výměře 176 m2, jehož součástí je stavba v části [územní celek], [adresa], rodinný dům, stojící právě na pozemku parcela číslo stavební [číslo] a pozemku [číslo], zahrada, o výměře [výměra], když tyto nemovitosti se nacházejí v k. ú. [obec] a jsou zapsány v Katastrálním úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc na [list vlastnictví]. Každému náleží spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½, vzhledem k celku, tzn. ½ je v SJM žalobců a druhá polovina ve vlastnictví žalovaného. Nemovité věci obývají trvale žalobci a imobilní matka žalobkyně a žalovaného, o kterou je nutno soustavně pečovat s ohledem na její věk a zdravotní stav. Občas se v bytě, kde bydlí matka, zdržuje i žalovaný, ale ten převážně bydlí v [obec], kde taky pracuje. Matka potřebuje péči třetí osoby a podle názoru žalobců není schopna bydlet bez dozoru. Hrozí i situace, že zapomíná zastavovat plyn u sporáku nebo vodu. Účastníci nemovité věci pořizovali v roce [rok]. Z toho žalobci z vlastních prostředků z prodeje bytu a z prostředků poskytnutých bankou v rámci hypoteční smlouvy. Polovinu finančních prostředků pak poskytl žalovaný. Vlastníkům bylo známo, že nemovité věci potřebují rekonstrukci. O zvelebování a údržbu nemovitosti se zasazovali a dosud zasazují výhradě žalobci. Neshody v oblasti nakládání s nemovitostí, jejím užíváním a údržbou, vygradovaly natolik, že spoluvlastníci přestali spolu zcela komunikovat a není možno se na žádné zásadní věci společně dohodnout bez ingerence soudu. Matka žalovanému darovala byt v osobním vlastnictví a dům, který on zpeněžil a žalovaný matku do nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví nastěhoval bez uvědomění a souhlasu ostatních spoluvlastníků. Vztahy nejsou dobré ani mezi matkou a žalobci. Žalobci se domáhají toho, aby spoluvlastnictví bylo zrušeno a nemovité věci, aby byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobců, respektive do jejich společného jmění s tím, že vyplatí žalovanému částku [částka]. 2. Žalovaný potvrdil skutečnost, že matka má špatný zdravotní stav a v době, kdy bydlela v bytě na adrese [adresa], ještě i s otcem, přestala vycházet ven, protože utrpěla úraz a pohmoždila si levé rameno. Byt je situován ve třetím patře bez výtahu. Hledal vhodné řešení bytové situace své i rodičů a spolu se žalobci se dohodli, že zakoupí do podílového spoluvlastnictví vhodnou nemovitost s tím, že on s rodiči bude užívat byt v přízemí. Nemovitost společně zakoupili, každá ze strany poskytla polovinu finančních prostředků. Jednotlivě by žádná ze stran na vyhovující bydlení nedosáhla. Po rekonstrukci domu se žalobci nastěhovali do horního patra a byt v přízemí byl připraven k nastěhování už na podzim roku [rok], ale nakonec se nastěhovali až v roce [rok]. Bydleli tam rodiče a žalovaný. Maminka hlídala nejmladšího syna žalobců, který onemocněl a až péči nepotřeboval, došlo ke zhoršení vztahu mezi matkou a žalobci, v podstatě spolu nekomunikují, rovněž vztahy mezi žalobci a žalovaným jsou velmi neutěšené. Otec v roce [rok] zemřel a podílovými spoluvlastníky předmětného bytu se stala žalobkyně, žalovaný a jeho bratr. Původně měla podíl po otci maminka, která se rozhodla tento převést v září [rok] na žalovaného a bratra. Žalovaný pracuje v [obec], kde má pracovní smlouvu na dobu určitou do konce příštího roku. Domů dojíždí téměř denně, v podstatě jen jednou v týdnu zůstává v [obec] přes noc. Matce všechno nachystá, připraví, nakoupí. Ona je schopná si uvařit a postarat se o svoji osobní hygienu. Pohybuje se po bytě na kolečkovém křesle, z domu však nevychází. S ohledem na potřeby matky a žalovaného tento navrhl zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem s tím, aby tyto byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že žalobcům vyplatí příslušnou vypořádací částku. V průběhu řízení pak změnil své stanovisko a souhlasil s tím, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do společného jmění žalobců s tím, že jemu bude vyplacen vypořádací podíl, ale s výší podílu, který navrhují žalobci v návrhu, zásadně nesouhlasí. V průběhu řízení také vznesl vzájemný návrh na odklad zrušení spoluvlastnictví, a to z toho důvodu, že zrušením spoluvlastnictví v současné době dojde k vážnému ohrožení oprávněného zájmu žalovaného spočívající v tom, že se stará o nemocnou matku, se kterou nemá možnost jiného bydlení. Podrobnosti uvedl ve svém vyjádření. 3. Žalobci nesouhlasili s odkladem zrušení spoluvlastnictví s tím, že k tomu nejsou žádné důvody. Tvrdí, že vzájemný návrh jednak není projednání schopný, protože není konkrétní a určitý a že byl podán čistě účelově za účelem prodloužení řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Žalovaný si musel být dopředu vědom toho, že zdravotní stav jeho matky nemůže být v souladu s judikaturou důvodem pro odklad zrušení vypořádání spoluvlastnictví, když odklad je naprosto mimořádným institutem. Žalovaný má možnost se s matkou přestěhovat do bytové jednotky o velikosti 3 + 1 neboli do původního bytu, kde bydlel s rodiči. 4. Usnesením ze dne 19. 3. 2018 č. j. 19 C 29/2018-187 Okresní soud návrh žalovaného na odklad zrušení spoluvlastnictví žalobců a žalovaného k předmětným nemovitým věcem zamítl s tím, že o nákladech řízení mezi účastníky bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. K odvolání žalovaného pak Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc usnesením ze dne 19. 12. 2018 č. j. 69 Co 341/2018-23 usnesení Okresního soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění usnesení pak vyslovil závazný právní názor, že řízení o odklad zrušení spoluvlastnictví rozhodnutím soudu je typicky sporným řízením, v němž jde o právo mezi účastníky. Řízení v prvním stupni o tomto předmětu řízení probíhá v řízení vedeném podle části třetí zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu a po provedení řízení končí vydáním rozhodnutí, které je rozhodnutím o věci samé – rozsudek. Okresní soud namísto stanovené formy rozsudku ve věci rozhodl usnesením, což je procesní vada, ke které odvolací soud byl povinen přihlédnout a kterou nebylo v odvolacím řízení možné již napravit. Dále odvolací soud uvedl, že ze spisu není zřejmé, že by soud prvního stupně o vzájemné žalobě, kterou žalovaný v průběhu řízení podal, jednal podle procesních regulí, neboť z obsahu protokolů není zřejmé ani to, že by protinávrh žalovaného byl vůbec přednesen, když přednesena byla pouze žaloba. Konečně pak nastínil, že je vhodné řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přerušit. 5. Usnesením ze dne 20. 3. 2019 č. j. 19 C 29/2018-209 soud řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přerušil až do rozhodnutí a skončení řízení o odkladu zrušení spoluvlastnictví. <b>Soud zjistil tento skutkový stav:</b> 6. Z výpisu z [list vlastnictví], vedeného Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, že jakožto vlastníci nemovité věci, a to pozemku parcela číslo stavební [číslo], jejíž součástí je stavba číslo popisné [číslo], rodinný dům, a pozemku parcela [číslo] – zahrada v k. ú. [obec] jsou účastníci vlastnickým právem ½ k celku, přičemž žalobci vlastní mají tyto nemovité věci ve společném jmění manželů. Nemovitosti byly nabyty kupní smlouvou ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum]. Na nemovitosti vázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky s příslušenstvím ve výši [částka] pro [právnická osoba] 7. Z výpovědi žalobkyně, jako účastnice řízení, že je sestra žalovaného a společně s bratrem se dohodli, že koupí dům, ve kterém budou bydlet. Dům se naskytl v roce [rok]. Předtím s manželem a třemi syny bydlela v [obec] v bytě 3 + 1. Rozhodli se, že tento byt prodají a za stržené finanční prostředky zakoupí nemovitost a ve zbytku vezmou úvěr. S bratrem a s rodiči dál byli domluveni, že rodiče prodají svůj byt, taktéž v [obec a číslo] + 1 a že rovněž utržené finanční prostředky použijí na nákup nemovitosti. Rodiče, ale byt neprodali. V roce [rok] zemřel otec a po něm žalobkyně zdědila podíl na bytě ve výši 1/8. Matka svůj podíl převedla na žalovaného a druhého bratra, tím mezi nimi začalo docházet k neshodám. Neshody jsou ve všech oblastech, v podstatě spolu nekomunikují. Na ničem nejsou schopni se domluvit. Dům, který zakoupili, je o velikosti 6 + 2. V horním patře na vlastní náklady si žalobci vybudovali kuchyň a zrekonstruovali koupelnu, po bratrovi nic nechtěli. Dům je situován na okraji [obec], blízko řeky [obec], je podsklepený. Z přední části ulice se vchází do domu asi po 12 schodech a ze zahrady asi po 20 schodech. Žalobci s dětmi bydlí v patře. Dole je byt o velikosti 3 + 1, kde bydlí matka. Ten spodní byt nebyl bezbariérový. Žalovaný z toho udělal plochu tím, že vytrhal prahy. V koupelně je sprchový kout, kde je invalidní sedátko, madla tam nejsou. Záchod je zvlášť a není přizpůsoben pro invalidu na vozíku, matka není na vozíku. Pohyb