12 C 173/2017-386 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 30. 5. 2017 se žalobkyně domáhala zaplacení celkové částky 29 820 EUR s odůvodněním, že žalovaná si u žalobkyně objednala mezinárodní přepravy, které žalobkyně provedla, a poté byly žalované vyúčtovány: - fakturou [číslo] ze dne 31. 3. 2016, splatnou dne 10. 4. 2016. Na uvedenou fakturu žalovaná ničeho neuhradila, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky 4 530 EUR výzvou ze dne 30. 6. 2016 - fakturou [číslo] ze dne 6. 4. 2016, splatnou dne 16. 4. 2016. Na uvedenou fakturu žalovaná ničeho neuhradila, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky 2 740 EUR výzvou ze dne 30. 6. 2016 - fakturou [číslo] ze dne 8. 4. 2016, splatnou dne 18. 4. 2016. Na uvedenou fakturu žalovaná ničeho neuhradila, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky 5 400 EUR výzvou ze dne 30. 6. 2016 - fakturou [číslo] ze dne 8. 4. 2016, splatnou dne 18. 4. 2016. Na uvedenou fakturu žalovaná ničeho neuhradila, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky 5 630 EUR výzvou ze dne 30. 6. 2016 - fakturou [číslo] ze dne 22. 4. 2016, splatnou dne 2. 5. 2016. Na uvedenou fakturu žalovaná ničeho neuhradila, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky 6 870 EUR výzvou ze dne 30. 6. 2016 - fakturou [číslo] ze dne 22. 4. 2016, splatnou dne 2. 5. 2016. Na uvedenou fakturu žalovaná ničeho neuhradila, právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky 4 650 EUR výzvou ze dne 30. 6. 2016. 2. Žalobkyně požadovala tedy po žalované zaplacení částky ve výši 4 530 EUR se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 530 EUR od 11. 4. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, částku ve výši 2 740 EUR se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 740 EUR od 17. 4. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, částku ve výši 5 400 EUR se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 400 EUR od 19. 4. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, částku ve výši 5 630 EUR se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 630 EUR od 19. 4. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, částku ve výši 6 870 EUR se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 870 EUR od 3. 5. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, částku ve výši 4 650 EUR se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 650 EUR od 3. 5. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně. Žalobkyně tvrdila, že v minulosti vyúčtovala žalované cenu obdobných objednaných přeprav fakturami, které byly žalovanou v plném rozsahu uhrazeny. Před vystavením faktur probíhal naprosto stejný způsob objednávek, potvrzení objednávek a realizace přeprav. Všechny tyto přepravy objednali u žalobkyně zástupci žalované, objednávky probíhaly telefonicky, přeprava byla vždy provedena stejným způsobem a přepravy byly žalovanou uhrazeny. Naprosto stejným způsobem byly vyplňovány i mezinárodní nákladní listy, kdy mezi žalobkyní a žalovanou byla zavedena fungující obchodní spolupráce. Přepravy u žalobkyně nikdy neobjednávala osoba odlišná od osob objednávajících přepravy, jejichž cena byla bez problémů uhrazena. Faktury byly zasílány výlučně na německé emailové adresy žalované. Přesto žalovaná přestala pohledávky žalobkyni hradit. 3. Žalovaná k žalobě zaujala zamítavé stanovisko s tím, že není pasivně legitimována, neboť si služby žalobkyně neobjednala ani neodebrala, neboť to měla být [právnická osoba] s.r.o., se sídlem v České republice. Žalovaná tvrdila, že právě této společnosti žalobkyně vyúčtovala předmětné služby pod stejným číslem faktury - jako požadovala i po žalované. Žalovaná uvedla, že od vzniku [právnická osoba] s.r.o., tj. od 11. 2. 2016, byly objednávky činěny touto firmou a pro tuto firmu a nikoliv pro žalovanou. Spolupráci žalobkyně s žalovanou nepovažuje za dlouhodobou, když počala teprve od února 2016. Žalovaná dále dokládala, že žalobkyně obdržela od [právnická osoba] s.r.o. platbu 828 216 Kč s variabilním symbolem [číslo] dne 5. 5. 2016 s tím, že tato částka představovala rámcovou platbu na existující a pravděpodobně i budoucí faktury [příjmení] [jméno]. Faktura [číslo] byla projednávána Okresním soudem v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka] a faktura [číslo] stejným soudem pod sp. zn. [spisová značka], kde byly žaloby poté zamítnuty. Následně žalovaná vznesla i námitku promlčení u všech v tomto řízení žalovaných pohledávek. V průběhu řízení pak žalovaný počala tvrdit, že vyúčtování přeprav není správné, a proto nebyly ani další faktury žalobkyni uhrazeny. V závěrečném návrhu žalovaná ještě navíc namítala nedostatek aktivní legitimace žalobkyně s tím, že přepravy žalobkyně neprovedla osobně, a že k tomu nemá ani oprávnění. 4. Vzhledem k tomu, že ve věci je dána existence cizího prvku, spočívající ve skutečnosti, že žalovaná je právnická osoba se sídlem v SRN, zabýval se soud otázkou pravomoci a příslušnosti soudů ČR k projednání a rozhodnutí věci, jakož i otázkou práva rozhodného. Poté vyhodnotil, že je zde dána mezinárodní pravomoc a příslušnost soudů ČR předmětný spor projednat rozhodnout, neboť podle čl. 31 odstavec 1 vyhlášky č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní přepravě CMR (tj. Úmluvy CMR) spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území a) má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena nebo b) leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání a u jiných soudů nemůže žalobce spor vést. Rozhodným právem by pak bylo české právo hmotné i procesní. Ohledně místní příslušnosti však Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 27. 7. 2017 vyslovil svou místní nepříslušnost s aplikací čl. 31 bodu 1 písm. b) Úmluvy CMR, když uzavřel, že ze žaloby vyplývá, že zásilky byly převzaty k přepravě vždy v [obec] v České republice, tedy v obvodu Okresního soudu v Kolíně, a Okresní soud v Olomouci není ve věci místně příslušný, neboť není ve smyslu Úmluvy CMR soudem, v jehož obvodu došlo k převzetí zásilky k přepravě. Z podnětu podaného odvolání žalobkyní se věcí zabýval Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci a dne 30. 11. 2017 rozhodl o vrácení věci okresnímu soudu s tím, že je třeba posoudit místní příslušnost dle ustanovení o. s. ř. popřípadě pak věc přeložit Nejvyššímu soudu ČR k jejímu určení. Dle o. s. ř. zdejší soud svou místní příslušnost neshledal, takže věc předložil k jejímu určení NS ČR. Ten pak svým usnesením ze dne 19. 12. 2018 rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Olomouci. 5. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků i jednatele žalované a učinil ve věci následující skutková zjištění: Z faktur žalobkyně, dodacích listů, mezinárodních nákladních listů, opravných daňových dokladů a výpisu z účetní evidence žalobkyně a výzvy žalobkyně žalované k úhradě dlužných částek ze dne 30. 6. 2016, že byly žalované vyúčtovány K 1. nároku fakturou [číslo] ze dne 31. 3. 2016, splatnou dne 10. 4. 2016 v částce 4 530 EUR uvedené přepravy: 1) Žalovaná si dne 11. 3. 2016 u žalobkyně objednala na základě telefonické objednávky přepravu věci ze [právnická osoba] s. r. o., [ulice a číslo], [PSČ] [obec], Česká republika, do Švédska, přesněji do [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] 1, [PSČ] [anonymizováno]. Nakládka měla být dle dohody provedena 12. 3. 2016 a vykládka 14. 3. 2016. Žalobkyně na tuto přepravu si sjednala dopravce [právnická osoba], se sídlem v [obec], [ulice a číslo], který pro žalobkyni dopravu provedl tak, že zboží v [obec] naložil a do [anonymizováno] dopravil. O průběhu přepravy byl sepsán a pořízen mezinárodní nákladní list č. [anonymizována dvě slova] [číslo] potvrzující jak převzetí nákladu, tak jeho přepravu, tak i vykládku nákladu. 2) Žalovaná si dne 20. 3. 2016 u žalobkyně objednala na základě telefonické objednávky přepravu věci ze [právnická osoba] s. r. o., [ulice a číslo], [PSČ] [obec], Česká republika, do Švédska, přesněji do logistického centra [anonymizována čtyři slova]), [PSČ] [anonymizováno]. Nakládka měla být dle dohody provedena 21. 3. 2016 a vykládka 22. 3. 2016. Žalobkyně na tuto přepravu si sjednala dopravce [právnická osoba], se sídlem v [obec], [ulice a číslo], který pro žalobkyni dopravu provedl tak, že zboží v [obec] naložil a do [anonymizováno] dopravil. O průběhu přepravy byl sepsán a pořízen mezinárodní nákladní list č. [anonymizována dvě slova] [číslo] potvrzující jak převzetí nákladu, tak jeho přepravu, tak i vykládku nákladu. 3) Žalovaná si dne 21. 3. 2016 u žalobkyně objednala na základě telefonické objednávky přepravu věci ze [právnická osoba] s. r. o., [ulice a číslo], [PSČ] [obec], Česká republika, do Švédska, přesněji do logistického centra [anonymizována čtyři slova]), [PSČ] [anonymizováno]. Nakládka měla být dle dohody provedena 22. 3. 2016 a vykládka 23. 3. 2016. Žalobkyně na tuto přepravu si sjednala dopravce [právnická osoba], se sí