15 C 168/2022-29 — Okresní soud v Olomouci

1. Manžel se návrhem doručeným soudu dne 15. 6. 2022 domáhal rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] v [příjmení] na [země]. Manželka se k návrhu na rozvod manželství v celém rozsahu připojila. <b>2. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:</b> 3. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [příjmení] na [země]. Z manželství se narodil jeden syn, a to nezletilý [jméno] [příjmení], [datum narození]. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 3. 10. 2022, byla schválena dohoda rodičů, na základě které byl nezletilý [jméno] svěřen pro dobu před i po rozvodu do střídavé péče rodičů a bylo rovněž rozhodnuto o vyživovací povinnosti rodičů. Manželské soužití bylo ukončeno v březnu 2022, již dříve bylo ukončeno intimní soužití manželů. Dne 15. 6. 2022 manželé uzavřeli dohodu upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práva a povinnosti společného bydlení v souladu s ust. § 757 občanského zákoníku, na níž jsou podpisy účastníků úředně ověřeny. 4. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytl cizí prvek v podobě státního občanství obou manželů, kteří jsou státními příslušníky Ukrajiny, zabýval se soud svou mezinárodní pravomocí a příslušností. Ukrajina není členským státem Evropské unie. Dle ust. čl. 30 odst. 4 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ([číslo] Sb. m. s.), k projednávání předmětného návrhu na rozvod manželství je dána pravomoc justičních orgánů České republiky, a to vzhledem k tomu, že oba manželé mají bydliště na území České republiky. Věcně a místně příslušným k projednání dané věci je pak Okresní soud v Olomouci. 5. Podle § 755 odst. 1 zákona občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle § 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 7. Podle § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Podle § 757 občanského zákoníku, připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. 9. Podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 10. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaného ustanovení § 755, § 756 a § 757 občanského zákoníku, když manželství účastníků trvalo déle než rok, manželé spolu po dobu delší než 6 měsíců nežijí a manželé podali společný návrh na rozvod manželství. Účastníci předložili soudu písemnou smlouvu s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práva a povinnosti společného bydlení, kdy tato smlouva naplňuje požadavky ustanovení § 757 odst. 1 písm. c) a § 757 odst. 2 občanského zákoníku. Z manželství účastníků se narodil jeden nezletilý syn, přičemž soud pravomocně schválil dohodu rodičů o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. Soud tak vychází z domněnky, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení a manželství účastníků rozvedl, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství. Rozvod také nebude mít závažné následky pro nezletilé dítě, neboť je pouze pokračováním faktického stavu odloučení rodičů a vztahy v rodině jsou navíc velmi dobré. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ustanovení § 23 z. ř. s., dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, ostatně účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.