15 C 33/2022-45 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se návrhem podaným u Okresního soudu v Olomouci 1. 2. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 594,27 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně dne 1. 10. 2021 provedla převoz žalovaného k odbornému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu žalovaného, neboť vzniklo důvodné podezření, že žalovaný řídil motorové vozidlo po vlivem těchto látek. Výsledkem laboratorního vyšetření moči bylo pozitivní zjištění přítomnosti cannabinoidů v organismu. Převoz žalovaného do zdravotnického zařízení dne 11. 10. 2021 si vyžádal jízdu služebního vozidla [označení vozidla] na trase [anonymizováno] – [anonymizováno], kdy vozidlo najelo celkem 3 km a za převoz byla vyúčtována částka 20 Kč. Za odběr biologického materiálu uhradila žalobkyně [označení zdravotnického zařízení] na základě faktury [číslo] ze dne 26. 10. 2021 částku 912 Kč a za rozbor tohoto vzorku bylo [označení zdravotnického zařízení] na základě faktury [číslo] ze dne 20. 10. 2021 uhrazeno 662,27 Kč Celkem tak žalobkyně za odběr a rozbor vzorku uhradila 1 574,27 Kč. Výzva k zaplacení pohledávky byla žalovanému zaslána dne 16. 11. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne 11. 10. 2021 provedla převoz žalovaného k odbornému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu žalovaného, neboť vzniklo důvodné podezření, že žalovaný řídil motorové vozidlo po vlivem těchto lásek. Výsledkem laboratorního vyšetření moči bylo pozitivní zjištění přítomnosti cannabinoidů v organismu. Převoz žalovaného do zdravotnického zařízení dne 11. 10. 2021 si vyžádal jízdu služebního vozidla [označení vozidla] na trase [anonymizováno] – [anonymizováno], kdy vozidlo najelo celkem 3 km a za převoz byla vyúčtována částka 20 Kč. Za odběr biologického materiálu uhradila žalobkyně [označení zdravotnického zařízení] na základě faktury [číslo] ze dne 26. 10. 2021 částku 912 Kč a za rozbor tohoto vzorku bylo [označení zdravotnického zařízení] na základě faktury [číslo] ze dne 20. 10. 2021 uhrazeno 662,27 Kč. Výzva k zaplacení pohledávky byla žalovanému zaslána dne 16. 11. 2021, kdy byl vyzván k úhradě žalované částky nejpozději do 10. 12. 2021. 5. Podle ust. § 24 odst. 1 a 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, (1) náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění 9). (2) Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. 6. Podle § 24 odst. 3 zák. č. 65/2017 Sb., náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 7. Soud v rámci právního hodnocení dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného převezla do zdravotnického zařízení, přičemž u žalovaného byla následně zjištěna přítomnost návykových látek v organismu. Podle § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 20 Kč vypočtenou v souladu s vyhl. č. 358/2019 Sb. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že [označení zdravotnického zařízení] provedla na základě žádosti žalobkyně odběr biologického vzorku u žalovaného a na základě rozboru tohoto vzorku ve [označení zdravotnického zařízení] byla zjištěna přítomnost návykových látek v organismu žalovaného. Žalobkyně výše uvedeným zdravotnickým zařízením uhradila náklady těchto lékařských úkonů v celkové výši 1 574,27 Kč. Vzhledem k tomu, že přítomnost návykových látek u žalovaného byla prokázána, vzniklo žalobkyni vůči žalovanému v souladu s ust. § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, právo na úhradu nákladů, které žalobkyni s úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Vzhledem k tomu, že žalovaný pro svou procesní pasivitu v průběhu řízení žalobní nárok žalobkyně ani částečně nerozporoval a ani netvrdil jeho (byť částečný) zánik, soud shledal žalobní nárok žalobkyně důvodným a rozhodl výrokem I. rozsudku tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vynaloženou celkovou částku 1 594,27 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se dostal do prodlení dne 11. 12. 2021 a od tohoto data pak žalobkyni vzniklo právo na úhradu zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně. Je pak samozřejmě zcela v dispozici žalobkyně, že úroky z prodlení požaduje až ode dne 1. 2. 2022, když soud nemůže žalobkyni v řízení přiznat něco jiného nebo více, než je v řízení požadováno. Výše úroku z prodlení je však pevně dána okamžikem počátku prodlení a není možné, aby žalobkyně požadovala úroky z prodlení ve výši 11,75 %. Z těchto důvodu tak byly úroky z prodlení ve výši 3,25 % ročně jako nedůvodné zamítnuty. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 8. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1, § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyni, která měla v řízení plný úspěch. Náklady řízení v celkové částce 200 Kč spočívaly v paušální náhradě 2 x 100 Kč za každý úkon účastníka, který v řízení nebyl zastoupen advokátem (návrh ve věci samé a předžalobní upomínka) v souladu s ust. § 1 odst. 1, 2, 3, § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.