CS · EN DE FR brzy

17 C 158/2022-32 — Okresní soud v Olomouci

ECLI: ECLI:CZ:OSOL:2022:17.C.158.2022.1
Datum: 2022-12-07
Předmět: o rozvod manželství
Ustanovení: ["§ 23 z. č. 292/2013 Sb.", "§ 755 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 759 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 756 z. č. 89/2012 Sb."]
["místní příslušnost""podnájem""rozvod manželství""státní občanství"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o rozvod manželství. Aplikuje: § 23 (292/2013 Sb.), § 755 (89/2012 Sb.), § 759 (89/2012 Sb.), § 756 (89/2012 Sb.).
1. Návrhem doručeným Okresnímu soudu v Olomouci dne 8. 6. 2022 se manželka domáhala rozvodu manželství uzavřeného s manželem dne [datum] v kostele sv. [jméno] v [obec]. Manželka uvedla, že z manželství se narodily dvě děti, syn [jméno] a syn [jméno]. Ze společného bydliště se manželka odstěhovala v březnu 2022, ale ke vzájemnému citovému odloučení mezi manžely došlo mnohem dřív. Soužití považuje manželka za trvale a hluboce rozvrácené a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinu rozvratu manželka spatřuje v rozdílnosti povah a z toho plynoucí nepřekonatelné neshody ohledně rodinného života, trávení volného času a hospodaření, a dále nadměrné požívání alkoholu ze strany manžela. 2. Manžel s návrhem manželky z důvodu svého přesvědčení a svědomí nesouhlasil, nicméně nesporoval, že je zde dán hluboký rozvrat manželství. 3. Z oddacího listu, založeného v knize manželství matričního úřadu [obec], ve svazku [anonymizováno], roč. [rok], na straně [anonymizováno], poř. [číslo] bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v kostele sv. [jméno] v [obec]. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] P a Nc [anonymizována dvě slova] [rok], právní moci ke dni [datum], bylo zjištěno, že byla soudem pravomocně schválena dohoda rodičů ohledně péče a výživy nezl. [jméno] a [jméno] pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů. 5. Z výslechu manželky bylo zjištěno, že k finálnímu rozvratu manželství došlo v březnu 2022, kdy se s dětmi odstěhovala ke své matce. Problémy měli s manželem ale už dříve. Manžel již tři roky pije a po požití alkoholu se chová agresivně a vulgárně. Manžel měl vždy problém i s tím, že chodily někam s přáteli a na návštěvy. Později už se nechtěl s nikým stýkat. Protože byl manžel opilý každý víkend, řekla mu manželka, ať se jde léčit, ale nic neudělal a naopak začal situace víc hrotit. Začal manželku s dětmi ohrožovat a děti se ho začaly bát. Dokonce manželka od učitelky syna [jméno] zjistila, že mívá problémy se spaním. Během opatrovnického řízení začal manžel docházet na protialkoholní léčení, nicméně se nic nezlepšilo. V lednu 2023 se manželka stěhuje s dětmi do podnájmu. Obnovu manželského soužití manželka vyloučila, neboť ví, že se manžel nezmění. Chce pouze, aby si manžel zlepšil vztah s dětmi. 6. Z výslechu manžela bylo zjištěno, že docházel na protialkoholní léčbu, nicméně přestal poté, co mu přišel návrh na rozvod manželství. Podle názoru manžela to již není potřeba, ale je případně ochoten léčbu znovu podstoupit. S manželkou byli v poradně a poté byli posláni k psychologovi, tam už ale nechodili. S dětmi se vídá každý druhý víkend, přes noc u něj nezůstávají. [příjmení] [jméno] neviděl už skoro dva měsíce. Pro záchranu manželství je ochoten podstoupit protialkoholní léčbu i docházet k psychologovi, bylo-li by to potřeba. 7. Vzhledem k tomu, že ve věci se vyskytuje prvek mezinárodního práva, a to státní občanství manžela (Slovensko), soud se předně zabýval otázkou, zda má pravomoc ve věci jednat a rozhodnout, a dále kterým právním řádem se bude v případě, že bude dána pravomoc tohoto soudu, řídit. 8. Česká republika i Slovensko jsou členskými státy Evropské unie, proto je třeba na projednávanou věc aplikovat Nařízení Rady č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, a dále Nařízení Rady č. 1259/2010 ze dne 20. 12. 2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky. 9. Nařízení Rady č. 2201/2003 v Kapitole II, článku 3, odstavci 1 stanoví, že ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, a) na jehož území -) mají manželé obvyklé bydliště, nebo -) měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí, nebo -) má odpůrce bydliště, nebo -) v případě společného návrhu na zahájení řízení má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště, nebo -) má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, nebo -) má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu, nebo, v případě Spojeného království a Irska, zde má„ domicil“; b) jehož státními příslušníky jsou oba manželé nebo, v případě Spojeného království a Irska, se jedná o zemi„ domicilu“ obou manželů. 10. Podle článku 6 Nařízení Rady č. 2201/2003 pak manžel, který a) má obvyklé bydliště na území některého členského státu nebo b) je státním příslušníkem některého členského státu nebo, v případě Spojeného království a Irska, má v některém z těchto států„ domicil“, může výt v jiném členském státě žalován pouze podle článků 3, 4 a 5. 11. Podle článku 8 Nařízení Rady č. 1259/2010 v případě, že nedojde k volbě podle článku 5, řídí se rozvod a rozluka právem státu: a) v němž mají manželé obvyklé bydliště v okamžiku zahájení řízení u soudu, nebo popřípadě b) v němž měli manželé poslední obvyklé bydliště, pokud k ukončení pobytu nedošlo dříve než rok před zahájením řízení u soudu a jeden z manželů v tomto státě pobývá ještě v okamžiku zahájení řízení u soudu, nebo popřípadě c) jehož státní příslušnost mají oba manželé v okamžiku zahájení řízení u soudu, nebo popřípadě d) u jehož soudu bylo zahájeno řízení. 12. Pravomoc soudu České republiky (podle místní příslušnosti pak konkrétně Okresní soud v Olomouci) je tedy podle výše uvedeného dána na základě článku 3, odstavce 1 Nařízení Rady [číslo] neboť manželé mají na území České republiky obvyklé bydliště. Řízení o rozvod manželů se pak bude podle článku 8 Nařízení Rady č. 1259/2010 řídit právem České republiky jako právem státu, v němž mají manželé obvyklé bydliště v okamžiku zahájení řízení u soudu. 13. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 14. Podle § 755 odst. 3 občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství. 15. Podle ustanovení § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a při tom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 16. Rozvrat manželství nebyl účastníky sporován a proto k jeho existenci ani soudem nebyly prováděny důkazy. Příčiny rozvratu manželství pak soud s ohledem na zjištěné skutečnosti spatřuje zejména v tom, že manžel měl (a v určité míře má doposud) problémy s alkoholem, kdy po požití alkoholu docházelo ke změně jeho chování, byl agresivní a vulgární, a to i vůči dětem. To pak bylo i důvodem četných neshod manželů. Obnova manželského soužití je podle názoru soudu vyloučena a to s ohledem na postoj manželky, která obnovu naprosto vyloučila a uvedla, že chce pouze, aby se zlepšil vztah manžela k dětem. 17. Jelikož tak v řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a nelze očekávat jeho obnovení, přičemž účastníci spolu jako manželé nežijí již od března 2022, a současně bylo pravomocně rozhodnuto o poměrech jejich nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželství, jsou tak splněny zákonné podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku a soud má za to, že návrhu manželky je za těchto okolností možno vyhovět a manželství účastníků rozvést. 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 věty první zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s .“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud současně neshledal důvody svědčící pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků podle § 23 věty druhé z. ř. s .

Citovaná ustanovení

§ 23 (292/2013 Sb.)§ 755 (89/2012 Sb.)§ 756 (89/2012 Sb.)§ 759 (89/2012 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.