23 C 101/2021-78 — Okresní soud v Olomouci

1. Podanou žalobou se žalobkyně ve vztahu k žalované domáhala ve výroku uvedeného určení s odůvodněním, že žalobkyně i žalovaná jsou pozůstalými dcerami [jméno] [příjmení], [rodné číslo], posledně bytem [adresa], [ulice a číslo], zemřelé dne [datum] (dále jen„ zůstavitelka“). Na základě pozůstalostního řízení, vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], bylo rozhodnuto o tom, že dědicem zůstavitelky je žalovaná jako jediný dědic ze závěti a že žalobkyni náleží vypořádání povinného dílu nepominutelného dědice. Spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech, které jsou předmětem projednávané žaloby, zůstavitelka převedla na žalovanou na základě darovací smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni [datum]. Uvedená darovací smlouva je dle žalobkyně neplatná, zůstavitelka tudíž ve skutečnosti byla vlastníkem specifikovaných nemovitých věcí ke dni své smrti, a tyto nemovité věci či jejich hodnota tak správně měly být zahrnuty do pozůstalosti zůstavitelky. Neplatnost uvedené darovací smlouvy spočívá ve skutečnosti, že zůstavitelka v době tohoto právního jednání trpěla duševním onemocněním – demencí [anonymizováno] stupně, v důsledku čehož nebyla dostatečně právně způsobilá k uzavření darovací smlouvy. O této skutečnosti se přitom žalobkyně dozvěděla teprve až po skončení pozůstalostního řízení, a to od ošetřujícího psychiatra zůstavitelky, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který jí uvedené sdělil k její žádosti. Naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení spočívá ve skutečnosti, že pouze prostřednictvím požadovaného určení může být dosaženo obnovení správného zápisu údajů o předmětných nemovitých věcech v katastru nemovitostí, přičemž v takovém případě by současně předmětné nemovité věci či alespoň jejich hodnota musely být zohledněny v pozůstalostním řízení, ve kterém má žalobkyně postavení nepominutelného dědice a měla by tak právo na vypořádání svého povinného dílu ve vztahu k hodnotě dotčených nemovitých věcí. Předžalobní výzva byla žalované zaslána. 2. Žalovaná žalobu rozporovala a navrhovala zamítnutí žaloby, neboť zásadně odmítala tvrzení žalobkyně o neplatnosti předmětné darovací smlouvy z důvodu duševního onemocnění zůstavitelky, potažmo její způsobilosti k právním jednáním. Celému procesu uzavírání smlouvy byla zůstavitelka přítomna a žalovaná jednala na základě výslovného přání zůstavitelky naložit s předmětnými nemovitými věcmi právě darováním žalované. Žalovaná zůstavitelku se zněním samotné darovací smlouvy seznámila před jejím podepsáním, kdy přečetla celý její obsah, jakož i vysvětlila veškeré právní následky spojené s převodem vlastnického práva, přičemž zůstavitelka s uvedeným souhlasila. Podpisy na darovací smlouvě byly ověřeny na pobočce České pošty. Zůstavitelka jakožto dárkyně bezvýhradně projevila pravou, svobodnou a vážnou vůli k tomuto právnímu jednání. Na základě této darovací smlouvy pak příslušný katastrální úřad po prověření všech listin vyhověl návrhu na změnu vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem. Důvodem pro darování dotčených nemovitých věcí žalované bylo především to, že se po celou dobu o zůstavitelku starala hlavně žalovaná. Žalobkyně o zůstavitelku nejevila vyššího zájmu, její potřeby zajistila pouze nuceně v rámci několika dní v roce, kdy žalovaná čerpala dovolenou nebo z jiných důvodů byla v krátké době mimo dosah zůstavitelce. Žalovaná poskytovala zůstavitelce každodenní potřebnou péči, dohlížela na její zdravotní stav nebo pomáhala s běžnými a nezbytnými denními potřebami. Zpochybňování zdravotního stavu zůstavitelky ze strany žalobkyně považuje žalovaná s ohledem na její nezájem o zůstavitelku za krajně nemorální a v rozporu s dobrými mravy. Tvrzení žalobkyně o tom, že zůstavitelka v době uzavření předmětné darovací smlouvy trpěla demencí IV. stupně, žalovaná zásadně odmítla, neboť takový závěr dle ní nevyplývá ani ze zdravotnické dokumentace zůstavitelky. 3. Účastníci shodně označili za nesporná tvrzení, že žalobkyně i žalovaná jsou dcerami zůstavitelky. Dále že do dne [datum] byla v katastru nemovitostí zůstavitelka zapsána jako spoluvlastnice se spoluvlastnickým podílem ve výši ideální ½ k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba: [adresa], a k pozemku par. [číslo] vše v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc, a že dne [datum] mezi žalovanou a zůstavitelkou byla uzavřena darovací smlouva, na základě které byla do katastru nemovitostí jako vlastnice uvedeného spoluvlastnického podílu zapsána žalovaná. 4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: 5. Z Úmrtního listu bylo zjištěno, že zůstavitelka zemřela dne [datum]. Z protokolu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], protokolu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a z Usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že v řízení o pozůstalosti byla žalovanou předložena vlastnoručně sepsaná závěť zůstavitelky ze dne [datum], kterou odkázala svoji pozůstalost žalované za to, že se o ni v době její nemoci starala, o níž žalobkyně vyjádřila pochybnosti. Jediným dědicem ze závěti byla určena žalovaná, které bylo potvrzeno nabytí celé pozůstalosti, rovněž byla schválena dohoda o odbytném na vypořádání povinného dílu nepominutelného dědice zůstavitelky, žalobkyně, v částce [částka]. V řízení o pozůstalosti nebyla dotčena žádná otázka vztahující se k nemovitým věcem, které jsou předmětem nyní projednávaného řízení. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí a z kopie listiny označené jako darovací smlouva ze dne [datum] soud nad rámec výše uvedených nesporných tvrzení účastníků učinil zjištění, že uvedená listina byla sepsána prostřednictvím výpočetní techniky a zůstavitelkou vlastnoručně podepsána, její podpis byl úředně ověřen na pobočce České pošty, v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc, byla ke dni pořízení výpisu jako spoluvlastnice dotčených nemovitostí evidována žalovaná. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzvána ke sdělení, zda je ochotna jednat o způsobu mimosoudního řešení věci, načež prostřednictvím svého zástupce vyjádřila negativní stanovisko. 8. Z Výpisu ze zdravotní dokumentace zůstavitelky u MUDr. [jméno] [příjmení], praktického lékaře pro dospělé, bylo zjištěno, že zůstavitelka mimo dalších diagnóz trpěla demencí Alzheimerova typu, středně těžkou, [právnická osoba] [anonymizováno] bodů od [číslo]. 9. Ze zdravotnické dokumentace zůstavitelky vedené u Odborného léčebného ústavu [obec] bylo zjištěno, že v tomto zařízení byla hospitalizována od [datum] až do své smrti. Z chorobopisu zůstavitelky bylo zjištěno, že zůstavitelka trpěla pokročilou Alzheimerovou chorobou s kognitivním deficitem a ztrátou soběstačnosti. Z oznámení o převzetí pacienta k hospitalizaci bez jeho písemného souhlasu ze dne [datum] bylo zjištěno, že s ohledem na zdravotní stav zůstavitelky nebylo možné vyžádat souhlas s hospitalizací, neboť nechápala obsah sdělení. Ze zprávy o přijetí z téhož dne se dále podává, že zůstavitelka nekomunikovala, nespolupracovala, byla zmatená. 10. Ze spisu Úřadu práce ČR-krajské pobočky v Olomouci, sp. zn. [spisová značka], bylo z Potvrzení prokazující dobu poskytování péče ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zjištěno, že zůstavitelce byl poskytován příspěvek na péči od [datum] do [datum], kdy byla přijata do zařízení [anonymizována tři slova], přičemž v období od 9/ 2018 do 3/ 2020 jí byl poskytován příspěvek odpovídající třetímu stupni závislosti, v období do 3/ 2020 do 6/ 2020 jí byl poskytován příspěvek na péči odpovídající čtvrtému stupni závislosti. Z Rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a Posudku o zdravotním stavu – posouzení stupně závislosti osoby ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že od března 2020 byl na základě žádosti žalované coby pečující osoby z důvodu zhoršení zdravotního stavu zůstavitelky po hospitalizaci trvající v době od [datum] do [datum] zůstavitelce zvýšen příspěvek na péči, neboť zůstavitelka byla považována za osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni IV-úplná závislost, jelikož zůstavitelka dle posouzení posudkového lékaře potřebovala pomoc v 10 oblastech základních životních potřeb, a to mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Dle posudku se u zůstavitelky jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla pokročilá demence Alzheimerova typu s [právnická osoba] 7 bodů. Bylo zjištěno, že zůstavitelka byla při šetření dne [datum] neorientována, ne