24 C 184/2022-36 — Okresní soud v Olomouci

1. Navrhovatel se návrhem podaným dne [datum] u Okresního soudu v Olomouci domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] na [anonymizováno] hradu [obec] s odůvodněním, že manželé ukončili společné soužití v prosinci roku 2021. Od této doby je manželství zcela formální, manželé spolu nehospodaří, intimně se nestýkají. Z manželství se narodil nezl. [jméno], [datum narození]. Manželé uzavřeli dohodu o vypořádání SJM, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství. Odpůrkyně s rozvodem manželství souhlasí. 2. Odpůrkyně se připojila k návrhu o rozvod manželství. 3. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] na [anonymizováno] hradu [obec] a stále trvá. Oba manželé jsou občané České republiky a české národnosti. Poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese [adresa manžela a manželky]. Účastníci spolu od prosince 2021 nežijí jako manželé. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci [číslo jednací], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 22. 9. 2022, soud schválil dohodu rodičů, dle které svěřil nezl. [jméno] do společné péče obou rodičů. Rodičům výživné pro nezl. [jméno] nestanovil, to vše s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů. Rozvod manželství nebude v rozporu se zájmy nezl. dítěte danými zvláštními důvody. Účastníci uzavřeli dohodu o majetkoprávním vypořádání pro dobu po rozvodu manželství včetně práv a povinností společného bydlení dne [datum], která splňuje veškeré podmínky ustanovení § 757 NOZ. Odpůrkyně se k návrhu připojila. Oba manželé naprosto vylučují obnovení manželského soužití. 5. Podle § 755 odst. 1, 2a), 3 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 6. Podle § 758 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ), manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 7. Podle § 757 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ), připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. 8. Soud tak vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, že tedy nelze očekávat obnovení manželského společenství, když byly zcela splněny podmínky shora uvedených ustanovení zákona, rozvod manželství nebude v rozporu se zájmy nezl. dítěte danými zvláštními důvody, přičemž o výchově a výživě nezl. dítěte pro dobu po rozvodu pravomocně schválil dohodu rodičů opatrovnický soud, proto manželství účastníků rozvedl. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 23 věta prvá ZŘS, dle kterého žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá, navíc oba účastníci se náhrady nákladů řízení výslovně vzdali.