12 C 401/2022-47 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 23. 12. 2022 se manželka domáhala rozvodu manželství uzavřeného s manželem dne 16. 1. 2015 v [příjmení] [příjmení] na Mauriciu před matričním úřadem v [anonymizováno] de [anonymizováno]. Ze vztahu účastníků se narodili dva synové [jméno] a [jméno], kteří jsou dosud nezletilí. Manželé ukončili společné soužití od ledna 2020 po všech stránkách z důvodu citového odcizení. 2. U jednání dne 4. 9. 2023 manželka uvedla, že na podané žalobě trvá. Manžel uvedl, že s rozvodem manželství souhlasí a k návrhu se připojuje. 3. V řízení bylo prokázáno oddacím listem a rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a opravných usnesení ze dne 6. 2. 2023 a 25. 5. 2023, který nabyl právní moci dne 7. 6. 2023, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [příjmení] [příjmení] na Mauriciu před matričním úřadem v [anonymizováno] de [anonymizováno] a ohledně nezletilých synů [jméno], [datum narození], a [jméno], [datum narození], bylo rozhodnuto o poměrech těchto dětí i pro dobu po rozvodu manželství rodičů. 4. Manžel s rozvodem manželství souhlasil a v průběhu řízení se k návrhu manželky připojil s tím, že oba manželé se shodli na příčinách rozvratu manželství, které spatřovali ve vzájemném nepochopení, které vedlo k citovému odcizení a ukončení společného soužití v lednu 2020, kdy manžel opustil společnou domácnost. V opatrovnickém řízení nebylo zjištěno, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem těchto nezl. dětí, daný zvláštními důvody. Toto rovněž prohlásili účastníci u jednání, včetně skutečnosti, že rozvodem nebude způsobena zvlášť závažná újma ani jednomu z účastníků a žádné mimořádné okolnosti nesvědčí ve prospěch zachování manželství. 5. Podle ustanovení § 755 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 6. Jelikož v řízení bylo provedenými důkazy prokázáno, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno z důvodu vzájemného nepochopení a citového odcizení, když účastníci spolu nežijí od ledna 2020 a soužití neobnovili, ohledně poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu bylo pravomocně rozhodnuto soudem, jsou tak splněny zákonné podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku a soud má za to, že manželství účastníků je tak trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Žalobě bylo tedy vyhověno a manželství účastníků rozvedeno. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních č. 292/2013 Sb. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.