20 C 212/2024-85 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplacených vyúčtování za dodanou elektřinu na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne , datum, .2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud učinil na základě provedených důkazů, a to smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, , obchodních podmínek dodávky elektřiny, ceníku, mimořádné faktury za elektřinu, předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího lístku následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:4. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za dodanou elektřinu cenu stanovenou ceníkem žalobkyně. Žalobkyně vyúčtovala žalované elektřinu za období od , datum, do , datum, fakturou č. , hodnota, znějící na částku , částka, splatnou dne , datum, . Žalovaná na uvedenou fakturu přes předžalobní upomínku žalobkyně ničeho neuhradila.5. Dle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. („energetický zákon“) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.6. Podle § 2079 o. z. (1) Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. (2) Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Soud s ohledem na zjištěný skutkový stav za užití výše citovaných právních norem po právní stránce dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala do odběrného místa žalované sjednaného ve smlouvě elektřinu a žalované tak vznikla povinnost zaplatit za to žalobkyni sjednanou cenu. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně dodanou elektřinu žalované řádně vyúčtovala. Bylo na žalované, aby soudu tvrdila a prokázala, že vyúčtovanou cenu elektřiny uhradila. Žalovaná takto nepostupovala a výši ani oprávněnost žalobního nároku nikterak nerozporovala. Vzhledem k tomu, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na svůj závazek žalobkyni cokoli uhradila, ocitla se s plněním svého dluhu v prodlení a žalobkyně tak má nárok rovněž na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni její splatnosti. Soud tedy uložil žalované zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně úroku z prodlení, jehož výše i počátek splatnosti je v souladu se zákonem a skutkovými zjištěními daného případu. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. jako třídenní od právní moci rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaná tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , dále pak odměna advokáta ve výši , částka, (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby – dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, za jeden úkon právní služby), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x , částka, dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši , částka, , neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku , částka, , a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).