29 C 175/2023-33 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 507,22 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně – [právnická osoba], a. s., [IČO], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému bezhotovostně na jím uvedený bankovní účet částku 15 000 Kč, kdy tuto částku měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně splatit nejpozději do dne [datum] Vedle zapůjčené jistiny byl dle smluvního ujednání žalovaný povinen uhradit právnímu předchůdci žalobkyně také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 507,22 Kč. K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo distančně skrz webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslal žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Úvěrovou smlouvu žalovaný podepsal prostřednictvím unikátního SMS kódu, který mu byl zaslán. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne [datum] upomínku k úhradě dlužné částky, žalovaný však i přesto ničeho neuhradil. 2. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 11. 12. 2023, č. j. 29 C 175/2023-26, nechť soudu sdělí, pod jakým referenčním číslem je pohledávka za žalovaným evidována v seznamu postupovaných pohledávek přiložených k žalobnímu návrhu a dále jak konkrétně právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Na tuto výzvu žalobkyně nikterak nereagovala, vůči soudu učinila pouze přípisem doručeným soudu dne [datum] omluvu z jednání. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žalobní tvrzení žalobkyně nerozporoval. 4. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. S0005911008572194 ze dne [datum] (č. l. 11-14), že byla uzavřena distančním způsobem mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným, a to na částku 15 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 12 % p. a., RPSN ve výši 194,27 % a povinností žalovaného uhradit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 507,22 Kč; -) z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] (č. l. 15-16), že žalovaný byl poučen o době trvání spotřebitelského úvěru 12 měsíců, výši jednotlivých splátek 2 125 Kč měsíčně a celkové částce určené ke splacení ve výši 25 494 Kč; -) z potvrzení o platbě ze dne [datum] (č. l. 17), že na bankovní účet č. [bankovní účet] bylo dne [datum] bezhotovostně z bankovního účtu č. [bankovní účet] poukázáno 15 000 Kč, kdy ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ zapujcka S0005911008572194“; -) z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne [datum] spolu se seznamem postoupených pohledávek, (č. l. 18, 19 a 19 verte), že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek specifikovaných v přiloženém seznamu, přičemž seznam neobsahuje údaje o pohledávce za žalovaným; -) z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (č. l. 20), že žalobkyně žalovaného informovala o postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 22 914,45 Kč do tří dnů; -) z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] s podacím lístkem (č. l. 20 verte a 21), že žalobkyně prostřednictvím právního zástupe žalovaného téhož dne, kdy mu zaslala oznámení o postoupení pohledávky, jej současně vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 31 335,45 Kč, sestávající z dlužné částky plynoucí z úvěrové smlouvy ve výši 22 914,45 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 8 421 Kč, a to také ve lhůtě tří dnů. 5. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. S0005911008572194 [číslo] na částku 15 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 12 % p. a., RPSN ve výši 194,27 % a povinností žalovaného uhradit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 507,22 Kč. Žalovanému byly téhož dne finanční prostředky bezhotovostně poukázány na jím označený bankovní účet. Právní předchůdce žalobkyně se žalobkyní uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek. V žalobkyní předloženém seznamu postupovaných pohledávek pohledávka za žalovaným z titulu předmětné úvěrové smlouvy absentuje, tedy údaje žalovaného, jakož i číslo smlouvy nejsou uvedeny v žádném ze sloupců tabulky seznamu. Žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky dne [datum] oznámila a současně jej téhož dne před žalobní výzvou vyzvala k úhradě dlužné částky včetně příslušenství. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. 6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Podle § 1881 odst. 1 o. z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 9. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru: Soud se v prvé řadě v řízení zabýval aktivní legitimací žalobkyně. V této souvislosti lze odkázat na závěry ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, která dovodila, že věcnou legitimací (ať již aktivní či pasivní) se rozumí stav vyplývající z hmotného práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 30 Cdo 2634/2007, ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 397/2011, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3411/2016). Věcná legitimace dává odpověď na otázku, zda účastníci řízení jsou skutečně nositeli práv a povinností, o něž v řízení jde. Rozhodnutí o věcné legitimaci je rozhodnutí soudu ve věci samé na základě výsledků dokazování nebo právního posouzení věci. V případě žalobce se jedná o tzv. aktivní věcnou legitimaci, která je dána, pokud je žalobce na základě výsledků dokazování a právního posouzení věci nositelem práva, o nějž v řízení jde. Je-li aktivní a pasivní legitimace dána, pak soud žalobě vyhoví. Naopak při nedostatku aktivní nebo pasivní legitimace soud žalobu zamítne (srov. PŘIDAL, Ondřej. § 90 (První definice účastníků). In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 4). 10. Soud s ohledem na výše citovaná zákonná ustanovení dospěl k závěru, že nelze žalobě žalobkyně vyhovět. Žalobkyně v řízení neprokázala, že na ni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným, když v předloženém seznamu postoupených pohledávek pohledávka za žalovaným absentuje, přičemž žalobkyně nevyhověla výzvě soudu ze dne [datum] a postoupení pohledávky za žalovaným nedoložila. Ničeho na tom nemůže změnit ani fakt, že žalobkyně vůči žalovanému před podáním žaloby aktivně jako věřitel konala. Ve vztahu k nevyhovění výzvě soudu ze strany žalobkyně je možno jen dodat, že nedostatek věcné legitimace nelze odstranit tím, že soud poskytne žalobci poučení o tom, kdo je účastníkem hmotněprávního poměru, o kterém se v řízení jedná; rozšiřování poučovací povinnosti soudu nad rámec poučení o procesních právech a povinnostech není přípustné (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 22/03). 11. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno a neprokázala, že je v této věci nositelem aktivní věcné legitimace. Z toho důvodu soud žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve věci plně úspěšným účastníkem, když žaloba žalobkyně byla v celém rozsahu zamítnuta, a proto by tak žalovaný měl právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů soudního řízení. Žalovaný však byl v řízení zcela procesně pasivní, žádné náklady řízení neuplatnil a zjevně mu žádné náklady řízení ani nevznikly. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem tak soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.