10 C 200/2020-35 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 16. 7. 2020 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 11 380,52 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], [IČO], sídlem v [obec], [ulice a číslo] (dále jen věřitel) uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) dne 18. 7. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které se věřitel zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr ve výši 9 536 Kč. Dlužník tyto prostředky čerpal dne 18. 7.2019 prostřednictvím svého bankovního účtu. Úvěr měl dlužník splácet v měsíčních splátkách ve výši 818 Kč. Za dobu trvání úvěru dlužník neuhradil ničeho a ke dni podání žaloby dlužil na jistině částku 9 536 Kč, na úroku částku 1 168,05 Kč, na poplatcích za vymáhání částku 600 Kč a na smluvní pokutě částku 75,46 Kč. Pohledávku věřitel postoupil s účinností ke dni 3. 7. 2018, což bylo dlužníkovi oznámeno dopisem ze dne 27. 1. 2020. K výzvě soudu žalobce doplnil žalobu a uvedl, že zkoumal a posuzoval schopnost dlužníka splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, jak vyplývá z žádosti o úvěr, a dospěl k závěru, že dlužník je schopen úvěr splácet. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz oznámením o postoupení pohledávky zaslaného žalobcem a také původním věřitelem, z nichž obou má za prokázánu stejnou skutečnost, a sice že jak žalobce, tak původní věřitel oznámili dlužníkovi těmito dopisy ze dne 27. 1. 2020, že pohledávka z titulu předmětné úvěrové smlouvy [číslo] byla postoupena z věřitele na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Toto zjištění, které jako jediné soud zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, je ovšem v příkrém rozporu se skutkovými tvrzeními vymezenými v žalobě, ve které žalobce tvrdí, že předmětná pohledávka byla postoupena již ke dni 3. 7. 2018, tedy dokonce před vznikem samotné pohledávky. Tato smlouva o postoupení pohledávek však předložena nebyla, nebylo tak možno posoudit její obsah, a žalobce tento rozpor mezi svými tvrzeními a skutkovými zjištěními nikterak nevysvětli, když k ústnímu jednání, se nedostavil; nevysvětlil tedy proces, na základě kterého byla pohledávka, (byla-li vůbec) na něho postoupena. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal svou aktivní legitimaci ve věci, byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta a o nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.