26 C 69/2021-35 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se domáhala [celé jméno manželky] rozvodu manželství s [celé jméno manžela], přičemž uvedla, že jejich manželství bylo zpočátku souladné, ale postupem času začalo vykazovat znaky nefunkčnosti a začaly se projevovat povahové rozdíly manželů. V době podání návrhu manželé netvořili manželské společenství, nesdíleli společnou domácnost a manželka nemá zájem na obnově společného soužití. 2. Manžel se k návrhu připojil a potvrdil, že manželé již nesdílí společnou domácnost. Jeho snaha o uzavření dohody o majetkovém vyrovnání a bydlení pro dobu po rozvodu nebyla vyslyšena. 3. U ústního jednání se manželé shodli na příčinách rozvratu manželství, které spatřují v tom, že si postupem času během manželství přestali rozumět, jejich názory na život manželský a život jako takový byl rozdílný, došlo z toho důvodu k ochlazení jejich vzájemných citových vztahů, což bylo příčinou rozvratu manželství. Mimomanželský vztah manžela k jiné ženě byl pak pouze důsledkem tohoto stavu. Manžel se k návrhu připojil a oba účastníci tento návrh proto označili za návrh společný. 4. Podle § 384 odst. 2 věta první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.”), podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jakoby bylo řízení zahájeno návrhem společným. 5. Účastníci shodně uvedli, že spolu jako manželé nežijí od měsíce [měsíc] [rok], kdy se manžel odstěhoval ze společné domácnosti. Z manželství se narodil dne [datum] syn [jméno] [příjmení], na jehož výchově se pro dobu po rozvodu rodiče dohodli a tato dohoda byla již schválena rozsudkem nadepsaného soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který dne [datum] nabyl právní moci. Poslední společné bydliště manželů bylo v [obec]. 6. Z oddacího listu účastníků soud vzal za prokázáno, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] v [obec], a že se u manželky jednalo o manželství druhé a u manžela o manželství první. Z občanských průkazů bylo zjištěno, že jsou oba státními občany ČR. 7. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že v průběhu manželství dospěli k závěru, že do manželství vstupovali s rozdílnými očekáváními, která se nenaplnila, načež zjistili, že již spolu jako manželé nemohou žít, a proto usilují o rozvod. 8. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. 9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedené zákonné úpravy a dospěl k závěru, že zde jsou dány podmínky pro rozvod manželství, když vztahy účastníků jsou tak vážně a trvale rozvráceny, že nelze ani do budoucna očekávat obnovení manželského soužití. V současné době účastníci nesdílí společnou domácnost a jejich manželství již delší dobu neplní žádnou ze svých funkcí. Je proto nutno učinit závěr o hloubce a trvalosti tohoto rozvratu, když tento stav lze považovat za trvalý. Účastníci i do budoucna obnovu manželského soužití vyloučili. Soud proto žalobě vyhověl a manželství účastníků za splnění zákonných podmínek rozvedl. V řízení nebylo prokázáno, že by příčina rozvratu manželství účastníků ležela výlučně na straně jednoho z účastníků. Rozvod nebude proti zájmům nezletilého syna účastníků, neboť na vzájemných rodičovských právech a povinnostech k němu uzavřeli dohodu a tato dohoda již byla schválena soudním rozsudkem. 10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 23 z. ř. s., a to i s ohledem na prohlášení účastníků, že se práva na náhradu nákladů řízení vzdávají.