38 C 213/2020-25 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem, podaným u soudu dne [datum], se manžel domáhal rozvodu manželství, uzavřeného s manželkou dne [datum] v Římskokatolickém kostele v [obec], okres [okres], s tím, že manželství bylo zpočátku souladné a harmonické, v průběhu let se však odcizili, nemají společné zájmy, měli a mají rozdílné názory na život, od [datum] [rok] spolu nežijí a nevedou společnou domácnost, intimně se spolu nestýkají, z manželství se narodila dcera [jméno] [příjmení], [datum narození] a syn [jméno], [datum narození], byl podán návrh na schválení dohody o úpravě práv a povinností k dětem, mají zájem na ukončení nefunkčního vztahu a je předpoklad, že uzavřou dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o níž spolu jednají. 2. Manželka ve vyjádření ze dne [datum] s návrhem na rozvod manželství plně souhlasila a připojila se k návrhu. Uvedla, že tvrzení uváděná manželem v návrhu odpovídají skutečnosti, manželství je trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství trvalo od roku [rok] a již rok spolu nežijí, soud bude pod sp. zn. [spisová značka] rozhodovat o úpravě práv a povinností nezletilého syna [jméno] [příjmení], [datum narození], i pro dobu po rozvodu, oba manželé jsou dohodnuti i ohledně výchovy zletilé dcery [jméno] [příjmení], [datum narození], a jednají o dohodě o majetkových právech – vypořádání společného jmění manželů, společného bydlení, i popřípadě výživném, kdy je předpoklad, že uzavřou o tomto dohodu podle ustanovení § 757 občanského zákoníku. 3. U jednání manžel na návrhu setrval, manželka s návrhem souhlasila. Soud tedy provedl dokazování oddacím listem, vydaným [stát. instituce] dne [datum], z něj má za prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v Římskokatolickém kostele v [obec], okres [okres], u obou jde o manželství první, když manželství uzavírali ve svobodném stavu. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], má soud za prokázáno, že zdejší soud jako soud opatrovnický schválil dohodu účastníků o úpravě práv a povinností k jejich nezletilému synovi – [jméno] [příjmení], [datum narození], podle níž je nezletilý [jméno] svěřen do společné péče rodičů, a to i pro dobu po rozvodu manželství účastníků. Soud dále provedl dokazování účastnickým výslechem obou manželů, když další důkazy navrhovány nebyly. Z výslechu obou účastníků pak soud vzal za prokázáno, že manželství neplní své funkce od [datum] [rok], od té doby každý z manželů žije na jiné adrese, manžel v dosavadním trvalém bydlišti, manželka nyní na adrese faktického pobytu [ulice a číslo] v [obec] – [část obce], když v tomto bytě má nájemní bydlení, od [datum] [rok] již nedošlo k obnovení společného hospodaření ani k obnovení soužití účastníků, přičemž na obnovení soužití již nemají zájem. 4. Z výslechu manžela soud zjistil, že manželství bylo funkční do května roku [rok], i do té doby měli nějaké problémy a neshody, týkaly se finančního hospodaření, mají závazky z úvěrů ze stavebního spoření u [právnická osoba], u [právnická osoba] a [právnická osoba], šlo celkem o tři úvěry, které se dosud splácejí, nesplacený závazek vůči [právnická osoba] činí na zůstatku částku cca [částka], nesplacený závazek vůči [právnická osoba] činí cca [částka] a nesplacený závazek vůči [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] (bývalý [právnická osoba]) činí částku [částka] Vysoké závazky ke splácení úvěrů a také problém s plněním těchto závazků, způsobily mezi nimi určité neshody, on měl pravidelný příjem ze zaměstnání jako občanský zaměstnanec u [stát. instituce], vadilo mu, že manželka chtěla žít„ na vysoké noze“, přitom přišla o zaměstnání, byť ne její vinou, byla po nějakou dobu na úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání a měla omezené příjmy, on oproti tomu uzavřel dohodu o provedení práce s [právnická osoba], příspěvkovou organizací, takže měl pravidelný příjem z hlavního zaměstnání a vedle toho z dohody o provedení práce, aby byli schopni řádně splácet, byla mezi nimi neshoda, když on se snažil o maximální možné příjmy, aby mohli řádně plnit společné závazky ke splácení úvěrů, ale také měli prostředky na běžné živobytí a zajištění dětí, neshody vyvrcholily, když na jaře [rok] se manželka rozhodla odjet na dovolenou sama, s tím nesouhlasil, chtěl, aby jela celá rodina, v [datum] [rok] mu manželka sdělila, že odejde bydlet do bytu do [obec], k tomu nakonec došlo v [datum] [rok], od té doby nevedou společnou domácnost a intimně nežijí od [datum] [rok], nemá už zájem na obnově manželského soužití, obzvláště za situace, kdy manželka udržuje vztah s jiným mužem. Od [datum] [rok] spolu nežijí, nevedou společnou domácnost ani společně nehospodaří, závazky z úvěrů od [datum] [rok] splácí jen on sám, neshody spočívaly v tom, že manželka chtěla žít jiným stylem života,„ užívat si života“, on je spíše vesnický typ, vyhovuje mu život v rodinném domě na vesnici, manželka chtěla spíše do města. Peníze ze stavebního spoření a půjčky byly použity na opravy domu a na vybavení bytu v tomto domě v [obec]. Manželka po dobu manželství pracovala, ale byla i na úřadu práce asi v roce [rok], běžné záležitosti domácnosti, chod domácnosti a výchovu dětí zajišťovali oba, v období posledního roku měl přítelkyni, s tou se rozešel, žádnou jinou známost s jinou ženou neudržuje. 5. Z výslechu manželky soud zjistil, že žili asi po dobu [číslo] let v celku běžným manželským životem, vychovávali děti, v tom roce [rok] pociťovala potřebu nějakého většího odpočinku, jakéhosi„ restartu“, chtěla si dopřát odpočinku bez dospělých dětí, přijala pozvání kamarádky, aby spolu s ní odjela na dovolenou v [země], kamarádka jí řekla, že dovolenou zaplatí, aby neřešila finanční problém s nákladem na dovolenou, byla si vědoma závazků, které spolu s manželem měli, nakonec pozvání přijala a dovolenou s kamarádkou absolvovala. Manželovi se nelíbilo, že jede relaxovat sama, ona ale potřebovala nějakého většího odpočinku. Po návratu se problémy mezi nimi prohloubily, úplně si přestali rozumět, při uvážení toho, že v dům v [obec], ve kterém do té doby společně bydleli, užívají kromě nich a dětí také manželovi rodiče v přízemí domu, se rozhodla zajistit si nájemní bydlení v [obec], byt 2+1 s příslušenstvím v [obec] – [obec] byl k dispozici od [datum] [rok], uzavřela nájemní smlouvu na nájem tohoto bytu, od [datum] [rok] se pak nastěhovala do jiného nájemního bytu 3+1na ulici [ulice a číslo] v [obec] – [část obce], v němž děti mají svůj pokoj, od té doby bydlí v tomto nájemním bytě. Intimní soužití s manželem bylo ukončeno v [datum] [rok], od té doby intimní soužití neobnovili, od [datum] [rok] tedy nežijí ve společné domácnosti, každý hospodaří samostatně se svými příjmy, nehodlá obnovit manželské soužití, navázala vztah s jiným mužem, ten však nebydlí v jejím stávajícím nájemním bytě. Prostředky z úvěrů byly použity na opravu, rekonstrukci nebo předělávání domu v [obec], splátky závazků z uvedených tří úvěrů byly spláceny z účtu, který byl veden u [právnická osoba] na jméno manžela, k němuž měla dispoziční právo, na tento účet byly připisovány i peníze z příjmu z její závislé činnosti u [právnická osoba] Kromě mateřské dovolené pracovala prakticky nepřetržitě, pokud nepracovala, důvodem byla pouze péče o děti, jen po krátkou dobu přišla o zaměstnání, ovšem nikoliv její vinou, v té době byla uchazečkou o zaměstnání u úřadu práce, avšak naprosto převážnou část manželství pravidelně pracovala a měla příjmy ze zaměstnání do společného jmění, pokud přišla někdy o zaměstnání z důvodu na straně zaměstnavatele, bylo jí vyplaceno odstupné. Většinu starostí s výchovou dětí a péčí o společnou domácnost měla ona, manžel se podílel podle svých možností. Pokud odešla z dosavadního společného bydlení v domě v [obec] bydlet do nájemního bydlení, nebylo to z důvodu vztahu s nějakým mužem. 6. Z provedeného dokazování (další důkazy účastníci nenavrhovali) soud má za prokázanou existenci rozvratu manželství účastníků od [datum] [rok] nevedou společnou domácnost, intimně spolu nežijí, společně nehospodaří ani nehradí společně své potřeby, každý sám hospodaří se svými příjmy, přičemž žádný z účastníků nemá již zájem na obnovení manželského soužití. Soud má za to, že příčinu na rozvratu vztahu nelze přisuzovat toliko jednomu z manželů, když oba se podle svých možností starali o výchovu dětí, péči o běžný chod domácnosti a podíleli se prací na příjmech do společného jmění, příčin je podle soudu více. To, že manželka pociťovala potřebu jednorázového intenzívního odpočinku na dovolené bez manžela a dětí (zletilé a nezaopatřené dcery a [anonymizováno] syna), nelze samo o sobě považovat za důvod pro vznik hlubokého rozkolu ve vztazích mezi manžely, z níž by mohl vzniknout zásadní rozvrat jinak vcelku funkčního manželství, příčin bylo zřejmě více a vyplynuly z toho, co uvedl manžel, že on je spíše vesnický typ a vyhovuje mu život v rodinném domě na vesnici, manželka chtěla spíše do města. Rozvrat pak byl po odchodu manželky ze společné domácnosti završen tím, že manžel