9 C 228/2020-34 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u soudu dne 3. 9. 2020 se žalobce domáhal proti žalovaným doručení jejich písemné omluvy ve znění v žalobě uvedeném a uložení povinnosti společně a nerozdílně mu zaplatit částku 50 000 Kč. Uvedl, že na [anonymizována tři slova] [město], v rámci výkonu přenesené působnosti bylo vedeno správní přestupkové řízení pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], kdy oprávněnou úřední osobou v této věci byl žalovaný 2). Nadřízeným služebním funkcionářem byl žalovaný 1). Žalobce byl v procesním postavení obviněného z přestupku. Žalobce v tomto správním řízení využil svého práva a podal 4 stížnosti směřující proti procesnímu postupu správního orgánu, proti podjatosti a absenci nestrannosti. Žalovaný 1) způsobem odporujícím obecně platným principům slušnosti, ve svých vyjádřeních znevážil postavení žalobce (obviněného). Zesměšňujícím a zlehčujícím způsobem se vyjadřoval k procesní činnosti žalobce a jeho úkonech. Stížnosti pro tohoto žalovaného1) znamenaly jen účelovou polemiku. Podáváním stížností srovnává žalobce s činností tzv. chronických stěžovatelů, kteří podávají stížnosti takřka z principu, bez zjevného důvodu k takové aktivitě. Ponížil a zesměšnil čest, důstojnost a vážnost nejen samotného žalobce, ale zesměšnil jej a ponížil i vůči dalšímu účastníku řízení ([akadem. titul] [příjmení] [jméno] v procesním postavení poškozeného). Termín chronický stěžovatel je obecně širokou veřejností i státními orgány spojován s osobou, která je duševně nemocná, s těžkou poruchou osobnosti. Veřejností i státními orgány je všeobecně vnímána negativně. V takovém slovním spojení, které užil žalovaný 1) lze vnímat uvedený výrok jako takový, který dosahuje stupně vulgarity. 2. Žalovaný 2) vydal v tomto správním řízení [anonymizováno] [město] konečné správní rozhodnutí, kde v odůvodnění rozhodnutí se vyjadřuje a komentuje osobu žalobce (zde žalobcem v žalobě uvedena citace z tohoto rozhodnutí). Použitá terminologie žalované 2) označuje žalobce za lháře, spekulanta, osobu bez morálních zábran, osobu, která jedná pouze účelově, všechny informace, které uvádí, jsou záměrně zkreslené, je to osoba celkově nevěrohodná, která se snaží jen poškodit správní orgán. Odůvodnění žalované 2) nehodnotí důkazy, ale jde o znevažující hodnotící úsudky subjektivního charakteru, které nemají oporu v důkazech a jsou mířeny proti osobnosti žalobce. Útočí na jeho čest, vážnost a důstojnost. Užitá terminologie správního orgánu, míra expresivity použitá v tomto řízení, příkrý rozpor mezi hodnotícími soudy a skutkovými zjištěními nasvědčují zlý úmysl žalovaných. Neadekvátní reakce žalovaného 1) na podané stížnosti a zcela nepřiměřená osobnostní kritika v odůvodnění rozhodnutí u žalované 2) zakládají právo žalobce dožadovat se soudní ochrany pro znevážení osobnosti člověka ve smyslu § 81 zák. č. 89/2012 Sb. Za utrpěnou újmu zásahem do jeho osobnostních práv požaduje žalobce přiměřenou satisfakci vyjádřenou nejen písemnou omluvou, ale i relutarní náhradu, zadostiučinění v penězích, a to částku 50 000 Kč. 3. Oba žalovaní se podrobně písemně k žalobě vyjádřili a s podanou žalobou zásadně nesouhlasili s tím, že se jedná o účelově vykonstruovanou žalobu plnou žalobcem subjektivně zkreslených a záměrně zveličených informací. Oba ve svých vyjádřeních závěrem zdůraznili, že se v rámci své činnosti nedopustili vůči žalobci ničeho, čím by byla znevážena jeho čest, vážnost a důstojnost. Žalobce ve své účelově vykonstruované žalobě uvádí subjektivně zkreslené a záměrně zveličené informace. Oba uvedli, že k osobě žalobce bylo z jejich strany přistupováno řádně, nestranně a v souladu s právními předpisy. Nechali dále soudu ke zvážení, zda uvedená věc vůbec náleží občanskoprávnímu soudu, neboť se v případě žalovaných jednalo o úřední úkony z pozice úřední osoby a nikoli osoby soukromé. Nelze opomenout, že sám žalobce již proti rozhodnutí nadřízeného správního orgánu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, tedy právě ono rozhodnutí ze dne [datum], čj. [anonymizováno] [číslo], kterého se žaloba týká, podal žalobu ke správnímu soudu. Žalobu navrhli v celém rozsahu zamítnout. 4. Při jednání dne 30. 11. 2021 žalobce a právní zástupce žalovaných setrvali na dosavadních písemných stanoviscích vyjádřených v písemných podáních. Žalovaní dále, prostřednictvím svého právního zástupce, namítli nedostatek pasivní legitimace na straně žalovaných v tomto řízení a navrhli zamítnutí žaloby. Žalobce k přednesu žalované strany uvedl, že se zamítnutím žaloby nesouhlasí, nežaluje stát, žaluje fyzické osoby. Nežaluje je proto, že ho uznali vinným z přestupku proti majetku, ale žalobu podává jen z důvodu ochrany své osobnosti, protože pociťuje znevážení své osoby, když ho žalovaný 1) porovnává s chronickým stěžovatelem. Chtěl poukázat na nevhodnost vyjadřování žalovaného 2) v rozhodnutí [anonymizováno] [město], kde ho nazývá lhářem, spekulantem, osobou která přehání, osobou bez morálních zábran, osobu celkově nevěrohodnou. 5. Žalobce ještě poukázal na skutečnost, že Krajský soud v Ostravě ještě nerozhodl o jím podané správní žalobě, zdali je ve skutku spatřován přestupek. Pokud bude v tomto řízení úspěšný, oba žalovaní by se již nemohli vymlouvat na to, že jednali v souladu se zákonem, proto navrhl do doby rozhodnutí KS v Ostravě o správní žalobě, řízení před okresním soudem přerušit. 6. Žalovaní na závěr uvedli, že pokud se žalobce cítí dotčen postupem žalovaných ve správním přestupkovém řízení, měl zcela bez pochybností žalovat jiný subjekt, proto také opětovně navrhli žalobu zamítnout. S přerušením řízení žalovaní nesouhlasili a poukázali na to, že skutečnost, že u KS probíhá řízení o žalobě žalobce, nemůže mít pro posouzení této věci právní význam. 7. Soud neshledal důvod pro přerušení tohoto řízení a návrh žalobce na přerušení zamítl. 8. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], vydaného [celé jméno žalované], referentkou odboru správních činností a obecního živnostenského úřadu, soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným přestupkem proti majetku dle § 8 odst. 1 písm. b) zák. č. 251/2016 Sb. Stížnosti žalobce pak vyřizoval [celé jméno žalovaného] jako vedoucí odboru správních činností a obecního živnostenského úřadu. 9. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkon u státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona (úřední osoby). 10. Podle § 5 cit. zák. stát odpovídá za podmínek stanoveným tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno ve správním řízení, b) nesprávným úředním postupem. 11. Za situace, kdy žalovaní, jak byli označeni žalobcem, nejsou nositeli tvrzené povinnosti dle hmotného práva a nejsou tak v řízení pasivně legitimováni, soud žalobu v celém rozsahu zamítl, aniž se zabýval důvodností nároku tak, jak byl žalobcem uplatněn. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., proto uložil žalobci povinnost uhradit žalovaným 1) a 2), kteří byli úspěšní ve sporu, náklady řízení ve výši 11 120 Kč, které vynaložili na právní zastoupení ve sporu. Uvedená částka představuje náklady právního zastoupení dle vyhl. 177/96 Sb. § 9 odst. 4 a § 7 bod 5 odměnu za dva úkony právní služby (převzetí věci, účast při jednání) po 2 480 Kč, dva režijní paušály dle § 13 odst. 3 cit. vyhl. po 300 Kč u každého z žalovaných, tj. celkovou částku 11 120 Kč, a to za použití § 12 odst. 4 cit. vyhl. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen náklady řízení žalovaným uhradit k rukám jejich právního zástupce, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.