10 C 132/2021-22 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem podaným soudu dne 28. 5. 2021 se manželka domáhala rozvodu manželství. Uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne [datum], oba účastníci byli svobodní. V manželství se dne [datum] narodila dcera [jméno] a dne [datum] dcera [jméno]. Manželství účastníků bylo z počátku spokojené, rozvrat manželství však nastal už zhruba v roce 2009 pro neustálé neshody a konflikty. K těm docházelo z více důvodů, jednak pro neustálé žárlivé scény žalovaného, jednak pro jeho majetnickost a zejména pro devalvaci osoby žalobkyně ze strany manžela. Od roku 2016 spí účastníci odděleně, ovšem až do září 2021 sdíleli společnou domácnost. 2. Žalovaný se k žalobě připojil, ovšem rozhodující skutečnosti vylíčené žalobkyní popřel s tím, že každý z nich nese na rozvratu manželství stejný díl viny. Sám ovšem nenabídnul žádné rozhodující skutečnosti, na základě kterých by bylo možno alespoň rozpoznat, v čem spočívá částečná vina žalobkyně na rozvratu manželství. 3. Soud oba účastníky vyslechl, a zatímco žalobkyně v rámci své výpovědi podrobně rozvedla svá tvrzení uvedená v žalobě, žalovaný nic konkrétního neuvedl, pouze zpochybňoval výpověď žalobkyně. Z výpovědi žalobkyně má soud za prokázáno, že žalovaný se choval hrubě a nevhodně k oběma dcerám, že žalovaný bez vědomí žalobkyně kontroloval její e-mailovou a SMS komunikaci, následkem čehož potom hrubě osočoval kolegy žalobkyně ze zaměstnání. 4. Podle ust. § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odst. 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 5. Přitom rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla schválena dohoda účastníků o úpravě poměrů jejich nezletilých dětí, právní moc rozsudku ke dni [datum]. 6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval výše citovaná ustanovení a dospěl k závěru, že návrh je důvodný. Shodnými tvrzeními účastníků a provedeným dokazováním bylo prokázáno, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a další trvání manželství není zájmem žádného z účastníků, když tito se již šest let intimně nestýkají a nežijí jako manželé a od září 2021 nesdílejí společnou domácnost. V takto rozvráceném manželství již manželé nedokáží dostát svým zákonným povinnostem a jejich další setrvání v manželství tak již nemůže naplnit účel, pro který bylo založeno, přičemž příčiny rozvratu manželství soud spatřuje na straně žalovaného, který byl ve vztahu k žalobkyni neodůvodněně žárlivý, čímž, ovšem nejen tím, žalobkyni ponižoval, a který se nevhodně, až hrubě, choval k dětem účastníků. Při hodnocení obou výpovědí se soud přiklonil k verzi žalobkyně, neboť na rozdíl od výpovědi žalovaného žalobkyně vypovídala fakta, která se stala, kdežto žalovaný pouze tuto výpověď žalobkyně zpochybňoval, aniž sám nabídnul vlastní verzi. Některé části výpovědi žalobkyně nepřímo potvrdil, když kupříkladu připustil, že e-maily a SMS zprávy určené žalobkyni četl, ovšem bylo to nanejvýš omylem, připustil rovněž, že byl přísný k dcerám, ovšem odmítl, že by byl přitom vulgární a vyhrožoval jim, o čemž vypovídala právě žalobkyně. Pokud v úvodu jednání uvedl, že i žalobkyně má na rozvratu manželství svůj podíl viny, v průběhu celého jednání (dokonce celého řízení, když k žalobě se ani na výzvu soudu písemně nevyjádřil) neuvedl jedinou skutečnost, ve které by bylo možno spatřovat jakékoliv takové zavinění žalobkyně. Ze všech těchto důvodů se soud při vytváření závěru o skutkovém stavu plně opřel o zcela věrohodnou výpověď žalobkyně. S ohledem na shora uvedené a s ohledem na neexistenci překážky v podobě absence pravomocného rozhodnutí soudu o úpravě poměrů nezl. dětí účastníků a neexistencí zvláštních důvodů ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. a), soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku rozsudku. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 z.ř.s., když neshledal důvody pro aplikaci druhé věty tohoto ustanovení, a to rovněž s přihlédnutím k tomu, že oba účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali.