38 C 190/2022-15 — Okresní soud v Opavě

1. Společným návrhem ze dne 12. 9. 2022 se manželé domáhali rozvodu manželství, uzavřeného dne [datum] před [anonymizována tři slova] [obec a číslo], s tím, že u manžela se jednalo o manželství první, u manželky o manželství druhé, oba jsou občany České republiky, z tohoto manželství se dne [datum] narodil syn [jméno], který je již zletilý. Účastníci se seznámili v lednu 2002 a po asi šestileté známosti a společném soužití uzavřeli dne 23. 5. 2008 manželství, od té doby vedli společnou domácnost až do roku 2018, v průběhu roku 2018 se prohlubovaly neshody manželů o budoucím směřování rodinného života a došlo ke vzniku hlubokých názorových rozporů, rozvrat manželství nastal také z důvodu finančních problémů účastníků. Manželé shodně shledali, že další pokračování společného soužití není možné a ukončili společné vedení manželského a intimního života i společné hospodaření. Žijí sice na shodné adrese, avšak hospodaří odděleně, nežijí spolu intimně a nevedou společnou domácnost. 2. Z oddacího listu má soud za prokázáno, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] před [anonymizována tři slova] [obec a číslo], manžel ve stavu svobodném, manželka jako rozvedená, u ní se jednalo o manželství druhé. Z účastnického výslechu manželů má soud za prokázáno, že manželství bylo funkční až do roku 2018, pak se objevily problémy, které souvisely s manželovým podnikáním, kterému se v podnikání nedařilo, neměli tak dostatek finančních prostředků, situace byla zdlouhavá a nelepšila se, manželce vadilo, že z podnikání manžela není pro rodinu ekonomický přínos, z toho vznikaly neshody a hádky, tyto problémy se promítly i do intimního soužití, přestali si rozumět a intimně se stýkat, problém byl i v tom, že vůči manželovi byly zahájeny exekuce k vymáhání pohledávek proti jeho osobě jako podnikatele, žijí sice dosud v nájemním bydlení na adrese [ulice a číslo] ve [obec], ale každý z nich užívá jiné prostory ve dvoupodlažním domě. Obnovu manželského soužití oba vylučují. 3. Z provedeného dokazování (další důkazy účastníci nenavrhovali) soud má za prokázanou existenci rozvratu manželství účastníků od roku 2018, když od té doby spolu jako muž a žena již nežijí, nevedou společnou domácnost ani nehradí společně své potřeby. Za příčinu rozvratu manželství soud považuje – shodně s tím, co potvrdili oba účastníci v jejich účastnických výpovědích – problémy s pohledávkami ze strany třetích osob vůči manželovi, který je podnikatelem, ty byly vymáhány exekučně, přičemž exekuce dopadly nejen na manželovy příjmy, ale též na příjmy manželky z jejího zaměstnaneckého poměru, exekuce tak zasáhla i značnou část jejích příjmů ze mzdy, tyto problémy začaly už od roku 2012, byla to hlavní příčina neshod, ty se promítly i do intimního soužití účastníků, přestali si rozumět, od roku 2018 došlo už k takovému rozkolu, že se přestali intimně stýkat, ukončili vedení společné domácnosti a vylučují obnovu manželského soužití. 4. Podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 5. Soud společnému návrhu na rozvod vyhověl, když má za prokázáno, že nastal kvalifikovaný rozvrat manželství, tj. rozvrat hluboký, trvalý a nenapravitelný, rozvrat vztahů mezi účastníky trvá již po delší dobu, nejméně od roku 2018. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 23 z.ř.s. a s přihlédnutím ke skutečnosti, že žádný z účastníků náhradu nákladů řízení nepožadoval.