9 C 234/2019-128 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], upřesněnou podáním ze [datum], se žalobkyně domáhala vůči žalovanému určení, že je vlastnicí sporné nemovitosti p. [číslo] druh pozemku zahrada, v obci [obec], [katastrální uzemí], v současnosti zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví] s poukazem na skutečnost, že od přidělení sporné nemovitosti (p. [číslo]) v roce [rok] o tuto nepřetržitě pečovala i za pomoci svého syna [jméno] [příjmení], [datum narození] a činila tak v dobré víře, že přidělená nemovitost spadá do jejího vlastnictví. O tom, že sporná nemovitost je zapsána na [list vlastnictví] do vlastnictví žalovaného se dozvěděla ze soudního předvolání syna ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] o vyklizení nemovitosti. Pokud z žaloby na vyklizení vyplývá, že žalovaný se stal vlastníkem na základě dědického rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], je nerozhodné, jakým omylem k tomu došlo, ale žalobkyně užívala nemovitost v dobré víře déle než 10 let, a to i po právní moci rozhodnutí o dědictví. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje v tom, že je v současnosti parcela zapsána u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce] na listu jiného vlastníka ([list vlastnictví]). Bez požadovaného určení je její právní postavení nejisté. 2. Žalovaný ve svém vyjádření s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Na svou obranu uvedl, že je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník sporné nemovitosti od r. [rok] na základě dědického rozhodnutí. Předtím pozemek vlastnili jeho rodiče - [jméno] [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení], kterým byl přidělen přídělovou listinou [anonymizováno] [obec] [číslo] ze dne [datum]. K tvrzení žalobkyně, že pozemek byl stejnou listinou přidělen jí, nemůže vyloučit, že mohlo dojít k chybě a přidělení stejného pozemku více osobám, nicméně na rozdíl od rodičů žalovaného, žalobkyně nikdy nebyla jako vlastník pozemku zapsána do katastru nemovitostí. Vyloučil, že by žalobkyně sporný pozemek jakkoliv užívala poté, co jej nabyl v roce [rok] do svého vlastnictví, od té doby o pozemek pečuje žalovaný a v roce [rok] ho i oplotil, aby nedocházelo k jeho užívání jinými osobami. Z dětství si pamatuje, že užívání pozemku bylo v minulosti předmětem sporů mezi jeho otcem a žalobkyní, kdy otec si doma opakovaně stěžoval, že žalobkyně na pozemek chodila bez jeho souhlasu nebo na něj umisťovala odpad. Že by si však žalobkyně nárokovala vlastnické právo ke spornému pozemku, o tom neví. Dále žalovaný uvedl, že pokud by i žalobkyně někdy v minulosti užívala, činila tak neoprávněně a s vědomím, že není jeho vlastníkem. Dokládá to např. listina Hlášení změn [číslo] v níž žalobkyně dne [datum] ohlašovala, vlastníci předmětného pozemku (rodiče žalovaného) chtějí tento sami obhospodařovat. Již zde žalobkyně dávala najevo, že ví, že vlastníkem pozemku byli rodiče žalovaného. Poukázal i na darovací smlouvu ze dne [datum], kterou žalobkyně převáděla veškeré své nemovitosti na svého syna [jméno] [příjmení] ([rok]). Pokud by byla přesvědčena o svém vlastnictví ke sporné parcele [číslo] darovala by synovi i tento pozemek, avšak sporný pozemek v darovací smlouvě uveden není. Rovněž v Prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků ze dne [datum] syn žalobkyně [jméno] [příjmení] mj. odsouhlasil a podepsal, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] je žalovaný. Ani v průběhu digitalizace mapových podkladů cca v letech [rok] žalobkyně, ani její syn nevznesli žádné námitky. Na základě územního souhlasu MMO provedl žalovaný v roce [rok] oplocení pozemku, a to mj. i na hranici s pozemkem p. [číslo] ve vlastnictví syna žalobkyně a žádný z nich proti tomuto oplocení ničeho nenamítal, navíc když o tom žalovaný žalobkyni ústně informoval, reagovala tak, že s tímto souhlasí, protože ví, že pozemek je jeho. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně velmi dobře věděla, že vlastníkem pozemku p. [číslo] byli nejdříve rodiče žalovaného a následně žalovaný. I pokud by žalobkyně před rokem [rok] snad k pozemku vlastnické právo vydržela, s čímž žalovaný nesouhlasí, pak by zde muselo dojít k jeho dalšímu vydržení žalovaným a žaloba by i v takovém případě byla nedůvodná. 3. V replice na vyjádření žalovaného uvedla žalobkyně, že žalobkyně obdržela spornou nemovitost na základě dřívější přídělové listiny, konkrétně ze dne [datum], proto nemůže být přídělová listina žalovaného ze dne [datum] platná. Znovu poukázala na institut vydržení v dobré víře, což prolamuje všechny námitky žalovaného. Současně avizovala podání žaloby na určení vlastnictví ze strany syna ohledně některých přilehlých nemovitostí, když v archivech bylo zjištěno, že v dobách minulých byla mapa, dle které byly nemovitosti původně přiděleny, svévolně na katastru překreslována bez platného právního důvodu. 4. Žalobkyně tvrdí, že je vlastnicí celé parcely [číslo] své vlastnictví opírá o listinu vydanou Okresním úřadem v [obec], zemědělské oddělení ze dne [datum], v níž se uvádí, že je vlastníkem předmětné parcely. Po upozornění soudu, že v této listině se jedná o část parcely [číslo] o výměře 0,12 ha zdůraznila, že na Katastrálním úřadu, pracoviště [obec] se nenachází žádná listina, z níž by vyplývalo jakým způsobem byl příděl [číslo] rozdělen mezi žalobkyni a právní předchůdce žalovaného a ani katastrální úřad není schopen určit, jaké kdo měl části toho pozemku a patrně nějakým nesprávným postupem, který ani žalobkyně není schopna vysvětlit byla parcela rozdělena. Nesouhlasí však s názorem žalovaného, že snad mělo dojít k rozdělení parcel na parc. [číslo] včetně určení oněch rozměrů. Jde o nepravdivou dedukci. 5. Soudem konstatováno, že pokud v jednom ze svých podání žalobkyně odkazuje na citaci katastrálního úřadu, že není zřejmé, na základě čeho získala rodina [příjmení] parcelu [číslo] tak tato skutečnost byla nesporně prokázána důkazem - originálem přídělové listiny vydané Okresním národním výborem ([anonymizováno] odbor rady) v [obec] ze dne [datum] pod zn. Zem [číslo] [rok], kdy příděl byl převzat [jméno] a [jméno] [příjmení] [datum]. Z této listiny soud zjistil, že do vlastnictví jim byla odevzdána zemědělská usedlost [adresa], kdy se jednalo o příděl [číslo] o přibližné výměře 13 ha. Mj. se jednalo o st. p. [číslo] s domem [adresa], část parcely [číslo], [číslo], atd. Jednalo se o vkladní listinu opatřenou i kulatým úředním razítkem a podpisem vedoucího zemědělského odboru rady ONV. 6. Z originálu přídělové listiny předložené žalobkyní pak bylo zjištěno, že přídělová listina byla vydána Okresním národním výborem, odborem zemědělství a lesního hospodářství dne [datum] pro [jméno] [příjmení] a družku [jméno] [příjmení] každému k jedné ideální polovici. Příděl se týkal nemovitostí v kat. území [část obce], a to příděl [číslo] usedlost [adresa] o přibližné výměře 13 ha. Mj. se jednalo o přidělení parcely [číslo] části parcely [číslo] o výměře 0, [číslo] ha, parc. [číslo] další. Příděl byl převzat [datum]. Předmětná přídělová listina není označena žádnou značkou, podpisem vedoucího odboru zemědělství a lesního hospodářství, ani kulatým či jiným úředním razítkem. 7. Žalovaný zdůraznil, že jeho předchůdcům byla přidělena od počátku usedlost [adresa], jak vyplývá z přídělové listiny a žalobkyni s [jméno] [příjmení] usedlost č,p. [anonymizováno] a není tedy pravdou, že žalobkyně s [jméno] [příjmení] jako první měli v rámci přídělu budovu [adresa] a až po příchodu žalovaných se to rozdělilo a dostali [anonymizováno]. Dále uvedl, že v době vystavení přídělových listin měl pozemek [číslo] výměru 2 299 m2 a zahrnoval dnešní parcely [číslo], [číslo] i [číslo]. Z obou přídělových listin vyplývá, že jejich předmětem je část pozemku [číslo], v případě žalobkyně o výměře 0,12 ha, což podle žalovaného odpovídá dnešním parcelám [číslo]. Tomuto odpovídají i potvrzení vydaná Okresním úřadem v [obec] z r. [rok]. Stejně jako žalobkyně má potvrzení ze dne [datum] na pozemek [číslo] o výměře 0,12 ha, tak předchůdci žalovaného dostali potvrzení již [datum] na parcelu [číslo] o výměře 0, [číslo] ha, což v součtu činí 2 299 m2. Žalovaný dále poukázal na Hlášení změn [číslo] v němž žalobkyně konstatuje, že vlastníky pozemků parc. [číslo] jsou manželé [celé jméno žalovaného]. V roce [rok] žalobkyně darovací smlouvou převedla všechny své nemovitosti na syna [jméno] [příjmení], avšak parc. [číslo] předmětem převodu nebyla. Darování všech svých pozemků, které vlastnila na základě přídělu [číslo] sdělila žalobkyně katastrálnímu úřadu v dopise z [datum]. Žalovaný dále poukázal i na skutečnost, že hranice pozemků byly odsouhlaseny i synem žalobkyně. Výše uvedené skutečnosti svědčí o tom, že žalobkyně nebyla v dobré víře ohledně vlastnictví sporného pozemku. Žalovaný rovněž uvedl, že sporný pozemek [číslo] nabyl do svého vlastnictví v rámci dědického řízení po zemřelém otci v roce [rok] a pouze on platí daň z nemovitosti z předmětného pozemku. Nechal zaměřit hranice pozemkou [právnická osoba] v r. [rok] a [jméno] [příjmení] svým podpisem zaměřené hr