17 C 203/2022-28 — Okresní soud v Opavě

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství. Uvedla, že se manželům narodily dvě děti, v roce [rok] syn [jméno] a v roce [rok] dcera [obec], podala návrh na úpravu poměrů k nezletilé pro dobu po rozvodu. Přibližně před třemi lety přestalo být manželství souladné – manžel nastoupil do nového zaměstnání, v němž jezdil na několikadenní služební cesty, a veškeré povinnosti při péči o děti a domácnost zůstaly na manželce. Když se vrátil domů, trávil většinu času na sociálních sítích, rodině se nevěnoval. To vše vedlo podle manželky k vzájemnému odcizení a odstěhování manžela ze společné domácnosti v květnu loňského roku. Od té doby účastníci soužití neobnovili, toto vylučují, manželství považují za trvale a hluboce rozvrácené. 2. Týden po manželce podal návrh na rozvod rovněž manžel, řízení o tomto později podaném návrhu bylo proto zastaveno. Manžel rovněž požadoval rozvod, potvrdil odchod ze společné domácnosti v [anonymizováno] [rok], i on vyloučil obnovení soužití. Uvedl, že mezi manžely došlo po dlouhodobých neshodách a problémech v komunikaci k naprostému odcizení. 3. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství [datum] v [obec], oba jako svobodní. Dále má soud za prokázané, že pravomocným rozsudkem zdejšího soudu z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla nezletilá [příjmení] svěřena do péče matky i pro dobu po rozvodu manželství, otec byl zavázán k placení výživného 8 000 Kč měsíčně a byl zamítnut jeho návrh na úpravu styku s nezletilou. 4. Z výpovědi manželky bylo zjištěno, že manželství považuje za fungující do [anonymizováno] [rok]. Přibližně rok předtím manžel změnil zaměstnání a začal jezdit na služební cesty, takže netrávil tolik času doma. I když byl po návratu unavený, zpočátku se o rodinu stále zajímal, ze služební cesty telefonoval. Později přišla covidová opatření, manželka musela zajišťovat děti, které nedocházely do školy, pomáhat jim se školou, starat se o dům, sama měla zdravotní problémy, bylo toho na ni moc. Manželovo chování se navíc změnilo, když přijel domů, nebavil se, nestaral se o rodinu, trávil čas na mobilu, na což manželku upozornily i děti a manželova sestra, která dokonce vyjádřila obavu ze závislosti, všimli si toho i společní přátelé. Manželka chtěla s manželem několikrát situaci řešit, ptala se ho, navrhovala návštěvu odborníků, on ale odmítal komunikovat a reagoval tak, že má pouze problémy v sexuální oblasti, že jinak je vše v pořádku. V tomto ohledu se mu manželka přizpůsobila. [jméno] ale byla z celé situace i v důsledku postcovidového syndromu vyčerpaná, žádala manžela o pomoc, na což však on nijak nereagoval. Manželčin psychický stav se zhoršil, musela vyhledat odbornou pomoc, obdobně na tom byly děti. Mezi účastníky došlo k úplnému odcizení, v důsledku čehož manžel na výzvu manželky vloni v květnu od rodiny odešel. Následující čtyři měsíce se rozhodoval, zda se vrátí či nikoliv, děti jeho návrat odmítaly, obě začaly docházet na psychoterapii. V současnosti žijí manželka s dětmi běžný život, jejich stav se zlepšil. Manželé spolu vůbec nekomunikují, manželka k manželovi nic necítí, nezajímá ji, navázala nový vztah, ve kterém je šťastná a považuje jej za naplněný. 5. Z výpovědi manžela soud zjistil, že i on považuje manželství za dlouhodobě nefunkční, což vyvrcholilo jeho odchodem ze společné domácnosti. Názory účastníků se podle něj rozcházely, nesouhlasil ale se způsobem řešení navrhovaným manželkou. Ta si stanovila tři podmínky – aby změnil zaměstnání, začal docházet na terapii a navštívil sexuologa. To pro manžela nebylo přijatelné, řešit nic nechtěl, proto souhlasil s odchodem. Ze začátku zvažoval možný návrat, ale nakonec dospěl k závěru, že je to lepší takto, že manželství by stejně nefungovalo. Vzniklé situace lituje kvůli dětem, s nimiž se zatím nestýká. I on si našel novou partnerku. 6. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství. Podle § 756 soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny. 7. Z výpovědí účastníků je zřejmé, že manželství je trvale a nenapravitelně rozvrácené. Příčinou rozvratu jsou neřešené neshody manželů, které se týkaly manželova zapojení do rodinného života, trávení času na mobilu a sexuálního života. Popsané neshody často bývají i součástí jiných manželství a jsou řešitelné. Z obou výpovědí je evidentní, že manželka opakovaně navrhovala způsoby řešení, chtěla s manželem komunikovat a problémy řešit. Naopak manžel komunikaci a její návrhy řešení odmítal, avšak sám neučinil žádný konkrétní krok k tomu, aby situaci řešil; upřednostnil odchod ze společné domácnosti. Neschopnost a neochota komunikovat a najít určitý kompromis způsobila, že vzájemné city účastníků ochladly, a jak manželům, tak jejich dětem odloučení rodičů vyhovuje, o čemž svědčí i to, že jejich psychické problémy se zlepšily a oba účastníci navázali jiný vztah. Toto završilo rozvrat manželství. Odchod manžela vedl k ukončení soužití po všech stránkách před tři čtvrtě rokem. Od té doby k obnovení soužití nedošlo, oba manželé je vylučují, manželka považuje nový vztah za perspektivní, k manželovi nic necítí. Za této situace nelze očekávat, že by manželství mohlo znovu plnit své funkce, a proto je soud rozvedl, s přihlédnutím k tomu, že soudem bylo rozhodnuto o úpravě poměrů k nezletilé dceři pro dobu po rozvodu. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.