37 C 209/2021-29 — Okresní soud v Opavě

1. Manžel se návrhem podaným soudu dne 17. 8. 2021 domáhal rozvodu manželství účastníků. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum], z manželství se narodila nezletilá dcera [jméno], [datum narození]. V [měsíc] [rok] žalobce zjistil nevěru manželky, ke které se mu měla manželka přiznat s tím, že vztah poté nadále udržovala. Následně manželka opustila společnou domácnost a odjela za svým přítelem, se kterým vztah odmítla ukončit. 2. Manželka k návrhu uvedla, že s rozvodem souhlasí. Potvrdila, že v [měsíc] [rok] manželovi sdělila, že má přátelský vztah s jemu známým [jméno] [příjmení] z [obec]. Poté ji manžel vykázal ze společného bydliště v domě v [obec] – [část obce], nějakou dobu byla manželka u své kamarádky, pak u svých rodičů, krátce se vrátila do bydliště účastníků, ale pak ji manžel opětovně vyhodil s tím, že jejich manželství skončilo, od poloviny [měsíc] [rok] pak manželka začala bydlet u svého přítele [jméno] [příjmení]. 3. Z oddacího listu účastníků a nesporných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v kostele v [obec], část [část obce], oba účastníci uzavírali manželství jako svobodní, z manželství účastníků se narodila dcera [jméno], [datum narození]. 4. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], vzal soud za zjištěné, že tímto rozsudkem bylo rozhodnuto ohledně úpravy výchovy a výživy k nezl. [jméno] na dobu po rozvodu tak, že nezletilá dcera byla svěřena do péče manželky jako matky, manželovi jako otci bylo uloženo přispívat na její výživu částkou celkem 3 000 Kč měsíčně. 5. Z účastnické výpovědi manžela soud dále zjistil, že manželé uzavřeli sňatek po delší známosti za účelem založení rodiny. Po narození dcery se chování manželky změnilo, nekomunikovala, byla odtažitá, asi po půl roce se přiznala, že má jiný vztah a následně se odstěhovala. Manžel zjišťoval okolnosti jejího vztahu, dozvěděl se, že jiný vztah měla manželka již od svatby. Na krátkou dobu po odchodu manželky se pokusil obnovit soužití, což se ale nezdařilo a manželka se odstěhovala za svým přítelem [jméno] [příjmení]. Na jaře [rok] pak manžel rovněž navázal jinou známost. 6. Z účastnické výpovědi manželky soud vzal za zjištěné, že vztah s [jméno] [příjmení] měla již před svatbou, po uzavření sňatku vztah na nějakou dobu přerušila, nicméně krátce poté, asi měsíci a půl, kontakty obnovila, s [jméno] [příjmení] si volali, psali, nepravidelně se i viděli, měli spolu i intimní styk. Po narození dcery kontakty s [jméno] [příjmení] ukončila, opětovně ale došlo k jejich obnovení včetně intimního styku. S manželem se v té době hádala, měl chodit domů opilý, vyčítal manželce, že něco není v pořádku, při jedné takové situaci se manželovi přiznala, že má s [jméno] [příjmení] vztah, což nakonec vedlo k jejímu odchodu ze společného bydliště a v [měsíc] [rok] se k [jméno] [příjmení] odstěhovala a k obnovení soužití nedošlo. Vztah s [jméno] [příjmení] manželka udržovala z důvodu toho, že se v manželství a vztahu s žalobcem cítila nespokojená, a to již před uzavřením manželství, neměla v manželovi oporu, považovala za problematické bydlení v jednom domě s rodiči manžela, kde žili již dva roky před svatbou. Sňatek pak uzavřela s tím, že to účastníci„ nějak doklepou“, jak uvedla u jednání, že to bude nějak probíhat. 7. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaného ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a manželství rozvedl. Soud považuje manželství za nepochybně rozvrácené bez možnosti obnovení manželského soužití, a to s přihlédnutím na dobu, po kterou účastníci nevedou běžný manželský život, kdy tato situace trvá nejméně od [měsíc] roku [rok], kdy od té doby účastníci ani společně nebydlí, a s přihlédnutím ke stanovisku obou manželů, kteří nemají zájem manželské soužití obnovit. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje již v době před uzavřením manželství v nerozvážném a nezodpovědném přístupu zejména manželky k uzavření sňatku, kdy nepochybně vnitřně nebyla přesvědčena o funkčnosti jejího vztahu s [celé jméno manžela] jako budoucím manželem, proto již před uzavřením manželství udržovala vztah s panem [jméno] [příjmení], po uzavření sňatku svou nejspíše vnitřní nespokojenost řešila stejným způsobem, tzn. byť s přestávkami, tak udržováním tohoto vztahu, čímž ale porušila zásadu manželské věrnosti dané i ust. § 687 odst. 2 občanského zákoníku, a zásadně tak zapříčinila rozpad dosud existujícího vztahu účastníků a rozvrat jejich manželství. Přestože vztah účastníků před uzavřením manželství byl z hlediska časového poměrně dlouhý, nebyl nepochybně natolik pevný a hluboký, aby měl účastníky jako manžele vést k uzavření manželství, natož pak k založení rodiny, když k rozpadu tohoto svazku došlo již krátce po jeho uzavření a narození dítěte. 9. Rozvod manželství přitom není v rozporu se zájmem jejich nezletilého, dosud ne plně svéprávného dítěte, daném zvláštními důvody (§ 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku), žádné takové okolnosti v průběhu řízení nevyvstaly ani nebyly tvrzeny. 10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, neboť neshledal takové okolnosti případu, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, respektive manželovi, který jejich náhradu požadoval. Soud přihlíží k tomu, že oba účastníci jako manželé měli zájem jejich soužití ukončit rozvodem, a ohledně existence rozvratu manželství tak nebylo nutné provádět podrobnější dokazování, neboť ta plynula ze samotných tvrzení účastníků. V zásadě pak účastníci v rámci jejich výpovědí uvedli i shodné okolnosti týkající se průběhu jejich manželství, a přestože z nich lze dovodit podstatný podíl manželky na rozpadu vztahu účastníků, s přihlédnutím k celkovému průběhu řízení se nejedná o takovou okolnost, která by přiznání náhrady nákladů řízení druhému z manželů odůvodňovala.