25 C 92/2021-35 — Okresní soud v Ostravě

Žalobou došlou soudu dne 21. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 0995 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jako provozovatel vozidla [registrační značka] neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 2. 3. 2018 do 18. 3. 2018. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný byl provozovatelem vozidla – osobního automobilu Opel Tigra se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód] a k tomuto v období od 2. 3. 2018 do 18. 3. 2018 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku ve výši 799 Kč za období od 2. 3. 2018 do 18. 3. 2018 a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč ze dne 4. 1. 2019, s lhůtou k úhradě 30 dnů od doručení a následně i dvě upomínky k úhradě. Soud právně zhodnotil výše uvedený skutkový stavu soud dle ustanovení § 1 odst. 2, § 4 zákona č. 168/1999 Sb. a vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaný jako provozovatel vozidla po dobu od 2. 3. 2018 do 18. 3. 2018, tedy po dobu 17 dní neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, přičemž provozovatel vozidla je povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem bez pojištění odpovědnosti za škodu. V daném případě činila sazba příspěvku 47 Kč za den, když se jednalo o osobní vozidlo s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč na poslední známou adresu, když žalovaný neuhradila žalobkyní ničeho. Soud proto žalovaného zavázal k povinnosti uhradit žalobkyni příspěvek do garančního fondu ve výši 799 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem v částce 1 099 Kč, a to dle ust. § 1970 občanského zákoníku včetně úroků z prodlení, jejichž výše byla určena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná. Soud proto žalovaného zavázal k úhradě nákladů řízení v částce 1 489 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z odměny advokáta určené dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT), za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 200 Kč, z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři režijní paušály po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 AT a z 21 % DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., když místo placení k rukám právního zástupce bylo určeno v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.