29 C 137/2021-41 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou z [datum] domáhala po žalované úhrady částky 140 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že Policií ČR byly proti němu dne 5. 4. 2013 zahájeny pod [číslo jednací] úkony trestního řízení. Usnesením PČR v [obec] ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání. Toto trestní řízení dosud běží. Trestní řízení od [datum] do současnosti trvá již 8 let, což je délka nepřiměřeně dlouhá, která zakládá jeho právo na dostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení dle zákona č. 82/98 Sb. Žalobce má za to, že nepřiměřená délka řízení je zapříčiněna výlučně nesprávným postupem orgánů činných v trestním řízení a jejich nesprávným skutkovým a právním hodnocením. Okresní soud již vydal dva odsuzující rozsudky a v obou případech došlo k jejich kasaci odvolacím soudem. Délka řízení mu přináší nejistotu z výsledku a trest s ním spojený. Prvním rozsudkem byl dokonce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. S ohledem na skutečnost, že jde o trestní řízení, je jeho význam pro něj obecně i subjektivně zvýšený. Řádným zadostiučiněním může být pouze zadostiučinění v penězích. Jde-li o výši zadostiučinění, vychází z částky 20 000 Kč za každý rok trvání řízení, přičemž za první dva roky z částky snížené za polovinu. U žalované uplatnil svůj nárok přípisem ze dne [datum]. Žalovaná přípisem z [datum] toliko potvrdila, že u ní byl nárok uplatněn dne [datum] s tím, že na předběžné projednání nároku má zákonnou lhůtu 6 měsíců, avšak v této lhůtě, která marně uplynula dne [datum], meritorní stanovisko k nároku žádné nesdělila, ani neuhradila na zadostiučinění ničeho. Od [datum] proto žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení. 2. U jednání dne [datum] žalobce změnil žalobu tak, že rozšířil žalobu o částku 8 330 Kč s tím, že zadostiučinění bylo požadováno do [datum] a trestní řízení stále trvá. U jednání dne [datum] žalobce opětně rozšířil žalobu ze stejných důvodů, a to o částku 3 332 Kč. V obou případech byla změna žaloby připuštěna. 3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě z [datum] nárok žalobce neuznala s tím, že sporuje existenci nesprávného úředního postupu i vznik nemajetkové újmy. Má za to, že nelze učinit obecný závěr o tom, že řízení trvající určitou dobu představuje porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Délka řízení je dána nejen činností soudu, ale též závisí na složitosti předmětu věci, na počtu úkonů, které je nutno v řízení provést a počtu instancí, které ve věci rozhodovaly. Zákonná kritéria pak zohledňují nejen samotnou délku řízení, ale i konkrétní okolnosti případu, zejména složitost řízení, jednání poškozeného, který přispěl k průtahům řízení, zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, dále pak postup orgánu veřejné moci během řízení a význam předmětu řízení pro poškozeného. Jestliže účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. V postupu soudu nelze shledat bezdůvodná období nečinnosti, ostatně žalobce ani žádné průtahy na straně soudu neuvádí a nespecifikuje. Celková délka řízení byla ovlivněna zejména složitostí věci a opakovaným rozhodováním soudů, proto ji lze dle žalované hodnotit jako přiměřenou okolnostem. Dále žalovaná namítá, že délka řízení odpovídá náročnosti zjišťování skutkového stavu. Řízení probíhá plynule, bez průtahů, na délce řízení se podepisuje nedosažitelnost některých svědků. Nespočívá v nesprávném postupu nalézacího soudu. Žalobce využil svého práva nevypovídat, což je sice jeho právo, avšak má v určité míře vliv na délku řízení, když je nutno ve větší míře zjišťovat skutkový stav věci. Žalovaná dále namítala, že žaloba byla podána předčasně a odkázala na rozhodnutí nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2310/2012. 4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl důkaz přípisem žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce ze dne [datum], kterým uplatnil u Ministerstva spravedlnosti ČR své právo na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v trestní věci, které bylo zahájeno Policií ČR v [obec] pod [číslo jednací] s tím, že usnesením Policie ČR v [obec] ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce. Z přípisu Ministerstva spravedlnosti ČR adresovaného Mgr. [jméno] [příjmení] (právnímu zástupce žalobce) ze dne [datum] bylo zjištěno, že Ministerstvo spravedlnosti ČR potvrdilo, že mu bylo dne [datum] doručeno podání týkající se právní věci projednávané před Policií ČR OS [obec] pod sp. zn. KRPT [číslo] 2013, [spisová značka]. Podání bylo předáno označenému referentu odboru odškodňování k věcnému vyřízení s tím, že přizná-li příslušný ústřední správní úřad právo na náhradu škody, či přeměřené zadostiučinění, je třeba ji poškozenému proplatit do 6 měsíců od podání žádosti. 5. Soud dále provedl důkaz spisy Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. 6. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že dne [datum] byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci vydávání se na úřadě za jinou osobu při žádosti o vydání cestovního podkladu s tím, že je dostatečně odůvodněn závěr, že [celé jméno žalobce] se mohl dopustit přečinu poškození cizích práv podle § 181/1a trestního zákoníku. Dle záznamu o sdělení podezření toto bylo žalobci sděleno [datum]. Usnesením státního zastupitelství Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] byl zrušen záznam o sdělení podezření vydaný policejním orgánem dne [datum] z důvodu jeho nezákonnosti a neodůvodněnosti. Dne [datum] byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci žalobce s tím, že je dostatečně odůvodněn závěr, že [celé jméno žalobce] se dopustil přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření. Dle trestního příkazu vydaného Okresním soudem v Karviné – pobočka [obec] byl žalobce uznán vinným přečinu ublížení na zdraví, přečinu výtržnictví, přečinu poškození cizí věci a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Dle usnesení Policie ČR ze dne 7. 8. 2014, [číslo jednací] se podezření ze spáchání trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny, kterého se měl dopustit [celé jméno žalobce], odložila, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání podle § 60 trestního řádu. Dle pokynů okresního státního zastupitelství ze dne [datum] státní zástupce okresního státního zastupitelství usnesení policejního orgánu ČR nezrušil a uložil podle § 157 odst. 2 trestního řádu pokračovat v prověřování této trestní věci. Dne [datum] byl žalobce vyslechnut v pozici obviněného, který využil svého práva nevypovídat. Dne [datum] byl sepsán úřední záznam o podání vysvětlení žalobcem, rovněž podával vysvětlení dne [datum], dne [datum] byl podán návrh na podání obžaloby, a to i ve věci [celé jméno žalobce]. Obžaloba na obviněné - [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] byla podána u Okresního soudu v Ostravě dne [datum]. U hlavního líčení dne [datum] byl žalobce přítomen a využil svého zákonného práva ve věci nevypovídat. Rovněž byl přítomen u hlavního líčení dne [datum], toto líčení bylo bez dalšího odročeno na [datum], kterého se žalobce zúčastnil, a toto bylo odročeno za účelem předvolání svědků. Další hlavní líčení bylo nařízeno na [datum], kterého se žalobce neúčastnil a souhlasil s konáním v jeho nepřítomnosti. Toto hlavní líčení bylo bez dalšího odročeno za účelem zajištění účasti dalšího z obžalovaných na [datum]. Dne [datum] byl proveden protokol o výslechu svědka [jméno] [příjmení], kterého se žalobce neúčastnil, stejně tak nebyl přítomen u výslechu svědka [příjmení], hlavní líčení proběhlo [datum] bez přítomnosti žalobce a u tohoto líčení byl vydán rozsudek, kterým byli všichni obžalovaní uznáni vinnými ze zločinu krácení daně, přečinu poškození cizích práv a přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření. Žalobci byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 roků a 10 měsíců ve věznici s dozorem a dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstev na dobu 5 let. Při úvahách o druhu a výměře trestu soud neshledal u žádného s obžalovaných žádné polehčující okolnosti. Soud dospěl v tomto rozsudku k závěru, že na obžalovaného (tedy žalobce v tomto řízení) je nutno působit trestem represivním spojeným s přímým odnětím svobody ve věznici. Trest odnětí svobody byl ukládán v rámci zákonné trestní sazby a soud považoval trest odnětí svobody při spodní hranici zákonné sazby za přiměřený. Proti rozsudku bylo žalobcem podáno odvolání, o kterém rozhodoval Krajský soud v Ostravě usnesením z 13. 6. 2018, č. j. [číslo jednací] s tím, že rozsudek okresního soudu ve vztahu k ža