32 C 323/2020 — Okresní soud v Ostravě

1.) Navrhovatel a osvojenka se svým návrhem došlým soudu dne 10. 11. 2020 domáhali vydání rozhodnutí, jímž by došlo k osvojení [celé jméno žalované], rozené [příjmení], [datum narození], když se jedná o osvojení, jež je obdobou osvojení nezletilého, a to z důvodu, že navrhovatel pečoval o osvojovanou jako o vlastní již v době její nezletilosti a došlo k vytvoření silného citového pouta mezi těmito. Navrhovatel má za to, že je potřeba sociální realitu uvnitř rodiny dát do souladu s právním režimem, který se obecně k poměrům v rodině váže. Navrhovatel žije sám, osvojenka je rozvedená, má samostatnou domácnost a dvě již zletilé dcery. 2.) Osvojenkyně uvedla, že s osvojením souhlasí, s navrhovatelem bydlí od svých 4 let, když tento žil v druhovském poměru s její matkou, navrhovatele vnímá jako otce. <b>3.) Provedeným dokazováním byl zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:</b> 4.) Osvojenkyně [celé jméno žalované], roz. [anonymizováno], se narodila matce [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé [datum] a otci [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelému [datum]. 5.) Z nesporných skutkových tvrzení obou účastníků pak bylo soudem zjištěno, že navrhovatel žil v druhovském poměru s matkou osvojenky, a to od jejích 4 let. Osvojenka navrhovatele vnímá jako otce, při výslechu o něm mluvila jako o tatínkovi. 6.) Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě lze v celém rozsahu vyhovět. Dle ust. § 846 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Dle ust. § 847 o. z. lze osvojení zletilého realizovat v obdobě osvojení nezletilého a v souladu s odst. 1 písm. c) téhož ustanovení lze zletilého osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaném jako o vlastního již v době jeho nezletilosti. V daném případě bylo zjištěno, že osvojitel pečoval o osvojenkyni nepřetržitě od doby čtyř let jejího věku, kdy započal jeho druhovský poměr s matkou osvojenky [jméno] [příjmení]. Podílel se na výchově osvojenky jako otec, žil ve společné domácnosti s ní i její matkou. Soud z vyjádření osvojitele i osvojenkyně má za to, že soužití bylo a je zcela souladné, bylo obdobné soužití rodinnému co do biologické rodiny. Co do účastníků řízení dle ust. § 448 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) pak nebylo potřeba, aby byla účastníkem řízení další osoba, když osvojenka je rozvedená a její dcery jsou již zletilé. Účastníci řízení také byli poučeni o dědění, a to dle ust. § 852 o. z. Co do stanovisek rodičů osvojence, v souladu s ust. § 847 odst. 2 o. z. nebylo potřeba toto stanovisko zjišťovat, když se jednak jedná o osobu zletilou, jednak oba rodiče osvojenky již nežijí. Pro shora uvedené bylo výrokem I. návrhu zcela vyhověno, kdy se jedná o osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého. 7.) Výrokem II. pak bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to dle vyjádření všech zúčastněných, kdy tito náhradu nákladů řízení nepožadovali.