58 C 5/2021-77 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 641,46 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně) se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně. Dne [datum] v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru zesplatnila předchůdkyně žalobkyně poskytnutý úvěr. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Ke dni podání žaloby dni dlužil žalovaný žalobkyni částku ve výši 6 641,46 Kč, která představuje jistinu ve výši 6 187,49 Kč, úrok ve výši 6,30 Kč, poplatky ve výši 397,67 Kč a náklady na vymáhání ve výši 50 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K jednání, které se konalo dne [datum], se žádný z účastníků nedostavil, žalobkyně však svou neúčast omluvila a požádala o projednání věci ve své nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků, jak mu umožňuje § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). <b><i>4. Soud provedl navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry.</b></i> 5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena [anonymizováno] smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba] [anonymizováno]. Z dokumentů Návrh na uzavření smlouvy o půjčce a akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce soud zjistil skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením, které soud považuje za nadbytečné na tomto místě opakovat, když žalovaný samotný text smlouvy v řízení nijak nezpochybnil. Ze smlouvy soud dále zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a naopak u žalovaného neplyne z žádných údajů ve smlouvě uvedených, že by smlouvu uzavíral jako podnikatel. Žalovaný je označen jménem, příjmením, rodným číslem a bydlištěm. První splátka byla splatná dne [datum], poslední splátka dne [datum] Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], ceník a podmínky k půjčkám. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta na jeho účet vedený u právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet]. Totožnost majitele uvedeného účtu potvrzují doložené výpisy z účtu za rok 2017 a 2018. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s přílohou této smlouvy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy byla postoupena na nynější žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] vč. poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky. 6. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. 7. Soud vzal z provedeného dokazování za prokázaný skutkový stav prakticky odpovídající žalobním tvrzením, na které tímto odkazuje. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2390 o. z. jako vztah ze smlouvy o zápůjčce. Soud považuje za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o zápůjčce, žalobkyně splnila svoji povinnost a žalovanému poskytla peněžní prostředky tak, jak bylo sjednáno mezi účastníky ve smlouvě. Žalovaný však dohodnutý způsob placení úvěru neplnil, žalobkyně má tak právo na vrácení peněžních prostředků spolu s úroky za podmínek uvedených ve smlouvě. S ohledem na prodlení žalovaného s plněním peněžitého závazku je důvodným rovněž nárok žalobkyně na úroky z prodlení v zákonné výši dle ustanovení § 1970 o. z. Výši úroků z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalovaného. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z § 14b odst. 1 AT (3 x 200 Kč), náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Nakonec soud přiznal žalobkyni 21 % DPH z částky 900 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a částky 400 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku. 10. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 3 dny od právní moci rozhodnutí a náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.