32 C 292/2021-69 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 15. 9. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované č. 1 uložena povinnost platit výživné žalobci ve výši 3 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2021 do budoucna a žalovanému č. 2 pak ve výši 2 000 Kč měsíčně od 1. 7. 2021 do budoucna, a to vždy k 1. dni v měsíci k rukám žalobce. Svou žalobu odůvodnil skutečností, že dne 1. 7. 2021 se odstěhoval od paní [jméno] [příjmení] [celé jméno žalované], která jej měla v poručnické péči, a to na adresu [anonymizováno] [číslo] v [obec], kdy bydlel u matky, tedy žalované č. 1. Soužití však nebylo možné, matka se nedokázala o žalobce postarat, nebyla zaměstnaná, a protože chtěl dokončit poslední ročník střední školy, tak se vrátil k babičce [jméno] [příjmení] [celé jméno žalované]. Žalobce studuje Střední odbornou školu AHOL v [obec] [část obce], obor sportovní management, a to 4. ročník, žádný příjem nemá. Matka další vyživovací povinnost nemá, otec pak má dvě vyživovací povinnosti vůči nezletilým dětem. Žalobce v průběhu řízení na žalobě setrval, ke skutečnosti, že navštěvoval i jiné střední školy před Střední odbornou školu AHOL uvedl, že k přestupu nakonec došlo kvůli tomu, že hrál fotbal a jednalo se o jedinou střední školu, kde mu tolerovali zvýšenou absenci v souvislosti s fotbalem. Pokud se rozhodl ukončit střední školu, aniž by složil maturitu, bylo to kvůli maturitě z matematiky. Má však za to, že vzhledem k tomu, že první část maturity složil řádně a úspěšně, mohl by maturitu složit i v příštím roce, avšak kvůli zkoušce z matematiky se rozhodl, že tak činit nebude. 2. Žalovaná č. 1 navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu, má za to, že z průběhu studia žalobce je patrno, že tento se nevěnoval přípravě na budoucí povolání soustavně a řádně, měl vysokou i neomluvenou absenci, nebyl klasifikovaný a poslední ze tří škol a tří oborů, které studoval, ani nedokončil, nesložil maturitní zkoušku, nemá tedy žádné středoškolské vzdělání. V rámci svých majetkových poměrů uvedla, že je nezaměstnaná, není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce, přivydělává se brigádami v současné době 7 000 Kč až 8 000 Kč měsíčně. 3. Žalovaný č. 2 se k žalobě nevyjádřil. <b>4. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav:</b> 5. Ze sdělení Střední odborné školy AHOL bylo soudem zjištěno, že žalobce tuto studoval od 10. 9. 2019 do dubna 2022, kdy se rozhodl studium ukončit, byť nebyla ukončena klasifikace a měl již úspěšně složenu první část maturitní zkoušky. V průběhu studia měl vysokou omluvenou absenci a také částečně absence byla neomluvena. 6. Ze sdělení Střední odborné školy ochrany osob a majetku se sídlem [adresa], že zde žalobce studoval od 1. 9. 2017 do 31. 1. 2018, školu ukončil přestupem na Střední školu společného stravování v [obec] [obec]. Pro neomluvenou absenci byla žalobci uložena důtka třídního učitele i ředitele školy. 7. Ze sdělení Střední školy společného stravování [obec] [obec] bylo soudem zjištěno, že zde žalobce studoval od 1. 2. 2018 do 31. 8. 2019 v oboru gastronomie, když nepostoupil do vyššího ročníku a bylo mu vzdělávání ukončeno. 8. Ze sdělení Úřadu práce v Ostravě ve vztahu k žalované č. 1 bylo soudem zjištěno, že v rámci úplného středního odborného vzdělání s maturitou bez požadavku praxe by mohla žalovaná č. 1 být zaměstnána v rámci veřejné správy na pozicích, kde by měsíční příjem dosahoval 19 730 Kč až 28 920 Kč, když by se jednalo buď o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou. 9. Ze sdělení centrální evidence věznic pak bylo soudem zjištěno, že žalovaný č. 2 dne 20. 6. 2022 nastoupil k výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Ostrov nad Ohří, plánovaný konec výkonu trestu je 28. 10. 2023. <b>10. Provedeným dokazováním byl zjištěn závěr o skutkovém stavu:</b> 11. Žalobce byl studentem Střední odborné školy ochrany osob a majetku od 1. 9. 2017 do 31. 1. 2018, Střední školy společného stravování v [obec] [obec] od 1. 2. 2018 do 31. 8. 2019 a od 10. 9. 2019 do dubna 2022 Střední odborné školy AHOL. Žalobce v průběhu středoškolského studia měl vysokou omluvenou absenci, částečně měl také neomluvené absence, pro které mu byla na Střední odborné škole ochrany osob a majetku uložena důtka třídního učitele i ředitele školy, Střední odbornou školu AHOL ukončil dle svého vlastního rozhodnutí, aniž by vyčkal klasifikace, měl složenu první část maturitní zkoušky úspěšně, k druhé části pak se rozhodl nenastoupit. Žalovaná č. 1 – matka žalobce je nezaměstnaná, není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce, přivydělává si brigádami v současné době 7 000 Kč až 8 000 Kč měsíčně. Žalovaný č. 2 – otec žalobce je od 20. 6. 2022 ve výkonu trestu odnětí svobody. 12. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že žalobce studoval v průběhu středoškolského vzdělávání tři střední školy, žádnou nedokončil. Pokud došlo k přestupům a na naposledy studované na Střední odborné škole AHOL pak složil první část maturitní zkoušky úspěšně, a pokud se rozhodl dále ve studiu nepokrčovat, resp. maturitní zkoušku nesložit, má soud za to, že v daném ohledu se jedná o určitém ohledu nezodpovědný přístup žalobce ke svému vzdělávacímu procesu, zejména pro budoucí uplatnění na trhu práce. Pokud by soud viděl snahu žalobce o dokončení středoškolského vzdělání a jeho úspěšné završení, byl by mu nárok na výživné přiznán, neboť by soud měl za to, že i přes vysokou absenci a jistou fluktuaci co do volby oboru středoškolského vzdělání zde byla patrna snaha žalobce toto úspěšně a konstruktivně završit. Pokud tak žalobce neučinil, soud nevnímá jeho studium jako soustavnou přípravu na budoucí povolení, což je základ nároku na výživné od rodičů a tento dle soudu v uvedeném případě dán není. Pro uvedené byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu, a to vůči oběma žalovaným, ať už žalované č. 1, kde by soud případně vycházel z možného dosahovaného příjmu, neboť reálně dosahované příjmy dle soudu by mohly být u žalované č. 1 mnohem větší. Co se týče žalovaného č. 2, tento pokud je ve výkonu tretu odnětí svobody, uvedené by jakkoliv nemohlo jít k tíži žalobce a i tomuto by byla průměrná výše výživného stanovena. Výrokem I. a II. tedy byla žaloba vůči oběma žalovaným zamítnuta. 13. Výrokem III. pak bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy oba procesně úspěšní žalovaní nepožadovali náhradu nákladů řízení, soud tedy rozhodl o tom, že nebude žalobce zavázán k náhradě nákladů řízení oběma žalovaným.