32 C 63/2022-53 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 18. 2. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost přispívat na výživu žalobkyně částku 6 000 Kč měsíčně od 1. března 2022, vždy k 15. dni v měsíci. Svou žalobu odůvodnila skutečností, že v současné době je školou povinná, studuje 3. ročník denního studia na střední soukromé škole - [anonymizována tři slova] v [obec], bydlela s otcem, před dovršením osmnáctých narozenin se od otce odstěhovala a žije se svým partnerem a jeho matkou, která hradí veškeré náklady spojené s chodem domácnosti, zajištění jejích potřeb, přičemž biologická matka žalobkyni přispívá částkou 1 000 Kč měsíčně. Otec od doby, kdy odešla z jeho domácnosti, nepřispívá na výživu žalobkyně ničím, naopak tuto nabádá, aby se vrátila do společné domácnosti, a podmiňuje to tím, aby měla finanční příjem pro své živobytí. Co se týče soukromé školy, smlouvu o studiu uzavřel otec, do odchodu žalobkyně ze společné domácnosti platil školné, následně pak na druhé pololetí školního roku 2021 2022 školné nezaplatil, zaplatila jej matka žalobkyně a následně pak otec školné doplatil a matce bylo vráceno. Co se týče majetkových poměrů otce, tento je zaměstnán u firmy [anonymizována dvě slova] se sídlem v [obec] [obec], výše příjmů se pohybuje okolo 38 000 Kč měsíčně. Ze společné domácnosti odešla pro nemožnost dalšího soužití s otcem, kdy byla tímto neustále ponižována, choval se vůči ní vulgárně, nevhodně a v domácnosti, kde tento pobývá se svou matkou a s mladší sestrou žalobkyně, se necítila být přijata a nechtěla zde nadále žít. 2. Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí, má za to, že má být žalobkyně u něj v domácnosti tak, aby měla veškerý komfort, na který byla zvyklá. Pokud se rozhodla samostatně bydlet, je tedy na ní, aby si také zajistila finanční prostředky pro svou obživu, příp. je ochoten přispívat na její výživu částkou 500 Kč až 1 000 Kč měsíčně. S odchodem dcery ze společné domácnosti nesouhlasí, má za to, že je k tomu nabádána svou biologickou matkou, které v jejím nezletilém věku nebyla svěřena do péče, která se o dceru nezajímala po celou dobu, co byla žalobkyně v péči žalovaného, pouze zasílala částku 1 000 Kč měsíčně jako výživné. Otec v každém případě nesouhlasí s tím, aby dcera, dokud neukončí středoškolské vzdělání maturitou, bydlela mimo domov a žila se svým partnerem. Od září 2022 nehodlá platit dceři školně na shora specifikované střední škole. <b>3. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav:</b> 4. Z potvrzení o studiu [anonymizována tři slova] [právnická osoba] bylo soudem zjištěno, že žalobkyně k 27. 5. 2022 byla studentkou 3. ročníku této střední školy, smlouvu o vzdělávání uzavřel se školou otec, tedy žalovaný, v prvním pololetí 3. ročníku ukončila žalobkyně studium s průměrem 3,43, počet zameškaných hodin byl 155, z toho 18 neomluvených. Absenci v 1. pololetí omlouval otec. Ve 2. pololetí dosud zameškáno 92 hodin, z toho 9 neomluvených. Studijní průměr je podobný, školné činí 19 800 Kč ročně, od září 2022 bude navýšeno na 22 200 Kč. 5. Ze sdělení zaměstnavatele žalovaného společnosti [právnická osoba] bylo soudem zjištěno, že žalovaný je zde zaměstnán, v r. 2021 činil průměrný měsíční příjem 33 065,92 Kč a za období od ledna do dubna 2022 pak tento průměr čítal 32 406 Kč. 6. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že se jedná o matku žalobkyně, tato popisovala vztahy mezi rodiči v letech od r. 2010 dosud, kdy dle svědkyně neprávem byla žalobkyně, tedy dcera, svěřena do péče otce a matce byl znemožňován jakýkoliv kontakt s dcerou. Matka bydlí u [obec], není tedy možné, aby dcera bydlela u ní, pokud nechce bydlet se svým otcem, a to vzhledem k vzdálenosti školy, kterou dcera studuje. Matka se snaží být účastna její výchovy, péče, finančně, ale i psychickou podporou, matka s dcerou si k sobě vytváří vztah poté, kdy po dovršení osmnáctých narozenin se dcera osamostatnila a kontakt s matkou vyhledává. Vztahy s otcem byly v minulosti dramatické, proto je pro matku zcela pochopitelné vyprávění dcery a také uvěřitelné. Má za to, že pokud se dcera rozhodla odejít ze společné domácnosti s otcem, je to její právo, finančně se na její výživě matka podílí tak, že přispívá 3 000 Kč, a to 1 000 Kč přímo dceři a 2 000 Kč pak předává paní [příjmení], matce partnera žalobkyně, u které žalobkyně v současné době bydlí. V současné době je matka žalobkyně nezaměstnaná, pokud byla předtím zaměstnána, měla příjem 15 000 Kč, v současné době pobírá podporu v nezaměstnanosti asi 9 000 Kč s tím, že by měla mít brzy zajištěno nové zaměstnání. 7. Návrhy na výslech partnera žalobkyně pana [jméno] [příjmení] a jeho matky paní [příjmení] byl soudem zamítnut pro nadbytečnost, když má za to, že v řízení již byly dostatečně prokázány a osvědčeny poměry žalobkyně a z provedených důkazů je zřejmé, zda je dán základ nároku a příp. i finanční potřeby žalobkyně jako studentky střední školy, bez vazby na placení školného, když se jedná o soukromou střední školu. <b>8. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:</b> 9. Žalobkyně je dcera žalovaného. Studuje soukromou střední škodu – [anonymizována tři slova] [právnická osoba] Školné čítá 19 800 Kč ročně, od září 2022 pak 22 200 Kč ročně. Žalobkyně dosahuje studijního průměru 3,43, má také neomluvenou absenci. Do osmnáctých narozenin bydlela žalobkyně ve společné domácnosti s otcem, tj. žalovaným, a jeho matkou, nyní žije v domácnosti svého partnera [jméno] [příjmení] a jeho matky p. [příjmení]. Matka žalobkyně přispívá na výživu žalobkyně 3 000 Kč měsíčně, otec ničeho. Otec nesouhlasí s odchodem žalobkyně z jeho domácnosti před ukončením střední školy složením maturitní zkoušky, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], s průměrným měsíčním příjmem za rok 2021 ve výši 33 065,92 Kč a za období od ledna do dubna 2022 pak ve výši 32 406 Kč a má další vyživovací povinnost. 10. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že primárně lze konstatovat, že žalobkyně je studentkou střední školy, připravuje se každodenně na své budoucí povolání, nelze tedy po ní požadovat, aby si zajišťovala finanční prostředky pro svou obživu sama a je na rodičích, aby jí takto na výživu přispívali. Základ nároku je tak dán v souladu s ust. § 915 a následujícící zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Co do výše se pak soud zabýval jednak finančními potřebami žalobkyně a jednak možnostmi žalovaného, a to jeho majetkovými, osobními a výdělkovými poměry. Co do potřeby žalobkyně, soud naznal, že tato má potřeby odpovídající její stavu a věku, nikoliv nadstandartní, a pokud lze vycházet ze statistických údajů Českého statistického úřadu, kdy v případě středoškoláka jsou náklady dány zhruba v rozmezí 6 000 Kč až 7 000 Kč měsíčně, i při zohlednění stávající ekonomické situace, má soud za to, že lze z tohoto rámce vycházet. Co se týče školného v rámci soukromé školy u žalobkyně, toto soud při stanovení výše výživného nezohlednil, neboť má za to, že v České republice existuje dostatečně široká síť středních škol veřejnoprávních, kde není potřeba hradit školné, a pokud se žalobkyně rozhodla opustit společnou domácnost s otcem a tím se vystavit riziku, že tento nebude nadále ochoten školné platit, jak také v rámci svého procesního stanoviska předeslal, je pouze na žalobkyni, jaké další studium si zajistí, příp. zda si zajistí finanční prostředky pro platbu školného. V daném ohledu by se jednalo o nevyvážený přístup k žalobkyni ve vztahu k ostatním dětem v obdobné životní situaci v rámci soudních řízení týkajících se vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem. S ohledem na výši výdělků žalovaného a jeho majetkové poměry má soud za to, že je odpovídající částka 4 500 Kč měsíčně, když je také na matce žalobkyně, aby se na její výživě podílela, nadto když v současné době probíhá sbližování obou příbuzných a sama matka uvedla, že na výživu žalobkyně již v této době přispívá částkou 3 000 Kč. Soud má tedy za to, že se jedná o částku adekvátní a ve výroku I. vyhověl žalobě co do částky 4 500 Kč měsíčně. Ve zbylém rozsahu, tedy 1 500 Kč měsíčně pak byla žaloba výrokem II. zamítnuta a výrokem III. pak stanovena splatnost dlužného výživného, které vzniklo stanovením za dobu od 25. 1. 2022 k datu vyhlášení rozsudku, a to v částce 23 550 Kč v měsíčních splátkách 2 500 Kč tak, aby se jednalo o rozumné a logické stanovení splátkového kalendáře pro žalovaného a nikoliv likvidační co do požadavku zaplatit dlužnou částku jednorázově. Stejně tak výrokem IV. byla stanovena splatnost výživného, které se stává splatným od 1. 7. 2022 do právní moci tohoto rozsudku, a to do tří dnů do právní moci tohoto rozsudku. 11. Výrokem V. pak bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy každý z účastníků byl určitým způsobem úspěšný procesně ve věci, převážně sice žalobkyně, ale této náklady řízení nevznikly, výslovně je neuplatnila.