40 C 301/2021-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 500 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnila tím, že na základě marketingové akce HW Bonus žalovaný odebral od žalobkyně dne 28. 6. 2019 zboží – 3 ks tm Huyawei Y6. Převzetí zařízení žalovaný potvrdil svým podpisem na stvrzence – daňovém dokladu [číslo], [číslo] a [číslo] ze dne 28. 6. 2019. Žalovaný ve smlouvách souhlasil se závazkem v délce trvání 24 měsíců a pravidla marketingové akce HW BONUS. Pro případ porušení podmínek se účastník (žalovaný) zavázal doplatit žalobkyni částky odpovídající poskytnuté slevě. Standartní cena za tato zařízení činila 3 695 Kč za kus. Žalovaný tak převzal zboží v ceně 11 085 Kč a při jeho převzetí zaplatil částku 3 585 Kč (3 x 2 500 Kč). Žalovaný měl povinnost řádně využívat službu a za tuto platit. Svou povinnost však porušil, když neuhradil vyúčtování služeb [číslo] za období od 1. 6. 2019 do 30. 6. 2019 na částku 784,64 Kč se splatností dne 23. 7. 2019, vyúčtování [číslo] období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019 na částku 2 834,96 Kč se splatností dne 23. 8. 2019 a vyúčtování [číslo] za období od 1. 8. 2019 do 31. 8. 2019 na částku 3 035,46 Kč se splatností dne 23. 9. 2019. Žalovaný tímto porušil sjednané podmínky a došlo k naplnění rozvazovací podmínky. Žalobkyně proto dne 19. 8. 2020 a 28. 8. 2020 doúčtovala poskytnuté slevy na zakoupená zařízení, a to vrubopisy [číslo] znějícími vždy na částku 2 500 Kč se splatností dne 2. 9. 2020. Žalovaný dlužnou částku v souhrnné výši 7 500 Kč nezaplatil, a to ani po té, kdy byla žalobkyní předžalobní upomínkou ze dne 22. 7. 2021 vyzván k její úhradě. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení vyjádřili souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 28. 6. 2019 uzavřel žalovaný s žalobkyní [anonymizováno] tři dodatky ke smlouvám o poskytování služeb elektronických komunikací. Dodatek ke smlouvě č. [číslo] [číslo] se žalovaný zavázal využívat k telefonnímu č. [tel. číslo] 472 tarif„ [název] [název]“ za zvýhodněnou cenu se závazkem do 27. 6. 2021. Dodatek ke smlouvě č. [číslo] [číslo] se žalovaný zavázal využívat k telefonnímu č. [tel. číslo] 538 tarif„ [název] [název]“ za zvýhodněnou cenu se závazkem do 27. 6. 2021. Dodatek ke smlouvě č. [číslo] [číslo] se žalovaný zavázal využívat k telefonnímu č. [tel. číslo] 681 tarif„ [název] [název]“ za zvýhodněnou cenu se závazkem do 27. 6. 2021. Všechny tarify byly sjednány v době trvání marketingové akce HW Bonus, na základě které žalobkyně umožnila žalovanému využít slevu na nákup mobilních telefonů. Žalovaný slevu využil a zavázal se čerpat služby sjednané smlouvou po dobu 24 měsíců a řádně a včas hradit své závazky. Žalovaný převzal téhož dne 28. 6. 2019 od žalobkyně tři zařízení Tm Huawei Y6 safírově modry DS, a to konkrétně s vý [číslo], vý [číslo] a vý [číslo] Cena každého zařízení byla 3 695 Kč. Na každé zařízení byla poskytnuta žalovanému sleva v akci HW Bonus ve výši 2 500 Kč (zjištěno z prodejních dokladů [číslo], [číslo] a [číslo]). Žalovaný nesplnil podmínky uzavřených smluv, když řádně nehradil vyúčtování služeb, která mu byla žalobkyní na základě smluv o poskytování elektronických komunikací, vystavována (zjištěno z Vyúčtování [číslo] Vyúčtování [číslo] Vyúčtování [číslo]). Žalobkyně proto dne 19. 8. 2020 a 28. 8. 2020 doúčtovala poskytnuté slevy na zakoupená zařízení, a to vrubopisy [číslo] znějícími vždy na částku 2 500 Kč se splatností dne 2. 9. 2020. Žalovaný tyto částky nezaplatil a neučinil tak, ani po písemné výzvě žalobkyně před podáním žaloby. 5. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podaná důvodně. Dle § 63 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a § 2079 a následujících zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy, na jejichž základě žalobkyně poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací. Současně byly uzavřeny i smlouvy kupní na koncová zařízení, která žalovaný převzal dne 28. 6. 2019. Na tato zařízení byla žalovanému poskytnuta podmíněna sleva, avšak žalovaný podmínky smluv nedodržel, řádně si své platební povinnosti vůči žalobkyni neplnil, když nehradil provedená vyúčtování. Žalobkyně proto přistoupila k doúčtování ceny koncových zařízení v rozsahu poskytnutých slev ve výši 2 500 Kč za každé zařízení, tj. v celkové výši 7 500 Kč splatné 2. 9. 2020. Žalovaný dlužnou částku v uvedeném termínu nezaplatil. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění této povinnosti písemnou upomínkou, ale bezvýsledně. S ohledem na výši uvedené soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku, byl žalovaný zavázán zaplatit vedle jistiny také příslušenství (§ 1970 občanského zákoníku), a to úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 6. Ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud dále přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně v daném případě vynaložila náklady za soudní poplatek ve výši 400 Kč. Žalobkyni dále přísluší odměna za úkony provedené dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, přičemž výše odměny za jeden úkon byla v souladu s § 2 odst. 1 této vyhlášky stanovena na 100 Kč. Žalobkyni byla přiznána odměna za sepsání výzvy k plnění a návrhu ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) této vyhlášky. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal celkem částku 600 Kč. 7. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku, včetně příslušenství, jakož i náklady řízení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.