17 C 227/2023-38 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se manželka domáhala proti manželovi rozvodu jejich manželství, z něhož pocházejí dvě již zletilé děti. Svůj návrh odůvodnila tím, že manželství bylo zhruba do roku 2020 souladné, poté se změnilo do té doby manželkou trpěné despotické chování manžela natolik, že je již pro manželku nesnesitelné natolik, že se chce rozvést. Deklarovala, že se chce rozvést v klidu a nezatahovat do řízení děti, a proto jako příčiny rozvratu manželství označila rozdílné představy o partnerském soužití, o tom, jak by se měli manželé k sobě chovat, když nepřekonatelné rozpory vznikly i ohledně vedení společné domácnosti.2. Manžel učinil nespornými tvrzení o datu uzavření manželství, dvou dětech z něj pocházejících, jakož i o přiměřeném souladu v manželství do roku 2020, kdy ke konci uvedeného roku došlo k vyostření vztahu se synem účastníků, který si přivlastňuje část „našeho“ nemovitého majetku a manželka mu ve všem vyhoví a který poté vmanipuloval manželku do rozvodu, aby se tak svému otci mstil (srovnej tvrzení u jednání). Současně má zato, že obě děti vyvíjí na manželku tlak k rozvodu, aby byl manžel takto zbaven majetku a tento mohl být rozdělen mezi děti účastníků. Na druhou stranu však manžel učinil nesporným, že vlastníkem veškerých nemovitých věcí včetně domu, ve kterém nadále společně se synem manželé bydlí, byla již před manželstvím a dosud je výlučně manželka. Připomenul, že za trvání manželství do domu investoval své výlučné prostředky z prodeje družstevního podílu v bytovém družstvu. Rozpory s manželkou od roku 2020 dosud bagatelizoval s tím, že nejsou natolik závažné, aby je nebylo možno vyřešit například formou mediace či rodinné poradny, o což manželku opakovaně marně žádal. , právnická osoba, se vždy intenzivně staral a vždy ji „různými způsoby podporoval“, stejně tak obě děti a nijak se nepodílel na stávajícím rozvratu manželství porušením svých manželských povinností. Děti nyní, ačkoliv obě vysokoškolsky vzdělané „nyní preferují dosažení majetku, který nevlastní, respektive, který vlastní jejich matka“. Apeloval na zohlednění délky manželství téměř 44 let, svůj pokročilý věk, zhoršený , podezřelý výraz, stav, kdy musí chodit o francouzských holích a toho, že nikoho jiného, kdo by se o něj postaral nemá., právnická osoba, reakci na manželovo podání manželka poté doplnila svá tvrzení o despotickém, dále nesnesitelném chování manžela, kdy tento ji navíc opakovaně nazval „hnusnou, odpornou krávou, která nic neumí“, začal jí vyčítat, že „špatně vychovala děti“, velice se jí dotklo, kdy jí manžel sdělil, že si ji vůbec neměl brát a že si ji vzal jen proto, že s ním byla těhotná. Manželka tak ztratila k manželovi veškerou důvěru, přestala si jej vážit a již k němu nic necítí. Nadto zasahuje do jejího výlučného majetku bez jejího vědomí natolik zásadním způsobem, že ji výrazně omezuje v jeho užívání např. tím, že vyboural stěnu v kůlně s tím, že je tam dřevo, které potřebuje, vyměnil zámek od garáže a klíč odmítá vydat s tím, že pokud něco manželka potřebuje, tak jí to donese, v garáži přitom vypnul hlavní rozvaděč elektřiny do přilehlých hospodářských budov a znovu jej zapnul až na žádosti, v červnu 2023 vypnul uzávěr vody a místnost s ním uzamkl zrovna, když si syn umýval auto a vodu opět spustil až po zásahu policie, kterou přivolala manželka, když se zrovna nacházela na návštěvě dcery v Brně. Manželka přitom žádné takové „schválnosti“ manželovi nečiní.4. Ve své replice manžel vysvětlil, že desky odstranil z důvodu bezpečnosti, když byly napadeny „jakýmsi broukem“ (poznámka soudu: při svém výslechu však nedokázal vysvětlit, proč je ihned nenahradil novými, které měl k dispozici a proč je ihned nespálil a nadále skladuje, když byly odstraněny z důvodu napadení hmyzem), učinil nesporným vypnutí vody synovi při mytí auta, když po výtce vůči synovi jím byl nazván „hajzlem“ a „hovadem“, a zámek v garáži vyměnil poté, co byl synem poškozen a nedostatečně opraven (poznámka soudu: při svém výslechu však nedokázal vysvětlit, proč nenechal zhotovit další klíč, nikoliv bezpečnostní ale ze staršího zámku zn. FAB a nepředal jej minimálně manželce, ale i synovi, který společně s nimi nemovitosti ve výlučném vlastnictví manželky užívá a je tak osobou manželům nejbližší, zvláště za situace, kdy se manžel v podání ze dne , datum, odvolával v souvislosti věkem manželů na důležitost „společného zázemí“ a „společenství blízkých osob“).5. Po provedeném dokazování, vycházeje z nesporných tvrzení manželů o tom, že z manželství, které považovali za souladné do roku 2020, pocházejí dvě již zletilé děti, originálem oddacího listu manželství účastníků a účastnickými výpověďmi manželů, ale především svědeckými výpověďmi dětí účastníků, má soud za prokázaná skutková tvrzení manžely uvedená v žalobě a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, , na straně manželky jako první v pořadí u manžela šlo o manželství druhé. Z manželství se dne , datum, narodil syn , jméno FO, a dne , datum, dcera , jméno FO, . Společná rodinná domácnost účastníků se nacházela v domě na adrese , adresa, – Michálkovicích, jehož výlučným vlastníkem, jakož i okolních nemovitých věcí s hospodářskými budovami je manželka. V uvedeném domě oba manželé nadále bydlí spolu se synem , jméno FO, ; manžel v horním podlaží a manželka se synem od roku 2022 v podlaží spodním, od sepisu žaloby o rozvod v roce 2023 si každý z manželů sám pro sebe vaří, pere apod. Manžel se po celou dobu manželství choval despoticky, autoritativně s využíváním citového vydírání a výčitek, osočování a trestání nejen vůči dětem, které jsou již zletilé a dovedou se takovému manipulativnímu jednání samy bránit, ale především vůči manželce včetně pakovaného užití vulgárních nadávek, aniž by takto jednala též manželka (viz výpovědi svědků o citovém vydírání, nespravedlivém osočování, vyhrožování, neadekvátním trestání a tudíž i manipulativním jednání manžela vůči manželce, jakož i o vulgárních nadávkách, které opakovaně slyšel především syn účastníků v domě, ve kterém společně s rodiči bydlí), která tomu schopna až do března 2023, kdy se odhodlala poprvé od roku 2020, kdy mezi manžely poprvé padlo slovo „rozvod“, k podání žaloby o rozvod, nebyla. Manželka je svou povahou totiž spíše submisivní, trpělivá, citově založená, osoba, která manželovo shora popsané jednání trpěla až do roku 2020, kdy již pro ni přestalo být snesitelné, neboť intenzita despotického chování manžela bez přítomnosti emapatie a citu k manželčinu vnímání týchž situací, se postupem doby zintenzivňovala, až dosáhla pro manželku dále již nepřípustného stavu. Manželka s manželem rozvod řešila již v roce 2020, ale od té doby ke zlepšení chování manžela především k ní nedošlo a proto vyhledal pomoc advokáta a žalobu o rozvod podala. Teprve poté informovala o rozvodu též obě děti; žádné z nich manželce řešení citově nevyrovnaného a nerovnoprávného postavení v manželství přitom rozvodem řešit neradilo. K rozhodnutí manželky vyřešit pro ni již dále nesnesitelný stav manželství rozvodem tak došlo zcela bez ingerence kteréhokoliv z dětí manželů (viz výslechy dětí manželů, a to , jméno FO, roč. 1980 a , Jméno zainteresované osoby 0/0, roč. 1982). Výpovědi obou dětí manželů působily zcela věrohodně, spontánně a zapadaly do kontextu účastnických výpovědí obou manželů, které však byly logicky ovlivněny vnímáním každého z manželů determinovaným jejich odlišnými povahovými rysy, a proto z nich soud, ohledně chování manželů vůči sobě navzájem, jak bylo vnímáno těmi, kteří jsou jim nejbližší a kteří tak měli možnost blíže nahlédnout i do intimních interních rodinných interakcí mezi manželi v běžných rodinných situacích nahlédnout a být jejich svědky, zcela vycházel; ostatně proti jejich věrohodnosti nebylo námitek. Možnost takového „interního vhledu“ naopak logicky neměla společná známá manželů paní , jméno FO, , která ve svém čestném prohlášení ze dne , datum, toliko popisovala situace každoročních návštěv, kterých se účastnilo až 15 bývalých spolupracovníků manžela, jednoho celodenního výletu z před tří let a občasných návštěv u této známé, kdy popisovala, že se manželé k sobě chovali „velmi hezky“. Tato listina však nijak nepopírá zjištění již shora učiněná především ze svědeckých výpovědí dětí účastníků, ale nemá bližší vypovídající relevanci právě pro onu občasnost návštěv a pro svou povrchnost danou logicky tím, že s manželi nežila tzv. „pod jednou střechou“ a logicky ani nemohla být přímým svědkem běžného chování manželů vůči sobě tzv. za zdmi jejich domácnosti, kdy se není třeba ovládat pro absenci autokorekce společenského dohledu nad běžnou společenskou morálkou. Jinak řečeno chování manželů ve společnosti nevypovídá ničeho o jejich chování vůči sobě navzájem bez přítomnosti třetích osob, a proto čestné prohlášení společné známé manželů nemá relevantní vypovídací hodnotu oproti svědeckým výpovědím dětí účastníků, ze kterých tak soud především vycházel. Nespornými tvrzeními účastníků ve spojení s jeji