26 C 39/2023-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou ze dne [datum] se účastníci domáhali rozvodu manželství. Oba účastníci shodně navrhli rozvod manželství podle ust. § 757 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. (dále jen občanský zákoník). 2. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno před Městským úřadem Sázava dne [datum]. 3. Z dohody o vypořádání majetkových poměrů, společného bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství ze dne [datum] soud zjistil, že manželé se dohodli na tom, jak budou pro dobu po rozvodu vypořádány jejich vzájemné majetkové vztahy s tím, že smlouva byla uzavřena písemně a je signována ověřenými podpisy obou manželů. 4. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že manželství není souladné od září 2022. Od září 2022 manželé společně nežijí a nehospodaří, děti se z manželství nenarodily. 5. Podle ustanovení § 757 občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro smluvený rozvod manželství podle ust. § 757 občanského zákoníku, neboť manželství trvá déle než rok a manželé spolu po dobu delší než šest měsíců nežijí, přičemž předložili soudu platnou smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů s úředně ověřenými podpisy. Za této situace soud aplikoval ust. § 757 občanského zákoníku a manželství účastníků rozvedl, neboť při splnění uvedených zákonných předpokladů mají účastníci na rozvod manželství právní nárok, přičemž příčiny rozvratu manželství soud již nezjišťuje, poněvadž citované ustanovení zákona konstruuje pro takovýto případ nevyvratitelnou právní domněnku, že soužití manželů je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. 7. Výrok II. tohoto rozsudku vychází z ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.