57 C 52/2023-34 — Okresní soud v Ostravě

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 2. 9. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 102 Kč s příslušenstvím, jako dluhu na kupní ceně elektřiny dodané žalobkyní žalovanému v období od 14. 4. 2021 do 12. 8. 2021, vyúčtované fakturou na částku 5 687 Kč, v období od 13. 8. 2021 do 9. 12. 2021, vyúčtované fakturou na částku 5 004 Kč a kupní ceně plynu dodané žalobkyní žalovanému v období od 15. 7. 2021 do 2. 1. 2022 na částku 6 111 Kč. Po v řízení provedeném dokazování vzal soud za prokázáno ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 16. 3. 2021 a ze smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze dne 7. 4. 2021, faktur variabilního symbolu (dále jen VS) [číslo], [číslo] a [číslo] a výzvy ze dne 21. 4. 2022, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 16. 3. 2021 a ze smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze dne 7. 4. 2021 dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu a plyn do odběrného místa na adrese [adresa], když žalobkyně za období od 14. 4. 2021 do 12. 8. 2021 vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny fakturou [variabilní symbol] na částku 5 687 Kč, splatnou dne 29. 8. 2021, za období od 13. 8. 2021 do 9. 12. 2021 vyúčtovala dodávky elektřiny fakturou [variabilní symbol] na částku 5 004 Kč, splatnou 29. 12. 2021 a za období od 15. 7. 2021 do 2. 1. 2022 vyúčtovala žalovanému dodávky plynu fakturou [variabilní symbol] na částku 6 111 Kč, splatnou 5. 2. 2022. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 17 102 Kč, žalovaný na výzvu nereagoval a na dlužnou částku ničeho neuhradil. Soud výše uvedená skutková zjištění převzal pro jejich stručnost i jako závěr o skutkovém stavu. Po právním zhodnocení výše uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je zcela důvodný, když žalovaný nesplnil smluvně sjednanou povinnost zaplatit řádně a včas kupní cenu dodávané elektřiny a plynu, proto soud v souladu s ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni celkem částku 17 102 Kč a dále v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku k zaplacení úroků z prodlení, jdoucích ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování, přičemž výše úroků z prodlení byla určena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná. Soud proto žalovaného zavázal k úhradě nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z odměny advokáta ve výši 4 620 Kč, určené dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT), za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení a sepis žaloby) po 1 540 Kč, z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři režijní paušály dle ust. § 13 odst. 4 AT po 300 Kč, a z 21 % DPH z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč, dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., když místo placení k rukám právního zástupce bylo určeno v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůty k plnění byly určeny v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.