62 C 320/2023-8 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je rozvod manželství účastníků, které tito uzavřeli dne 24. 4. 1993 před [územní celek] – [anonymizována tři slova] [část obce] a [část obce]. 2. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že účastníci uzavřeli manželství dne 24. 4. 1993 před [územní celek] – [anonymizována tři slova] [část obce] a [část obce], u obou se jedná o manželství prvé a poslední společné bydliště měli v [obec]. Z jejich soužití se narodily 2 děti, které jsou již zletilé a samostatné. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázáno, že je jejich manželství dlouhodobě nesouladné, když po dobu 5 let spolu nežijí, nehospodaří, nadále bydlí v jednom domě, každý samostatně, každý v jiném poschodí. Oba dnes již nemají zájem o obnovení společného manželského soužití, když si přestali spolu rozumět. 3. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že návrh byl podán důvodně. V projednávané věci byly splněny veškeré podmínky dané ustanovením § 755 občanského zákoníku, neboť soud shledal, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze již očekávat obnovení společného manželského soužití, když tuto možnost oba do budoucna shodně vyloučili. Podle ustanovení § 756 občanského zákoníku zjistil existenci rozvratu manželství a jeho příčiny pak stanovil v rozdílných povahách účastníků a v tom, že tito si nerozuměli, což vedlo k jejich odcizení a ukončení společného manželského soužití. Z výše uvedených důvodů pak soud návrhu vyhověl a manželství účastníků k jejich shodnému stanovisku rozvedl. 4. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, když oba účastníci se tohoto práva výslovně vzdali.