62 C 437/2022-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je rozvod manželství účastníků, které tito uzavřeli dne 12. 11. 2016 před [územní celek] – [anonymizována tři slova] [část obce]. 2. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 12. 11. 2016 před [územní celek] – [anonymizována tři slova] [část obce], u manžela se jedná o manželství druhé, u manželky o manželství prvé a poslední společné bydliště měli v [obec]. Z jejich soužití se rodily 2 děti, syn [jméno], který je již zletilý, a dcera [jméno], která je doposud nezletilá, k níž práva a povinnosti na dobu po rozvodu manželství byla upravena soudem schválenou dohodou rodičů ze dne 20. 2. 2023, a rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Manželství účastníků bylo uzavřeno po patnáctiletém soužití a souladné bylo do konce roku 2020, kdy manželka poprvé uvažovala o opuštění společné domácnosti, když vyvrcholily mezi nimi neshody, které se týkaly zejména psychického strádání manželky, když byla manželem neustále kontrolována. Společné soužití, stejně jako hospodaření, pak bylo ukončeno 1. 9. 2022, kdy se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. V současné době žádný z nich nemá žádnou známost a o společné soužití především manželka již zájem nemá. 3. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že návrh byl podán důvodně. V projednávané věci byly splněny veškeré podmínky dané ustanovením § 755 občanského zákoníku, když soud shledal, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a zejména s ohledem na postoj manželky již nelze očekávat obnovení společného manželského soužití, když tuto možnost do budoucna vyloučila. Příčiny rozvratu manželství pak byly shledány především na straně manžela, který manželku neustále kontroloval a ta tímto psychicky strádala a jeho vznětlivou povahu nebyla schopná tolerovat. Rozvrat mezi účastníky pak byl dovršen odstěhováním manželky ze společné domácnosti v září 2022. Z výše uvedených důvodů soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 4. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, když oba účastníci se tohoto práva výslovně vzdali.