85 C 462/2022-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 12. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán vyklidit bytovou jednotku (byt) [číslo] nacházející se na ulici [ulice a číslo] v domě [adresa] v [obec] - [obec] (dále též předmětná bytová jednotka). Žalobkyně se na základě kupní smlouvy z roku 2019 výlučnou vlastnicí předmětné bytové jednotky. Žalovaný se k žalobkyni s jejím souhlasem do předmětné bytové jednotky nastěhoval v prosinci 2019. Přes narození společného syna začalo mezi účastníky docházet k hádkám a spoluužívání předmětné bytové jednotky stalo neúnosným, zejména po té, co do předmětné bytové jednotky přišli zaměstnanci soudního exekutora z důvodů dluhů žalovaného, a proto odvolala svůj souhlas bydlením žalovaného v předmětné bytové jednotce, avšak tento se odmítá vystěhovat. 2. Žalovaný s žalobou v podstatě souhlasil s tím, že pokud se týká případné lhůty na vyklizení, tak žádá lhůtu delší než zákonnou, protože musí sehnat nějaké místo resp. nový byt, kam si své věci, které jsou dosud v předmětné bytové jednotce, může odvést. 3. Po provedeném dokazování (Informací o jednotce ke dni 15. 12. 2022) a z nesporných skutkových tvrzení dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je výlučnou vlastnicí předmětné bytové jednotky ([číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec] - [obec]). Žalobkyně odvolala svůj ústní souhlas z prosince 2019 s bydlením žalovaného v předmětné bytové jednotce. 4. Dle ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o. z.) – kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 5. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud s ohledem na § 1040 odst. 1 o. z. k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Žalobkyně má právo na ochranu vlastnictví předmětné bytové jednotky proti tomu, kdo do něj neoprávněně zasahuje, zejména je oprávněna domáhat se vyklizení předmětné bytové jednotky, kterou nyní žalovaný užívá bez právního důvodu, když v předmětné bytové jednotce bydlel pouze z titulu tzv. odvozeného práva, tj. na základě souhlasu žalobkyně, která je výlučnou vlastnicí předmětné bytové jednotky. Jelikož žalobkyně svůj souhlas odvolala, a to nejpozději doručením žaloby, tak žalovanému toto tzv. odvozené právo užívání předmětné bytové jednotky zaniklo. Soud proto zavázal žalovaného předmětnou bytovou jednotku, kterou nyní žalovaný obývá bez právního důvodu, vyklidit, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta za středníkem občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), do 30. 4. 2023, když žalobkyně s touto lhůtou souhlasila. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí byly přiznány náklady řízení, představující ½ zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 500 Kč, když ostatních nákladů právního zastoupení se výslovně vzdala. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, když tato lhůta je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř..