17 C 386/2023-58 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném, kterému byl dle Smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, (dále „Smlouva“) a po úspěšném posouzení úvěruschopnosti ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn , spisová značka, poskytnut úvěrový rámec ve výši 120 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měl být úvěr splácen měsíční splátkou splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a složenou z čerpané jistiny, úroku z ní, pravidelných poplatků, zejm. za výpis a příp. nepravidelných poplatků, zejm. za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil tím smluvní povinnosti a žalobkyně tak dne , datum, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Takto žalovaný celkem načerpal částku ve výši 120 842,80 Kč, z čehož následně uhradil 14 088 Kč, které byly započteny na úrok, poplatky a jistinu úvěru. K zaplacení zbývá dlužná jistina 116 486,37 Kč, poplatky ve výši 39 Kč (tj. 39 Kč za vedení účtu), náklady na vymáhání ve výši 600 Kč, pojistné dle Smlouvy ve výši 226,56 Kč, smluvní pokuty ujednané ve Smlouvě pro případ prodlení v uplatněné výši 1 739 Kč, úrok kapitalizovaný ke dni sepisu žaloby ve výši 17 452,37 Kč (26,28 % ročně z aktuální výše vyčerpané jistiny úvěru od , datum, do , datum, ), úrok ve výši 26,28 % ročně z částky 116 486,37 Kč od , datum, do zaplacení, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 4 348,06 Kč (11,75 % ročně z jistiny, poplatků a smluvních pokut od , datum, do , datum, ) a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny, poplatků a smluvních pokut od , datum, do zaplacení. Z celkové částky 119 090,93 Kč s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez jakékoliv omluvy nedostavil a soud tak věc projednal v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom dle § 101 odst. z obsahu a spisu a provedených důkazů.3. Po provedeném dokazování níže označenými listinnými důkazy má soud za prokázaná skutková tvrzení níže rovněž uvedená a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně, která dle Výpisu z obchodního rejstříku podniká mimo jiné poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, umožnila dle Smlouvy ze dne , datum, žalovanému bezhotovostně čerpat peněžité částky až do výše 120 842,80 Kč, z čehož žalovaný postupně splatil 14 088 Kč dle Výpisu čerpání, splátek a úhrad. Žalovaný nadto již ničeho dalšího žalobkyni neplnil a neučinil tak ani přes písemnou Předžalobní výzvu advokáta žalobkyně k plnění ze dne , datum, , kterou byl žalovaný vyzván k plnění „nejpozději do 7 dnů“, a která byla předána doručovateli k přepravě žalované dle Podacího archu k ní dne , datum, . Soud pro nadbytečnost s ohledem na právní závěr níže nevycházel z dalších provedených důkazů, a to zejména Výzvy ke splacení celého dluhu a Podacího archu k ní, jakož i Úvěrovými podmínkami platnými od , datum, a Splátkového kalendáře ke Smlouvě.4. Soud naopak nevzal za prokázáno, že by žalobkyně splnila povinnost posoudit ke dni uzavření Smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet, tj. nejen její příjmovou, ale hlavně výdajovou stránku v kontextu osobních poměrů žalovaného, a to ani listinami označenými žalobkyní jako Dohledání informací o činnosti klienta, Úvěrová karta klienta, Fotografiemi rodného listu a osobního dokladu žalovaného, ani následně předloženou Úvěrovou zprávou s lustrací v BRKI a NRKI (viz listina označená jako Úvěrová zpráva) s negativním výsledkem, což bylo též soudem ověřeno Výpisem vyžádaným od , právnická osoba, . a z Centrální evidence exekucí kde ni , datum, . Soud přitom v dané věci konstatuje, že žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála, když v žalobě takové zkoumání sice tvrzeno bylo, ale žalobkyně soudu nepředložila, až na Přehled pohybů na běžném účtu žalovaného za dobu od , datum, do , datum, , ze kterého však nevyplývá kromě příchozí mzdy a blíže neidentifikovaných příchozích plateb od , jméno FO, dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, a odchozích pro , jméno FO, dne , datum, , , datum, , 5x dne , datum, , 2x , datum, , 2x , datum, , 2x , datum, , , datum, , , datum, , 2x , datum, a , datum, , žádné odchozí platby spojené s bydlením, tedy v řádech tisíců Kč měsíčně (tj. nájemné, INKASO apod.), žádnou listinu prokazující zodpovědné a nikoliv jen formální zkoumání především výdajové stránky žalovaného, a to i na případné výživné pro nezletilé dítě (nebyly zkoumány výplatnice či vyžádáno vysvětlení k pravidelným obratům na účtu shora), při které by vycházela nejen z příslušných matematických modelů, ale především z listin opatřených přímo od žalovaného, které by skýtaly objektivní správnost nezkreslenou „zájmem klienta získat ve finanční tísni finanční prostředky, kterých se mu t. č. nedostává“. Žalobkyně se nijak blíže nezabývala ani nad žalovaným tvrzenými splátkami 10 000 Kč měsíčně „jiným společnostem“ a tvrzeným příjmem 19 000 Kč, když uvedené neodpovídá pohybům na zkoumaném běžném účtu žalovaného ke dni posuzování žádosti o úvěr. Tvrzení k tomu žalobkyně nedoplnila ani po výzvě soudu formou usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ani po výzvě soudu a poučení o nepříznivých následcích jejím nesplněním dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v podobě neunesení břemene tvrzení a důkazního o tom, že byly řádně a zodpovědně posouzeny též jednotlivé dílčí výdaje žalovaného ke dni poskytnutí úvěru a z toho plynoucím případném částečném neúspěchu ve sporu.5. Po právní posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě vyhověl pouze v 60 % (), neboť mezi účastníky měla být sice uzavřena smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., avšak žalobkyně, coby poskytovatel takového úvěru, nesplnila povinnost jí danou zejména § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni , datum, , (dále jen „ZoSÚ“), posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s důsledky z toho plynoucími dle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Smlouva je tak dle § 580 odst. 1 o. z. neplatná pro rozpor se zákonem a soud k této neplatnosti přihlíží v souladu s § 588 o. z. i bez návrhu. Pro úplnost je třeba uvést, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu shora citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18). V důsledku neplatnosti Smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání a žaloba tak byla zamítnuta i ohledně nároků na zaplacení poplatků a smluvních pokut. Žalobkyně má však nárok na vydání toho, co plnila žalovanému, aniž tu byl platný závazek a oč se žalovaný takto na její úkor bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 odst. 2 a § 2993 věty první o. z., tedy na zaplacení částky 106 754,80 Kč, dané rozdílem mezi tím, co žalovaný skutečně čerpal v částce 120 842,80 Kč, a tím, co již žalovaný plnil ve výši 14 088 Kč.6. Pokud žalobkyně odkazovala k řádnosti procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn , spisová značka, , je nutno uvést, že citované rozhodnutí dopadá na případ, kdy tamní spotřebitel „úvěr řádně splatil, aniž sám kdy uplatnil jakoukoliv výhradu ve vztahu ke své schopnosti úvěr splatit“ a v tamním řízení se ex post domáhal vydání bezdůvodného obohacení po poskytovateli úvěru, což však není případ, jež soud posuzuje v nyní projednávané věci a shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu tak nelze nyní aplikovat a soud tak odkazuje především na odstavec 5. tohoto odůvodnění, kde byl učiněn závěr, že žalobkyně nepostupovala při posuzování úvěruschopnosti řádně a odpovědně s ohledem na tehdejší zjištění, které měla k dispozici, zejména kdy s ohledem na pohyby na běžném účtu žalovaného, respektive absenci jakýchkoliv odchozích plateb ve výších odpovídajících jakémukoliv běžnému výdaji především v souvislosti s bydlením, dospěla k (chybnému) závěru o tom, že žalovaný je schopen úvěr splácet, což se ostatně projevilo i tím, že žalovaný zaplatil pouze zlomek z celkového žalobou uplatněného dluhu.7. Ve zbývající převážné části 40 % z žalobou uplatněných částek s připočtením též i kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodování, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní. Soud zamítl též žalobkyní uplatněný nárok na příslušenství ve formě úroku z prodlení, když splatnost zbývající (přisouzené) části jistiny nastane až právní mocí tohoto rozsudku jako další ze sankcí za pochybení při posuzování úvěruschopnosti, neboť dříve nenastala, a to ani dohodou stran dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, ani rozhodnutím soudu dle § 87 odst. 2 ZoSÚ, jak vyplývá též z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého je citované ustanovení § 87 ZoSÚ lex specialis k obecným ustanovením § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. a § 197