17 C 493/2023-42 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně jako banka domáhala po žalované klientce s běžným účtem vedeným u žalobkyně jednak zaplacení nepovoleného debetního zůstatku ve výši 1 164,28 Kč a dlužných poplatků dle ceníku banky 100 Kč za výběry z bankomatů, 25 Kč za neomezené zasílání informačních SMS a 3x 500 Kč za náklady na vymáhání dluhu po žalované s tím, že běžný účet č. , č. účtu, jí byl aktivován dle Rámcové smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , datum, . Dále se žalobkyně domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 82 969,93 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, představujícího nedoplatek z úvěru 100 000 Kč dle Smlouvy o úvěru č. HU00857144 uzavřené dne , datum, , která je však neplatná pro pochybení žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované, když bylo mimo jiné vycházeno z údaje vyplněného žalovanou v žádosti o úvěr o tom, že nemá žádnou vyživovací povinnost, ačkoliv jako hlavní příjem žalovaná současně uvedla rodičovský příspěvek. Žalovaná dosud, přes písemnou předžalobní výzvu ze dne , datum, , podle které tak měla učinit nejpozději do , datum, , ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatila.2. Původně se žalobkyně domáhala též úroku 16,9 % ročně z částky 82 969,93 Kč od , datum, do , datum, (tj. v kapitalizované výši 1 114,07 Kč) a úroku 15 % ročně z částky 82 969,93 Kč od , datum, do zaplacení (tj. v kapitalizované výši 11 422,57 Kč, a to ke dni právní moci usnesení o zastavení řízení v této části) a zaplacení úroku z úvěru kapitalizovaného do dne , právnická osoba, . 2023 v částce 5 839,27 Kč. V této části vzala žalobkyně za řízení žalobu zpět, nikoliv pro chování žalované, a řízení tak bylo v této části zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, a usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které dosud právní moci nenabylo.3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila.4. O zbývající věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. přesto, že byla žaloba částečně zamítnuta, když se tak nestalo na základě neunesení břemene důkazního, nýbrž listinou označenou a k důkazu předloženou žalobkyní bylo prokázána suma plateb žalované v celkové výši 51 360 Kč (dále viz níže).5. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Rámcovou smlouvou č. , hodnota, uzavřenou dne , datum, ve spojení s Obchodními podmínkami žalobkyně (zejména článkem „Vznik rámcové smlouvy“), byl na jméno žalované založen běžný účet č. , č. účtu, . Dle Mimořádného výpisu z tohoto běžného účtu za období od , datum, do , datum, vznikl žalované nepovolený debetní zůstatek ve výši 2 789,28 Kč tvořený odchozími platbami 1 164,28 Kč a účtovanými poplatky dle Ceníků žalobkyně účinných od , datum, a od , datum, , a to ve výši 100 Kč za „výběry hotovosti ze všech bankomatů u nás i ve světě“, 25 Kč za „Neomezená zasílání informačních SMS o pohybech na účtu“, 500 Kč za „Účelně vynaložené náklady na vymáhání“ vynaložené a zaúčtované dne , datum, , , datum, a , datum, . Na základě Dodatku č. , hodnota, uzavřeného ze dne , datum, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, ve formě Smlouvy o úvěru č. HU00857144, žalobkyně převedla dle Výpisu z účtu dne , datum, na běžný účet žalované č. , č. účtu, částku 100 000 Kč, aniž však žalobkyně řádně a zodpovědně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet (viz výslovné tvrzení žalobkyně v podání ze dne , datum, ). Dle Přehledu plateb k úvěru HU00857144 bylo prokázáno, že žalovaná na „načerpanou jistinu“ 100 000 Kč zaplatila za dobu od , datum, do , datum, ve 39 dílčích splátkách žalobkyni celkem 51 360 Kč. Žalovaná dosud, přes Výzvu k zaplacení dluhu – takzvanou předžalobní výzvu ze dne , datum, , odeslanou dle archu odeslané pošty dne , datum, , podle které tak měla učinit nejpozději do , datum, , ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatila.6. Ostatní listinné důkazy označené žalobkyní v žalobě a vztahující se k nárokům ze Smlouvy o úvěru č. HU00857144 nebyly pro jejich nadbytečnost provedeny, neboť poté, co žalobkyně po výzvě soudu formou usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , podáním ze dne , datum, výslovně uvedla, že „pochybila, když vycházela z údaje vyplněného žalovanou v žádosti o úvěr, kde žalovaná uvedla, že nemá žádnou vyživovací povinnost“ a „žalobkyně proto nepřipočetla k výdajům žalované žádné výdaje pro vyživovanou osobu, přestože hlavním příjmem žalované (dle žádosti i výpisu z účtu) byl rodičovský příspěvek“, a učinila částečné zpětvzetí žaloby (k tomu blíže viz 2. odstavec tohoto odůvodnění), tyto důkazy ztratily relevanci, když podstatným je, že žalované byla převedena částka 100 000 Kč a žalovaná z ní dosud žalobkyni zaplatila celkem 51 360 Kč.7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě vyhověl především co do nároku na zaplacení záporného zůstatku na běžném účtu, když tento je dán povinnostmi žalované spojenými s vedením běžného účtu, mimo jiné nedosahovat záporného zůstatku dle účastníky uzavřené smlouvy o běžném účtu ve smyslu § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a nárok na zaplacení příslušných bankovních poplatků shora Ceníkem žalobkyně. Takto má žalobkyně jako banka nárok vůči žalované klientce na zaplacení částky 2 789,28 Kč, jejíž splatnost nastala dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. tzv. na výzvu. Příslušenství z této částky nebylo předmětem řízení. Pokud žalobkyně do částečného zpětvzetí žaloby (blíže viz 2. odstavec tohoto odůvodnění) uplatňovala vůči žalované též další nároky ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., tvrdila výslovně, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně nezkoumala schopnost žalované úvěr splácet ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen „ZoSÚ“). Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru tedy řádně a zodpovědně neověřoval skutečnosti zejména o výdajích a žalovanou toliko tvrzené absenci vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti, ačkoliv jediným příjmem byl rodičovský příspěvek. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a smlouvu o úvěru shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.8. U nároků žalobkyně uplatněných ze smlouvy o úvěru pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnila-li žalovaná na neplatnou smlouvu, je nutno tato dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalované (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ). Zaplatila-li tedy žalovaná z neplatné smlouvy žalobkyni částku 51 360 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalované započíst na jistinu, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná i ve výši 48 640 Kč (rozdíl mezi 100 000 Kč na běžný účet žalované převedených a 51 360 Kč již zaplacenými) představující bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o. z., které tak musí žalovaná vydat ochuzené žalobkyni. Splatnost soudem přiznané částky 48 640 Kč nastala ve smyslu § 1958 odst. 1 a contrario o. z. dle Výzvy k zaplacení dluhu shora nejpozději ke dni , datum, a ode dne následujícího je žalovaná dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 15 % ročně.9. , adresa, s částkou 2 789,28 Kč shora tedy má žalovaná povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 51 429,28 Kč (2 789,28 Kč a 48 640 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 48 640 Kč. Míra úspěchu žalobkyně ve sporu tak činí 51 % ze žalobou původně uplatněných 117 126,17 Kč, počítaje v to, zej