18 C 496/2023-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím za jízdy žalovaného prostředky městské hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, ., a to dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , vždy bez platného jízdního dokladu, když žalovaný neuhradil jízdné ve výši 10 x , částka, spolu s přirážkou k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši 10 x , částka, .2. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal a rozhodl bez nařízení jednání a současně ho poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože žalobkyně s rozhodnutím bez jednání již dříve souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání., právnická osoba, řízení byl prokázán následující skutkový stav. Žalovaný cestoval prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, ., dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, , dne , datum, na lince č. , hodnota, a dne , datum, na lince č. , hodnota, , vždy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný ve dnech, kdy cestoval bez platného jízdního dokladu, uznal své dluhy vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 10 x , částka, za jízdné a dále také přirážku k jízdnému vyplývající z jeho jízdy bez platného jízdního dokladu ve výši 10 x , částka, . Žalovaný se zavázal tyto pohledávky zaplatit do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byly předmětné pohledávky postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradil.4. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo ve shora uvedených dnech k uzavření smlouvy o přepravě dle § 760 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „obč. zák.“). Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit jízdné za jízdy dopravním prostředkem. Výše jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu se opírá o § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, o § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a smluvní přepravní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný zároveň uznal svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výše uvedeném rozsahu a současně se zavázal tento svůj dluh zaplatit ve lhůtě 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, a proto soud v souladu s § 558 obč. zák. dovodil, že dluh žalovaného v době jeho uznání trval. Žalovaný toto uznání dluhu svými tvrzeními žádným způsobem nezpochybnil. Předmětná pohledávka pak byla řádně postoupena na žalobkyni a postoupení žalovanému oznámeno v souladu s ustanovením § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud tak žalobě vyhověl v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný nezaplacením jízdného a přirážky k jízdnému ve lhůtě patnácti dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu dostal dnem následujícím do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, soud žalobkyni přiznal v souladu s § 517 odst. 1, 2 obč. zák. rovněž nárok na úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., platného do , datum, , ve znění účinném v době prodlení žalovaného.5. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení na straně žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) á , částka, dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), náhradou hotových výdajů ve výši , částka, , tj. 3 x režijní paušál á , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Náklady řízení tedy činí celkem částku , právnická osoba, Kč, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.6. , adresa, k zaplacení žalované částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.