26 C 349/2023-30 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 31. května 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 720 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 26 500 Kč za dobu od 9. 5. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 8. dubna 2022.2. Žalovaný své procesní stanovisko nevyjádřil.3. Ze smlouvy o zápůjčce, z potvrzení o platbě a z všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne 8. 4. 2022 s žalobcem smlouvu o zápůjčce (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 8. 4. 2022. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 500 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 8. 5. 2022, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobce. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy). Celková výše dluhu žalovaného činí 29 000 Kč (jistina + poplatek ve výši 26 500 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč).4. Ze smlouvy o zápůjčce soud dále zjistil, že mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta v čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ze dne 8. dubna 2022 ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 20 000 Kč, a proto má žalobce nárok na zaplacení smluvní pokuty ode dne 9. května 2022 (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne podání návrhu dne 30. května 2023 ve výši 7 720 Kč.5. Ze skutkových tvrzení žalobkyně soud dále zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně finanční částka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobce zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Smlouva včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovaným žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tak splnila svou povinnost dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když prověřila úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva.6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Předmětnou smlouvu, která byla mezi účastníky uzavřena, soud správně kvalifikuje jako smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně dále prokázala, že žalovanému z této smlouvy vznikl dluh ve výši 36 720 Kč, na které má právo včetně úrokového příslušenství, když právo na úroky z prodlení plyne z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a výše těchto úroků odpovídá nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 500 Kč plyne z čl. 2.3 předmětné smlouvy a soud toto ujednání právně kvalifikuje jako smluvní pokutu ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku. Žalobkyně současně prokázala, že před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a dostála tak povinnosti plynoucí z ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud proto žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl.7. Procesně úspěšná žalobkyně má také proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 469 Kč. Dále byla přiznána žalobkyni v rámci této náhrady odměna právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobkyně učinil v této věci 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva) a sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 14b) odst. 1 advokátního tarifu činí 300 Kč, a proto při 3 úkonech právní služby je odměna 900 Kč (3x300 Kč). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobkyni náhrada hotových výdajů, a to 3 režijní paušály po 100 Kč podle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3x100 Kč). Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 2 669 Kč.8. Dlužnou jistinu včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.