27 C 196/2024-31 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku vymezenou ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen Bytová jednotka). Žalobce k odůvodnění svého nároku uvedl, že je vlastníkem Bytové jednotky, přičemž měl uzavřenou smlouvu o nájmu bytu č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, ve znění dodatků č. , hodnota, až 10 s , jméno FO, , datum narození , datum, , datum úmrtí , datum, (dále jen Předchůdce žalovaných). Nájem bytu přešel na žalovaného č. , hodnota, a nájem bytu po jeho přechodu skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel, tj. , datum, . Dne , datum, žalovaný č. , hodnota, a žalovaná č. , hodnota, uzavřeli manželství a stali se tak společnými nájemci bytu. Nájem bytu skončil dne , datum, , uplynutím doby určité, žalovaní však ani přes zaslání výzvy Bytovou jednotku nevyklidili.2. Žalovaní se k žalobě nikterak nevyjádřili.3. Protože byly splněny podmínky ust. § 115a zákona č. zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), když žádný z účastníků se k výzvě soudu nevyjádřil, rozhodoval soud bez jednání a z listinných důkazů předložených žalobkyní vzal za prokázané následující skutečnosti:4. Z výpisu z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro kat. úz. , adresa, , obec , adresa, vedeného u KÚ pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kat. prac. , adresa, , že jako vlastník Bytové jednotky je zde uveden žalobce.5. Z listiny označené jako Smlouva o nájmu bytu č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , že touto se Předchůdce žalovaných dohodl na užívání Bytové jednotky s žalobcem do , datum, .6. Z dodatků č. , hodnota, -10 k předmětné nájemní smlouvě, že doba nájmu mezi žalobcem a Předchůdcem žalovaných byla prodlužována až do , datum, .7. Z výzvy ze dne , datum, , resp. výzvy ze dne , datum, , adresované žalobcem žalovaným včetně dodejek, že žalobce tímto vyzval žalované k vyklizení bytu a předání předmětného bytu, jelikož nájemní poměr ke dni , datum, skončí, resp. skončil.8. Dle ustanovení 2292 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání při vstupu do bytu a jeho užívání.9. Dle ustanovení § 1042 o. z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje, nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.10. Dalších důkazů soud neprováděl, když dospěl k závěru, že skutkový stav byl prokázán v takovém rozsahu, aby soud mohl ve věci rozhodnout. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobce je aktivně legitimován k uplatnění nároku, když svou aktivní legitimaci žalobce prokázal výpisem z katastru nemovitostí, tj. že je vlastníkem Bytové jednotky, stejně jako jsou pasivně legitimováni žalovaní, kteří předmětný byt užívají. Dále bylo prokázáno, že žalovaným vzniklo právo nájmu k Bytové jednotce na základě uzavření smlouvy nájemní s Předchůdcem žalovaných, na něž nájem Bytové jednotky přešel podle ust. § 2279 o. z., přičemž doba nájmu byla sjednána na dobu určitou, která byla následně dodatky č. , hodnota, -10 prodlužována až do , datum, . Od , datum, žalovaní Bytovou jednotku užívají bez právního důvodu, neboť jejich nájemní poměr skončil. Ve smyslu § 2292 o. z. tímto vznikla žalovaným povinnost Bytovou jednotku odevzdat žalobci, coby vlastníkovi bytu. Žalovaní však nesplnili svou povinnost vyplývající ze zákona, žalobci Bytovou jednotku nevrátili, v řízení netvrdili a již vůbec neprokázali, že by svou povinnost splnili po podání žaloby.11. Po právní stránce soud vyhodnotil nárok žalobce jako důvodný, neboť jak vyplývá z ustanovení § 1042 o. z., žalovaní tím, že užívali a užívají Bytovou jednotku bez právního důvodu, neprávem zasahují do vlastnického práva žalobce. Soud tedy uložil žalovaným povinnost Bytovou jednotku vyklidit. Na základě těchto prokázaných skutečností soud, shledávaje nárok žalobce zcela opodstatněným a prokázaným, žalobě vyhověl a zavázal žalované Bytovou jednotku vyklidit tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když lhůta k vyklizení je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení zcela procesně úspěšný a soud mu tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 5 600 Kč. Tato částka se skládá z paušální náhrady ve výši 600 Kč, tj. celkem 300 Kč za dva úkony (výzva k plnění, sepis návrhu ve věci samé) dle § 1 odst. 3 písm. a) § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení. Dále soud žalobci jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Náklady řízení byli žalovaní zavázáni zaplatit žalobci ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.