28 C 166/2023-30 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky 34 260 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 25 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit. Nedílnou součástí smlouvy jsou také jsou také smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit nejen poskytnuté peněžní prostředky, ale také zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobce posoudil jeho úvěruschopnost, a to tak, že zjistil celkový počet členů domácnosti žijících ve společné domácnosti se spotřebitelem, počet členů v domácnosti majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy a další. Žalobce provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb. Žalobce nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka, dále do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet a nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Na výzvu soudu žalobce ještě dne , datum, doplnil, že si žalobce zjistil celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem a zda mají příjem, jaké jsou pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem, jaké jsou měsíční příjmy, ověřené čisté měsíční příjmy a dospěl k závěru, že čistý příjem žalovaného činil 26 666 Kč, který tak umožňuje bezproblémové splácení úvěru a příjem byl doložen výplatními lístky žalovaného od srpna do října 2020. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů potvrdil žalobci ve smlouvě a toto odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy, když smlouva byla uzavřena elektronicky. Žalovaný se také sekundárně jednoznačně identifikoval (potvrdil správnost čísla účtu, vlastníka a jméno příjemní), a to prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč na účet žalobce z účtu č. , č. účtu, , zřízeného a vedeného na účet žalovaného. Následně byl úvěr žalobci vyplacen prostřednictvím bankovních převodů, kdy žalobce zaslal žalovanému od , datum, do , datum, celkem částku 25 000 Kč. Žalovaný si při sjednání smlouvy zvolil volitelné služby, a to službu „Presto“ za poplatek 2 310 Kč. Úvěr byl splatný , datum, . Žalovaný na úvěr nezaplatil ničeho a dostal se do prodlení s úhradou od , datum, . Žalovaný žalobci dluží nesplacenou pohledávku celkem ve výši 40 016,77 Kč, z čehož představuje jistina 25 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 6 950 Kč, poplatek za Presto službu 2 310 Kč, zákonný úrok z prodlení 4 571,77 Kč a účelně vynaložené náklady 1 185 Kč (účelně vynaložené náklady na vymáhání jsou náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů). Žalobci vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného náklady paušálně ve výši 35 Kč denně a žalobce může maximálně požadovat 490 Kč za 1 kalendářní měsíc vymáhání plnění a dále může posílat zpoplatněné upomínky vždy za 105 Kč/upomínka. Protože se žalovaný dostal do prodlení, zavázal se dále v případě prodlení uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, avšak žalobce počítá smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení, byť může požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Přes předžalobní upomínku ze dne , datum, žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. K nařízenému ústnímu jednání ve věci se žalobce omluvil a souhlasil s jednáním a rozhodnutím v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto rozhodoval v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti zástupce žalobce a žalovaného.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:- Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru pod č. , hodnota, ze dne , datum, , že žalobce s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč s tím, že procentní sazba nákladů – RPSN činí 2 115,69 % a jednorázová výše splátky při čerpání celého úvěru činí 31 165 Kč. Úvěr byl splatný , datum, s tím, že výše poplatku za čerpání úvěru činila 6 000 Kč.- Z přehledu bankovních transakcí, že žalobce vyplatil na účet č. , č. účtu, celkem částku 25 000 Kč od , datum, do , datum, .- Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, že je zde uvedeno, že žalovaný má čistý měsíční příjem 28 000 Kč, když ověřený příjem činí 26 666 Kč pravidelné měsíční výdaje žalovaného jsou 1 000 Kč, vypočítané minimální výdaje 4 360 Kč, což představuje disponibilní příjem 21 800 Kč.- Z výplatní pásky vyplývá příjem žalovaného za srpen 2020 – 25 710 Kč, za září 2020 –24 430 Kč a za říjen 29 570 Kč.- Občanským průkazem byla zjištěna totožnost žalovaného a předžalobní výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k uhrazení částky 41 709,62 Kč, do tří dnů a tato výzva byla žalovanému dne , datum, odeslána.5. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem: Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od , datum, , je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.10. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany so