30 C 14/2024-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla zrušena jeho vyživovací povinnost k žalované. 2. Žalovaná se zrušením výživného tak, jak požadoval žalobce souhlasila. žalovaná dále uvedla, že se žalobcem uzavřela písemnou dohodu o ukončení vyživovací povinnosti žalobce k žalované ke dni [datum]. 3. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl důkaz spisem [název soudu] sp. zn. [číslo jednací], [spisová značka]; soud zjistil, že žalobci bylo stanoveno výživné pro žalovanou částkou 4 000 Kč měsíčně. Dále soud zjistil, že strany spolu před jednáním uzavřely písemnou dohodu o ukončení vyživovací povinnosti žalobce k žalované ke dni [datum]. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., když dle § 910 odst. 1 a § 911 dovodil, že vyživovací povinnost žalobce jako otce vůči žalované jako dceři již zanikla, neboť žalovaná již nestuduje, nyní je schopna se sama živit a je samostatně výdělečně činná. Nadto strany spolu před jednáním uzavřely písemnou dohodu o ukončení vyživovací povinnosti žalobce k žalované ke dni [datum]. Soud tak dospěl k závěru, že vyživovací povinnost žalobce k žalované zanikla, a to ke dni uvedenému ve výroku I tohoto rozhodnutí. 5. V souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. by příslušelo právo náhrady nákladů řízení žalobci, který však toto nepožadoval, proto právo náhrady nákladů řízení nebylo přiznáno žádnému z účastníků.