32 C 109/2025-40 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 17. 4. 2025 domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla jeho vyživovací povinnost vůči žalovanému s účinností od 1. 7. 2023 do budoucna zrušena. Svou žalobou odůvodnil skutečností, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě č. j. 43 P a Nc 461/2005-121 ze dne 10. 5. 2006, s právní mocí 23. 6. 2006, byla žalobci s účinností od 1. 9. 2005 uložena povinnost hradit výživné žalovanému ve výši 1 500 Kč měsíčně. O vyživovací povinnosti žalobce jako otce vůči žalovanému jako synovi bylo rozhodováno v době nezletilosti žalovaného a žalobce svou vyživovací povinnost řádně plnil do června 2023, když mu bylo synem, tedy žalovaným, oznámeno, že již dále nebude ve studiu pokračovat. K ukončení studia se žalovaný rozhodl ve věku 25 let, následně s žalobcem přerušil veškeré kontakty. Pokud žalobce z vlastní vůle ukončil v roce 2023 magisterské studium, aniž by jej dokončil, a následně započal studium jiného oboru v magisterském programu, jedná se o rozhodnutí žalovaného, které nelze vnímat k tíži žalobce v tom slova smyslu, že by i nadále jeho vyživovací povinnost trvala. Má za to, že žalovaný získal dostatečné vzdělání, aby byl schopen si zajistit prostředky pro svou obživu. Byť byla žalobci stanovena vyživovací povinnost ve výši 1 500 Kč, tento žalovanému hradil 4 000 Kč měsíčně. Žalobci je dále známo, že žalovaný má živnostenské oprávnění.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Má za to, že vyživovací povinnost žalobce trvala až do ukončení druhého magisterského studia jeho završením, tj do roku 2025. Byl studentem , Anonymizováno, , bakalářský program ukončil v červnu 2021, poté nastoupil na obor mediální studia, věnoval se žurnalistice, poté pokračoval v magisterském studiu téhož oboru. V druhém roce studia nastoupil na Erasmus v , Anonymizováno, a odbornou stáž na , Anonymizováno, , v důsledku čehož, mj. se po úvaze rozhodl nepokračovat ve studiu žurnalistiky, ale naopak prohloubit si vzdělání v oblasti politologie, získat tak lepší možnosti uplatnění na trhu práce, a také zjistil, že jej více zajímá. Pokud žalobce namítal, že došlo ke změně oboru u žalovaného, což bylo nad rámec dohody mezi žalovaným a žalobcem, a také se mohlo jednat o účelové studium, žalovaný toto odmítá. V průběhu celého studia dosahoval výborných studijních výsledků, snažil se na svou výživu si také zajistit finanční prostředky sám svými výdělečnými aktivitami, kdy pracoval na půl úvazku pro neziskovou organizaci od jara do podzimu 2024, zabýval se činností získávání finančních prostředků v oblasti mediálního vzdělávání a gramotnosti, dále byl zaměstnán v rámci pracovní agentury v , Anonymizováno, a také se věnoval průvodcování turistů v , adresa, v , Anonymizováno, . I pokud by předčasně neukončil studium žurnalistiky, studium by završil v červnu 2024, neboť by došlo k jeho prodloužení z dvou let na tří z důvodu účasti na Erasmu. Změna oboru není účelová, jedná se o příbuzné sféry, některé předměty z oboru žurnalistiky se překrývaly s oborem politologie, byly žalovanému uznány, nemusel je znovu absolvovat. Již v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , spisová značka, v důsledku neplacení vyživovací povinnosti žalobce bylo trestním příkazem rozhodnuto dne 17. 9. 2024 a v rámci obžaloby bylo konstatováno, že se nejedná o účelové studium3. Ve věci byl zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:4. Žalovaný byl studentem , Anonymizováno, , bakalářský program ukončil v červnu 2021, poté magisterský program v žurnalistiky. Ve druhém roce studia nastoupil na Erasmus v , Anonymizováno, a odbornou stáž na , Anonymizováno, . Studium ukončil bez završení dne 31. 8. 2023 a od 1. 9. 2023 započal magisterské dvouoborové studium na téže univerzitě zaměřené na politologii, jeden obor v angličtině, studium ukončeno 31. 5. 2025. Některé předměty obou oborů se překrývaly. Žalovaný v průběhu studia pracoval na půl úvazku pro neziskovou organizaci, získávání finančních prostředků v oblasti mediálního vzdělávání a gramotnosti, v rámci pracovní agentury v , Anonymizováno, a průvodcoval v , adresa, v , Anonymizováno, .5. Po právním hodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě lze částečně vyhovět. Primárně z nesporných skutkových tvrzení obou účastníků byla zjištěna geneze studia žalovaného, který se věnoval oboru mediální studia, žurnalistika, bakalářský program ukončil v červnu 2021, následně pokračoval ve studiu žurnalistiky v magisterském programu na téže univerzitě a nastoupil v druhém roce magisterského studia na Erasmus v , Anonymizováno, a zároveň odbornou stáž na , Anonymizováno, . Z tohoto důvodu by došlo k prodloužení magisterského studia žurnalistiky do 31. 5. 2024. Pokud se žalovaný rozhodl změnit magisterské studium směřující k oboru politologie, k tomuto nastoupil od 1. září 2023 a ukončil 31. 5. 2025, soud uvedené nevnímá jako účelové prodlužování studia ze strany žalovaného, když tento vysvětlil své pohnutky pro změnu obsahu studia, a to lepší uplatnění v praxi i s ohledem na doplňující aktivity žalovaného co do Erasmu a odborné stáže má soud za to, že tento prokázal svůj skutečný zájem o obor politologie a také došlo k uznání některých předmětů z oboru žurnalistiky, tím studium magisterského oboru v oblasti politologie byla pro žalovaného méně časově náročná. Lze odkázat na Nález ÚS ČR sp. zn. II. ÚS 2121/14. Nadto si žalovaný zajišťoval částečně finanční prostředky pro svou obživu různými brigádními činnostmi, jak jsou shora popsány. Výrokem I. tak soud rozhodl, že se zrušuje vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému od 1. 7. 2024, jedná se o dobu, kdy by došlo k ukončení jeho vyživovací povinnosti, pokud by žalovaný studoval pouze prvně zvolený magisterský program včetně stáže a Erasmu. Pro menší časovou náročnost studia sekundárně zvoleného magisterského programu má soud za to, že vyživovací povinnost žalobce již od 1. 7. 2024 netrvala, byť žalovaný ještě studoval poslední ročník magisterského studia, lze mít za to, že měl dostatek možností si již zajistit finanční prostředky pro svou obživu, neboť jednak měl mnohé zkoušky uznány z původního magisterského programu a měl jistý finanční příjem. Účelovost změny oboru a tím prodloužení studia z důvodu zachování si příjmu v podobě výživného od otce, a to mimo jiné také s ohledem na částku stanoveného výživného ve výši 1 500 Kč měsíčně od roku 2006, když se jedná o dobu téměř dvaceti let, lze jen stěží spatřovat. Určení délky trvání vyživovací povinnosti žalobci vůči žalovanému v jistém rozmezí požadovaném oběma se soudu jeví jako odpovídající zjištěnému skutkovému stavu, přístupu obou účastníků a potřebám žalovaného. Výrokem II. byla žaloba co do zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalovanému od 1. 7. 2023 do 30. 6. 2024 zamítnuta, vyživovací povinnost trval, a to v souladu s ust. § 910 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.6. Výrokem III. pak bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když tyto žáden z účastníků nepožadoval, nadto byli oba shodně procesně úspěšní ve věci.