32 C 180/2025-30 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 20. 6. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla zrušena její vyživovací povinnost vůči žalovanému, a to z důvodu dosažení jeho plnoletosti a ukončení studia na odborném učilišti, a to s účinností od 1. 11. 2025 do budoucna.2. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 12. 2024 č.j. , Anonymizováno, , jež nabyl právní moci 11. 3. 2025, byl žalovanému ustanoven opatrovník, a to , adresa, . Opatrovník žalovaného uvedl, že žalovaný již od 27. 1. 2025 Odborné učiliště a praktickou školu v , adresa, nenavštěvuje, soustavně se dále nepřipravuje na případné budoucí povolání, žije ve společné domácnosti s otcem. Žalovaný je poživatelem invalidního důchodu III. stupně, dále příspěvku na péči ve II. stupni a příspěvku na mobilitu. Hospodaření s finančními prostředky a veškeré příjmy zajišťuje pro omezení svéprávnosti žalovaného opatrovník, přičemž žalovaný není zaměstnán, ani evidován na Úřadu práce, není mu vyplácena jiná dávka, než je shora uvedeno.3. Z nesporných skutkových tvrzení obou účastníků bylo soudem zjištěno, že žalovaný je synem žalobkyně, výživné, jež bylo tomuto stanoveno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 29. 9. 2021, č.j. , spisová značka, bylo určeno ve výši 1 800 Kč měsíčně, od 27. 2. 2025 se žalovaný nepřipravuje soustavně pro své případné budoucí povolání, je poživatelem invalidního důchodu ve III. stupni, příspěvku na péči ve II. stupni a příspěvku na mobilitu. Žije ve společné domácnosti s otcem, není zaměstnán, není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.4. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě lze zcela vyhovět. V řízení bylo prokázáno z nesporných skutkových tvrzení obou účastníků, že žalobkyni jako matce žalovaného bylo stanoveno výživné v částce 1 800 Kč rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 29. 9. 2021, č.j. , spisová značka, ve výši 1 800 Kč měsíčně, dále pak bylo zjištěno, že žalovanému byl rozsudkem ze dne 18. 12. 2024 č.j. , Anonymizováno, , jež nabyl právní moci dne 11. 3. 2025, ustanoven opatrovník z důvodu omezení svéprávnosti, a to , adresa, V rámci jeho sdělení bylo soudem zjištěno, že žalovaný již nestuduje od 27. 1. 2025, a to Odborné učiliště a praktickou školu , adresa, , v současné době se nepřipravuje soustavně na své budoucí povolání, jeho příjem je tvořen invalidním důchodem ve III. stupni, příspěvkem na péči ve II. stupni a příspěvkem na mobilitu. Zaměstnán ani veden v evidenci uchazeče o zaměstnání není. V souladu s ust. § 910 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku bylo soudem náležitě posouzeno, že již netrvá vyživovací povinnost žalobkyně jako matky vůči žalovanému jako synovi, když tento již není odkázán výživou na rodiče, neboť jeho příjem je tvořen jednak invalidním důchodem ve III. stupni, jednak příspěvkem na péči ve II. stupni a jednak příspěvkem na mobilitu, byť žalovaný vzhledem k svému omezení svéprávnosti a zdravotnímu stavu není zaměstnán, avšak také dále nestuduje, nepřipravuje se na případné budoucí povolání a dle opatrovníka žalovaného má tento dostatečný příjem z jednotlivých dávek na svou obživu. Soud tak zrušil vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalovanému s účinností od 1. 11. 2025 do budoucna, a to výrokem I. tohoto rozsudku.5. Výrokem II. pak bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když tyto účastníci nepožadovali.