63 C 124/2025-31 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 188 684,04 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , na základě které poskytl žalobce žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 247 000 Kč. Úvěr měl být splacen formou pravidelných měsíčních splátek po 3 605 Kč, přičemž poslední splátka měla být zaplacena dne , datum, . Žalovaný porušil podmínky smlouvy, když nesplácel úvěr řádně a včas, žalobce proto ke dni , datum, prohlásil úvěr za okamžitě splatný. Vedle jistiny úvěru, poplatků a příslušenství žalobce nárokuje také poplatky za upomínky, výzvy a pojištění úvěru. Žalovaný na splátkách úvěru uhradil celkem částku 115 959,35 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky opakovaně vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Smlouvou o úvěru uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, , listinou označenou jako žádost o poskytnutí úvěru ze dne , datum, , dohodou o aktivaci služeb uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, , předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru a smlouvou o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, vzal soud za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli na žádost žalovaného dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 247 000 Kč. Žalovaný měl poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit spolu s poplatky a příslušenstvím formou 96 pravidelných měsíčních splátek po 3 605 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne , datum, .4. Výpisem z účtu za období od , datum, do , datum, a výpisem z účtu za období od , datum, do , datum, vzal soud za prokázané, že žalovanému byla na jeho úvěrový účet dne , datum, připsána částka 247 000, přičemž téhož dne žalovaný převedl tuto částku z úvěrového účtu na svůj běžný účet, platba byla označená jako čerpání úvěru.5. Listinou označenou jako Data o žádosti, listinou označenou jako Informace z , právnická osoba, , posouzením úvěruschopnosti, výpisem z účtu za období od ledna , Anonymizováno, a výpisem z osobního účtu žalovaného vzal soud za prokázané, že žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr na základě své interní metodiky, při které využil především data z běžného účtu žalovaného, který je veden u žalobce, a dále informace z veřejně dostupné databáze , Anonymizováno, . Z dokumentů vyplývá, že žalovaný v době uzavření smlouvy již čerpal minimálně dva jiné spotřebitelské úvěry u žalobce s nesplacenou jistinou v celkové výši 348 178,21 Kč, měsíční splátka činila celkem 6 607 Kč, a to smlouvami ze dne , datum, a , datum, . Z informací z , právnická osoba, pak vyplývá, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy nesplacenou jistinu celkem 907 161 Kč.6. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne , datum, , poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne , datum, , výzvou k zaplacení dluhu ze dne neuvedeného a předžalobní výzvou ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalobce z důvodu neplnění závazků žalovaným zesplatnil ke dni , datum, celý zbytek úvěru. Žalobce před podáním žaloby opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne , datum, .7. Ostatními v řízení provedenými důkazy nevzal soud za prokázané žádné rozhodné skutečnosti.8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce ověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí. Žalobce sice v žalobě tvrdil, že úvěruschopnost žalovaného důkladně zkoumal, v tomto ohledu se však omezil pouze na informace ze své interní databáze a veřejně dostupných informačních systémů, ale nevyžádal si od žalovaného např. výplatní pásky ani pracovní smlouvu. To odůvodnil tím, že informace od zaměstnavatele nepovažuje za nejvhodnější objektivní zdroj informací. Z předložených výpisů z běžného účtu žalovaného však jednoznačně vyplývá, že žalovaný v období od ledna do září roku , Anonymizováno, disponoval pravidelných příjmem ze zaměstnání ze společnosti , právnická osoba, ., kdy se částky pohybovaly v rozmezí od 27 000 Kč do 33 000 Kč, je tak vysoce zavádějící tvrzení žalobce v žalobě, že medián transakcí na běžném účtu dosahoval 38 342 Kč, když soudu není známo a nemohlo být známo ani žalobci, z jakých zdrojů tyto nepravidelné další příjmy žalobci přicházely. Naopak z výpisů vyplývá, že žalovaný po celý rok , Anonymizováno, balancoval na hraně kladného výsledku měsíčního hospodaření, kdy pouze v měsíci dubnu zaznamenal vyšší příjmy než výdaje o cca 7 000 Kč. Ostatní měsíce skončily buď v nulové či dokonce záporné bilanci měsíčního hospodaření. Žalobce navíc nijak neověřoval výdajovou stránku žalovaného. Žalobce sice tvrdil, že výdajovou stránku žalovaného vyhodnotil na základě kreditních a debetních obratů na běžném účtu žalovaného, takovýto postup však nelze hodnotit jako dostatečný. Žalobce neověřil, zda žalovaný nedisponuje jinými bankovními účty u jiných finančních institucí, nevyžádal si podklady k pravidelným výdajům žalovaného např. na úhradu energií, nezjišťoval náklady na bydlení jako nájemné apod., a to přesto, že z výpisů z běžného účtu vyplývá, že žalovaný pravidelně nájem hradil. Za zcela zásadní však soud považuje to, že dle informací předložených žalobcem byl žalovaný v době uzavření smlouvy zatížen již dalšími spotřebitelskými úvěry s nesplacenou jistinou převyšující částku 340 000 Kč. Pokud žalobce argumentuje tím, že žalovaný úvěr po dlouhou dobu řádně splácel, což má prokazovat, že v době uzavření smlouvy byl schopen tento úvěr splácet, pak je dle soudu naprosto zřejmé a vyplývá to i z výpisů z účtů, že žalovaný po nějakou dobu úvěr splácel právě ze zapůjčených finančních prostředků, když tyto nebyly využity na jiný konkrétní účel, a to až do doby, kdy již žalovaný finanční prostředky vyčerpal a žalobcem mu již další úvěr nebyl poskytnut, následně proto přestal úvěr splácet.9. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, pro rozpor se zákonem, kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu.10. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobcem a žalovaným dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o. z., jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Zatímco žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem , Anonymizováno, soudu v , adresa, , že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ale též nález Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, . ÚS , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřenou úvěrovou smlouvu jako neplatnou ve smyslu ust. § 588 o. z. pro rozpor s ust. § 86 a 87 z. s. ú.11. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle ust. § 2991 a § 2993 o. z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. Soud má za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 247 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., pročež je povinen vrátit to, oč se obohatil. Dle tvrzení žalobce žalovaný v průběhu trvání smlouvy uhradil celkem částku 115 959,35 Kč, rozdíl ve výši 131 040,65 Kč tak představuje výši bezdůvodného obohacení, kterou je žalovaný povinen žalobc