63 C 177/2025-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 36 352 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce částku vrátit nejpozději do , datum, . Žalovaná však nesplatila žalovanou částku řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná byla k uhrazení dlužné částky opakovaně upomínána, naposledy výzvou k plnění ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, uzavřenou mezi , právnická osoba, a žalovanou dne , datum, , včetně dodatku č. , hodnota, a dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalovaná měla uzavřít dne , datum, s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru č. , hodnota, , právní předchůdce žalobce se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit spolu s úrokem a poplatky (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, ), dlužná částka měla být splacena do , datum, . Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, byla navýšena jistina úvěru na 28 000 Kč. Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, byla navýšena jistina úvěru na 30 000 Kč. Smlouva i dodatky byly soudu předloženy bez podpisu smluvních stran.4. Výpisem z běžného účtu u , právnická osoba, ze dne , datum, , , datum, a , datum, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce zaslal žalované na účet uvedený ve smlouvě dne , datum, částku ve výši 5 000 Kč, dne , datum, částku ve výši 23 000 Kč a dne , datum, částku ve výši 2 000 Kč, celkem tak byla na účet žalované zaslána částka 30 000 Kč.5. Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla platně postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce a žalovaná o tomto byla řádně informována.6. Výzvou k úhradě ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky.7. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce ověřoval schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí. Žalobce v žalobě vůbec netvrdil, tím méně prokázal, že by úvěruschopnost žalované jeho právní předchůdce jakkoli zkoumal, přičemž takový postup nelze hodnotit jako dostatečný. Poskytovatel úvěru je povinen důkladně zkoumat příjmy i výdaje žadatele o úvěr tak, že si od žadatele vyžádá podklady k řádnému posouzení jeho schopnosti úvěr splácet, těmito podklady jsou např. nájemní smlouva, výplatní pásky, pracovní smlouva apod. Žalobce k důkazu žádnou z těchto či jiných listin nenavrhl.8. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , vč. dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, a dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, pro rozpor se zákonem, kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu.9. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o. z., jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Zatímco právní předchůdce žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v , adresa, , že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ale též nález Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřenou úvěrovou smlouvu jako neplatnou ve smyslu ust. § 588 o. z. pro rozpor s ust. § 86 a 87 z. s. ú.10. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle ust. § 2991 a § 2993 o. z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., pročež je povinna vrátit to, oč se obohatila. Žalovaná neuhradila svůj dluh ani z části. Na žalované bylo, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku žalobci uhradila, což však neučinila. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl co do práva na vydání bezdůvodného obohacení, včetně práva na úrok z prodlení, který vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tj. z nároků plynoucích z absolutně neplatné úvěrové smlouvy, soud žalobu zamítl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 091 Kč, přičemž tato částka představuje 65 % z jejich celkové výše 4 756 Kč (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 82 % a úspěchu žalované v rozsahu 17 %). Náklady řízení na straně žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 818 Kč, odměnou za tři úkony právní služby po 700 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba) dle ust. § 14b odst. 1 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, třemi režijními paušály po 100 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba) dle ust. § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a daní z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 504 Kč. Náklady řízení tedy v daném případě činí celkem částku 3 091 Kč, kterou je žalovaná dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.