63 C 211/2025-23 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by zdejší soud zrušil jeho vyživovací povinnost vůči žalované.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že souhlasí s návrhem žalobce zrušit vyživovací povinnost. Žalovaná dále uvedla, že k , datum, již ukončila středoškolské vzdělání, které úspěšně ukončila maturitní zkouškou a nadále se již nebude věnovat studiu, leda někdy v budoucnu.3. Rozsudkem , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne , datum, , vzal soud za prokázané, že výživné pro žalovanou , Jméno žalované, bylo stanoveno s účinností od , datum, na částku 4 200 Kč měsíčně. Vysvědčením o maturitní zkoušce na , právnická osoba, ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalovaná úspěšně vykonala maturitní zkoušku.4. Dle ust. § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.5. Dle ust. § 911 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.6. V řízení bylo prokázáno, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované byla naposledy upravena rozsudkem , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne , datum, , tak, že výživné pro žalovanou bylo stanoveno na částku 4 200 Kč měsíčně. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná k , datum, složením maturitní zkoušky ukončila středoškolské vzdělání a nadále se již nebude věnovat studiu. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná je již sama schopna se živit, a proto vyživovací povinnost žalobce k žalované zrušil ke dni , datum, tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když nejpozději k datu , datum, byla žalovaná již sama schopna se živit.7. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měl ve věci plný úspěch žalobce, který však náhradu nákladů řízení po žalované nepožadoval.