22 C 456/2025-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou o doručenou soudu dne 24. 10. 2025 se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parc. č. 2931/50 v katastrálním území , jméno FO, , obec , adresa, , zapsanému na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „pozemek“). Navrhla, aby pozemek byl přikázán jejího výlučného vlastnictví. Žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky, každý podílem o velikosti ½ pozemku. V katastru nemovitosti je dosud zapsáno vlastnictví ve společném jmění účastníků jako bývalých manželů, v době do 3 let po rozvodu však nedošlo chybou k vypořádání zaniklého SJM ve vztahu k předmětnému pozemku, a proto nedošlo ke změně zápisu v katastru nemovitosti. Dle Dohody o vypořádaní společného jmění účastníků řízení jako bývalých manželů ze dne 6. 12. 2006 (dále jen „Dohoda“) se měl pozemek dostat do výlučného vlastnictví žalobkyně. Chybou při vyhotovení této dohody nedošlo k uvedení pozemku do výčtu pozemků nabývaných do výlučného vlastnictví žalobkyně, přičemž žalobkyně nabyla všechny ostatní v Dohodě uvedené pozemky, kdy ponechaní pozemku parc. č. 2931/50 mimo výlučné vlastnictví žalobkyně by bylo nelogické a v rozporu se skutečnou Dohodou. Další setrvaní předmětného pozemku ve spoluvlastnictví nepřináší ani jednomu z účastníků žádný užitek. Znaleckým posudkem byla cena pozemku určena částkou 11 600 Kč. S ohledem na velikost pozemku (119 m²), jeho povahu a umístění, je fyzické rozdělení pozemku neproveditelné nebo alespoň neúčelné. Jediným reálným a spravedlivým způsobem vypořádaní je přikázaní celého pozemku žalobkyni, která má o něj zájem a je schopna vyplatit žalovanému odpovídající náhradu jeho podílu. Žalobkyně má zajištěn přístup k pozemku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. 2931/50 (orná půda), výměra 119 m², v katastrálním území , jméno FO, , obec , adresa, , zapsanému na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , každý v rozsahu poloviny (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ke dni 11. 3. 2026).4. Dohodou o vypořádaní společného jmění manželů ze dne 6. 12. 2006 bylo prokázáno, že společné jmění účastníků bylo rozhodnutím zdejšího soudu, které nabylo právní moci dne 4. 2. 2025, zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Účastníci se dohodou rozhodli vypořádat část věcí tvořících jejich společné jmění manželů. Účastníci vypořádali společné nemovitosti tak, že žalobkyně se stala výlučnou vlastnicí pozemků p. č. 2931/33, p. č. 2931/34, p. č. 2931/35, p. č. 2931/36, p. č. 2931/37, p. č. 2931/38, p. č. 2931/39, p. č. 2931/40, p. č. 2931/41, p. č. 2931/42, v katastrálním území , jméno FO, (prokázáno Dohodou ze dne 6. 12. 2006).5. Manželství účastníků uzavřené dne 19. 12. 1987 bylo rozvedeno rozsudkem, který nabyl právní moci dne 19. 5. 2014 (prokázáno rozsudkem zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ).6. Znaleckým posudkem č. , hodnota, -49/2026 ze dne 11. 3. 2026 znalec , jméno FO, určil obvyklou cenu pozemku k datu 11. 3. 2026 ve výši 11 600 Kč. Součástí znaleckého posudku je katastrální mapa pozemku, ze které soud zjistil, že pozemek parc. č. 2931/50 v katastrálním území , jméno FO, má dlouhý úzký tvar a po své délce sousedí s pozemkem p. č. 2931/34.7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku (orná půda) každý v rozsahu poloviny. Obvyklá cena pozemku činí 11 600 Kč. Pozemek má dlouhý úzký tvar a po své délce sousedí s pozemkem p. č. 2931/34 v katastrálním území , jméno FO, .8. Podle ust. § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) (1) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. (2) Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.Podle § 1142 odst. 2 věty první o. z. zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu.Podle ust. § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.9. Po právní stránce soud věc posoudil podle shora uvedených ustanovení a shledal žalobu důvodnou. Žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky pozemku (orná půda) každý v rozsahu poloviny. Žalobkyně požádala o zrušení spoluvlastnictví. S ohledem na tvar pozemku a jeho nepatrnou výměru by jeho rozdělením nevznikly pozemky účelně obdělávatelné. Jelikož rozdělení pozemku není možné dle § 1142 odst. 2 věty první o. z., žalovaný neměl zájem o přikázání pozemku do jeho výlučného vlastnictví, žalobkyně má přístup k pozemku a má zájem o jeho přikázání do výlučného vlastnictví, soud spoluvlastnictví zrušil a pozemek přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně za náhradu ve výši poloviny obvyklé ceny. Soud nezkoumal solventnost žalobkyně s ohledem na bagatelní částku a skutečnost, že zaplatila soudní poplatek téměř ve výši vypořádacího podílu.10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.11. Podle rozhodovací praxe Ústavního soudu žádný z účastníků řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví na náhradu nákladů nemá právo, nejsou-li pro to v řízení dány závažné důvody. (stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne 13. září 2023). Žalobkyně se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala. O náhradě nákladů řízení bylo proto rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.